Zprávy | Z archivu rubriky


Opoziční Občanská demokratická strana nepodpoří změnu kompetenčního zákona, který znamená převod církevní agendy z ministerstva kultury na místopředsedu vlády Petra Mareše. Po sobotním zasedání stínové vlády ODS to řekla stínová ministryně kultury Miroslava Němcová. Podle usnesení, které ODS přijala, snaha o tento přesun znamená, že premiér Vladimír Špidla je slabý a ustupuje tlaku zájmových skupin. "Není schopen přimět ministry, aby účinně řešili úkoly svých rezortů," řekla Němcová.

Stínový ministr školství Walter Bartoš v Teplicích představil reformu školství navrhovanou ODS. Podle ní se mají kompetence z ministerstva přesunout na ředitele škol, kteří mají zodpovídat za hospodaření školy. "V plné kompetenci ředitele musí být rozhodování o počtu učitelů a výši jejich platů," řekl Bartoš. Zdrojem financování škol je podle návrhu reformy státní příspěvek na vzdělávání žáka, který má získat přímo škola. Dalším zdrojem mají být příspěvky z rozpočtu obcí a krajů, stát má pouze úlohu kontrolního orgánu. ODS v návrhu reformy počítá se zavedení studijního spoření se spoluúčastí státu. Fungovat má podobně jako stavební spoření. Na studia vysokoškolským studentům má stát ve vyšší míře přispívat ve formě prospěchových stipendií.

Teplické jednání bylo devátým zasedáním stínové vlády od jejího březnového ustavení. Původní tým, který měl být protiváhou skutečného kabinetu, rozpustilo vedení strany po loňských volbách do sněmovny. Občanským demokratům se minulý rok ani podruhé nepodařilo porazit sociální demokracii a zůstali v opozici.

Česká republika byla zvolena do výkonné rady Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Stalo se tak na 32. zasedání Generální konference UNESCO v Paříži, na němž byla obměněna polovina z 58 členů rady. ČTK to sdělil stálý představitel České republiky při UNESCO Karel Komárek. Českou zástupkyní v radě bude senátorka Jaroslava Moserová, která je také předsedkyní České komise pro UNESCO a v letech 1999 až 2001 byla předsedkyní Generální konference této organizace. Zvolení České republiky bylo považováno za nejisté, protože na čtyři místa v dané regionální skupině bylo sedm kandidátů, přičemž kandidatura Ruska byla v podstatě předem považována za schválenou. Nakonec se vedle České republiky a Ruska prosadilo také Maďarsko a Slovinsko. Karel Komárek označil výsledek hlasování za odraz dobré pozice ČR v organizaci. Za zvolení České republiky lobbovala v minulých dnech na zasedání Generální konference také česká ministryně školství Petra Buzková. Jaroslava Moserová tento týden zpravodaji ČTK řekla, že pokud by byla ČR do výkonné rady zvolena, chtěla by v ní ona pracovat ve výboru, který se zabývá lidskými právy. "Je totiž důležité," řekla, "aby tam byl někdo, kdo žil v zemi, kde byla lidská práva dlouho a silně porušována, a teď žije v demokratických poměrech a může se projevovat volně, bez autocenzury."

Zasedání Generální konference 190členné organizace bude ukončeno za týden. Očekává se schválení některých významných dokumentů, například o ochraně nehmotného kulturního dědictví, o kulturní rozmanitosti nebo o lidském genomu a lidských právech. Má být také schválen seznam kulturních výročí UNESCO na příští dva roky. V návrhu jsou i kulatá výročí Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka a slovenského básníka Ladislava Novomeského.

Bývalý český prezident Václav Havel a bojovník za lidská práva a novinář Adam Michnik převzali v sobotu v Olomouci Cenu Svatého Jiří, kterou jim udělil polský katolický list Tygodnik Powszechny. Havel, kterého s Michnikem pojí dlouholeté přátelství, se stal prvním cizincem, jenž ocenění polského týdeníku získal. "Je to významná cena a velmi si ji cením. Jsem rád, že jsem ji dostal spolu s přítelem Adamem Michnikem. Je v tom přítomen jakýsi symbol takového autentického přátelství našich zemí nebo těch, kteří usilovali a usilují o svobodnější poměry. Je to jediná cena mezi mými cenami, kterou mám společně s ním (Michnikem)," řekl Havel, který se v Olomouci účastní literárního festivalu Poezie bez hranic.

Michnik se s Havlem osobně poznal v roce 1978, kdy se rok po vzniku Charty 77 setkali na česko-polské hranici nedaleko Sněžky. "Od té doby jsme přáteli. Václav Havel patřil k nejvýznamnějším postavám protitotalitního odporu ve střední a východní Evropě. Představoval to, co on sám označil za moc bezmocných. Byl veden přesvědčením, že svět nikdy neuděláme dokonalým, ale že jej lze udělat lepším. Myslím, že Češi měli velké štěstí, že měli 13 let takového prezidenta," uvedl Michnik.

Zástupce šéfredaktora polského týdeníku Krysztof Kozlowski při udílení cen poznamenal, že Havel opustil úřad českého prezidenta jako poslední z architektů velkých změn v postkomunistické Evropě. "Uměl přenést do nové skutečnosti nejlepší vlastnosti prostředí, kterému říkáme demokratická opozice. Stal se symbolem, a to také pro Poláky. Někým, kdo připomínal, že politika má i duchovní rozměr a neomezuje se na taktické hry, na soupeření různých zájmových skupin. Že je v ní místo pro mravní pohnutky a že pravda může být silovým činitelem," řekl Kozlowski.