Zprávy | Z archivu rubriky


Jihočeským městům se začíná vyplácet jejich partnerská spolupráce se zahraničními i domácími městy. Po katastrofálních povodních získávají díky těmto svazkům cennou materiální a finanční pomoc. Povodněmi zničená Blatná na Strakonicku dostala od švýcarského Roggwilu 15 vysoušečů a 11 si vypůjčila. Švýcaři pořádají i finanční sbírku. Z německé Vachy přivezli Blatenští v neděli asi 7500 eur (asi 225.000 korun), elektroniku a přikrývky. Podle předsedy komise pro partnerské vztahy Františka Machovce se pomoci snaží i malé městečko Važec na Slovensku. Přihlásilo se také francouzské Sarge-les-Le-Mans, se kterým dosud Blatná nemá podepsanou smlouvu o partnerství.

Celému strakonickému okresu se snaží pomoci partnerská oblast Calderdale v Británii. Starosta tam vyhlásil rozsáhlou sbírku na pomoc Strakonickým, kterým tak chce vrátit okamžitou pomoc po povodni na řece Calder v roce 2000. Bývalý starosta Calderdale Chris O'Connor dokonce při návštěvě Blatné na konci srpna pomáhal s manželkou uklízet sál sokolovny, kterou zalila voda až do výše tří metrů.

Také Písečtí, ač nemají oficiálně stvrzenou spolupráci s žádným městem, mohou v nejbližších dnech očekávat peníze z britského Caerphilly, se kterým již několik let udržují přátelské styky. "Ozvali se hned druhý den poté, co se o povodních dozvěděli z agentur. V říjnu k nám přijede oficiální delegace, která přiveze dar, pravděpodobně finanční," řekl ČTK starosta Písku Luboš Průša.

Podle svých možností pomáhají partnerská města také vyplavenému Českému Krumlovu. Podle starosty Václava Prince se sice téměř všechna potýkají se stejnými problémy, protože je povodně neušetřily, ale pomáhají například zajišťovat vysoušeče. Na konci září by se mělo uskutečnit setkání zástupců partnerských měst Českého Krumlova, na kterém navíc perla jihočeské architektury pravděpodobně získá finanční příspěvek. Podle Prince je především dojemná pomoc, která do Krumlova směřuje z Moravy. "Ozvala se téměř celá Morava, pomáhají nám materiálně i finančně, až nestačím zírat," děkuje Princ Moravanům. Podle něj Morava nyní vrací pomoc, kterou potřebovala po povodních v roce 1997.

Dvě zaletované měděné dózy, které zřejmě obsahují dokumenty staré několik století, vyjmuli ve středu horolezci v pravé poledne z koule na špičce pražské Jindřišské věže. Celá akce trvala zhruba hodinu, pro horolezce bylo nejnáročnější zlatou kouli asi metrového průměru, takzvanou makovici, otevřít. "Nevíme přesně, co ve schránkách bude, z dostupných pramenů ale mohou být součástí dokumentů i husitské písně," řekl Petr Švestka, jednatel společnosti Jindřišská věž, která má objekt v pronájmu. Co však dózy skrývají, se teprve uvidí. Obsah schránek totiž patří vlastníkům věže, těmi je farnost kostela svatého Jindřicha, k níž opravovaná věž - zvonice, patří. "Dózy otevřeme samozřejmě pod dohledem vlastníka a památkářů a kopie dokumentů představíme veřejnosti," uvedl Švestka, podle něhož se tak stane asi do 14 dnů. Po otevření věže veřejnosti budou kopie dokumentů vystaveny k nahlédnutí v prostorách věže. Je však jisté, že alespoň s jednou schránkou bylo manipulováno již v minulém století, v měděném obalu byl totiž vyznačen nápis "Klempíři 1971". "Tenkrát došlo k rekonstrukci věže, při té příležitosti se zřejmě změnily schránky, staré dokumenty by tam však měly zůstat," domnívá se Švestka. Až budou horolezci dózy vracet, přibudou do nich podle Švestky dokumenty vypovídající i o dnešní době. "Taková je tradice," konstatoval. Budou do nich přidány současné mince, zmínka o výjimečných událostech z tohoto roku, například povodních, a informace o současné rekonstrukci věže.

Jindřišská věž měří zhruba 66 metrů a její historie sahá do 15. století. Během náročné opravy, která trvá již několik měsíců, bude veřejnosti zpřístupněn jeden z nejstarších zvonů - zvon Maria z roku 1518, který váží zhruba 600 kilogramů. Stane se součástí restaurace, která v Jindřišské věži vzniká.