Zprávy | Z archivu rubriky


Nová zkouška pevnosti čeká příští týden vládní koalici sociálních demokratů, lidovců a unionistů. V úterý začne schůze Poslanecké sněmovny, jejíž součástí má být několik bodů, jejichž projednání opět prověří jednotu vládních řad. Při všech předchozích schůzích dolní komory, jež se konaly po červnových volbách, měla tato jednota značné trhliny. Při posledním jednání v polovině září dokonce hrozilo, že se vládní koalice čtvrt roku po volbách rozpadne, a to kvůli odlišným názorům na zvyšování daní.

V centru pozornosti se teď patrně ocitne debata o odvolání členů prezídia Fondu národního majetku (FNM), jeho dozorčích rad a České konsolidační agentury a volba jejich nástupců. Kuloárové informace naznačují, že volby budou bojem politiků o vlivná a často i finančně lukrativní křesla v těchto institucích. Do tisku navíc prosákly informace, že vládní koalice se do těchto funkcí pokusí dosadit své lidi, kteří by nahradili jak dosavadní zástupce ODS, tak i vlastní, ale neloajální reprezentanty.

Zhruba polovinu programu schůze by mělo tvořit první čtení návrhů zákonů. Pozornost veřejnosti by se mohla soustředit na projednání senátního návrhu ústavního zákona o referendu o vstupu Česka do EU a vládního návrhu zákona o volbách do Evropského parlamentu. Sněmovna obě předlohy ještě nebude schvalovat, ale teprve rozhodne o tom, zda je v dalších týdnech podrobně projednají její výbory.

Nelze vyloučit, že předmětem schůze budou i úvahy o tom, zda by se Česko mělo zapojit do amerického systému protiraketové obrany. Někteří komunisté již oznámili, že podrobnosti o této problematice budou požadovat od premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) při parlamentních interpelacích.

Opozice ale bude chtít zabodovat i svými návrhy zákonů. ODS chce prosadit návrh, aby bylo na obnovu a odstraňování následků letních záplav vyčleněno nejméně 50 miliard korun z prodeje Českého Telecomu. Komunisté zase chtějí prosadit novelizaci Ústavy, která by omezila pravomoci prezidenta státu při udělování milostí. Aktivní ale budou i zástupci vládních stran. Například lidovci Josef Janeček a Vilém Holáň navrhli předlohu, která by dále zpřísnila podmínky pro reklamu a prodej tabákových výrobků.

Sněmovna by dále měla projednat vládní návrh na další působení českých vojáků v zahraničních misích. Rozhodne mimo jiné o dalším působení polní nemocnice v mezinárodních silách v Afghánistánu. Poslanci posoudí i vládní návrh státního závěrečného účtu za loňský rok a zvolí předsedu své mediální komise. Místo unionistky Hany Marvanové, která se o tuto funkci ucházela bez valné podpory v létě, bude nyní patrně kandidovat předseda lidoveckých poslanců Jaromír Talíř.

Novým poslancem sněmovny by se měl v úvodu její schůze stát komunista Zdeněk Maršíček, který nahradí svého zesnulého stranického kolegu Josefa Houzáka. Od schůze se neočekává, že bude volit místopředsedu sněmovny místo Marvanové, která v září rezignovala, či nové kandidáty na prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

Ve speciálním oddělení věznice v Ostravě-Heřmanicích si mohou svůj trest odpykat homosexuálové, psychotici a lidé, kteří trpí duševní poruchou a jež soud přitom nezbavil svéprávnosti. "Toto oddělení jsme zřídili jako jediní v republice. Po roce fungování se nám osvědčilo," řekl jeho vedoucí Petr Kadlec. Podle něj se tak výrazně snížil počet šikanovaných odsouzených.

"S týráním a šikanováním se tady setkáváme často. Terčem jsou nejčastěji lidé, kteří se od ostatních vězňů odlišují sexuální orientací či provokují svým chováním. Zaznamenali jsme klasické úsluhy, ale také fyzické týrání a sexuální zneužívání. Nyní jedince, kteří okolí provokují, můžeme izolovat," vysvětlil Kadlec.

Psycholožka věznice Zorka Přibylová doplnila, že obětí šikany se nejčastěji stávají odsouzení pedofilové. "Když se rozkřikne, co spáchali, začíná opravdový teror, který mnohdy trvá i několik let," řekla. Podle ní se také stalo, že v cele pro šest vězňů žil i psychotik, který nemohl v noci spát. "Seděl na posteli a sledoval, jak ostatní spí. Ti se ho ale báli," řekla.

Ve věznicích se podle Kadlece často objevují i lidé se závažnými psychickými poruchami. "V některých případech nechápeme, proč odsouzený nebyl zbaven svéprávnosti. Mnohdy je to až za únosnou hranicí. Víme, že patří spíše do ústavu. Několikrát jsme proto žádali o přehodnocení znaleckých posudků. Nikdy jsme však neuspěli," řekl.

Oddělení může pojmout 31 lidí. Během prvního roku fungování jím prošlo pět desítek odsouzených. Míří sem z území celé republiky. "S vězni, které nám pošlou jiné věznice, míváme problémy. Někteří počítají s tím, že tady budou mít mírnější režim. Jiní chtějí trest vykonávat blíž domova. Po několika dnech však zjistí, v jaké společnosti žijí, začínají se chovat dominantně a porušují řád. Kromě jediného vězně jsme museli všechny vrátit zpátky," uvedl Kadlec.