Zprávy | Z archivu rubriky

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek schválila návrh financování nákupu 24 nadzvukových letounů Jas-39 Gripen britsko-švédského konsorcia BAE-Systems/SAAB. Návrh počítá s tím, že ke splácení úvěrů na nákup strojů poslouží příjmy z privatizace. Návrh financování nákupu stíhaček za více než 60 miliard korun počítá s tím, že česká armáda dostane 20 jednosedadlových a čtyři dvousedadlové gripeny a jejich doplňky včetně základní a doplňkové sady náhradních dílů a zařízení pro výcvik. První gripeny by čeští armádní letci mohli dostat v říjnu 2004.

Zastánci i odpůrci nákupu stíhaček Jas-39 Gripen se shodnou na jediném - i po čtvrtečním souhlasu sněmovny je to otevřená věc. V Senátu totiž nemá záměr vlády zdaleka jednoznačnou podporu. Premiér Miloš Zeman nicméně věří, že také senátoři po zvážení všech argumentů nákup podpoří. Místopředseda ODS Petr Nečas doufá v pravý opak. Zeman chápe rozhodnutí dolní komory podpořit návrh financování stíhaček jako vítězství rozumu. "Jak říkal klasik: 'Pravda vítězí, ale dá to fušku.' I tohle dalo fušku," zhodnotil v rozhovoru s novináři jednání. Ocenil tu část opozice, která vládní návrh podpořila, tedy drtivou většinu lidovců, některé unionisty a komunisty Miloslava Ransdorfa a Stanislava Fischera. Vyjádřil naději, že v Senátu budou sociálnědemokratičtí zástupci postupovat stejně jako ve sněmovně, kde všichni přítomní poslanci ČSSD byli pro. Tři sociální demokraté se však hlasování nezúčastnili.

Na mezinárodním letišti v afghánské metropoli Kábulu ve čtvrtek přistálo poslední letadlo An-124 Ruslan s příslušníky 6. polní nemocnice, čímž byl dokončen její přesun do této země. ČTK o tom ve čtvrtek informoval generální štáb Armády České republiky. Přesun nemocnice trval od 24. dubna. Vojenská letadla musela za tu dobu uskutečnit 13 letů a přepravit téměř tisíc tun materiálu a také personál nemocnice. Ta bude po úplném rozvinutí zařazena 20. května do operační podřízenosti velitele mise mezinárodních mírových sil ISAF. Celkem by půlroční působení vojenských lékařů v Afghánistánu mělo stát asi 600 miliónů korun. Vláda narazila zprvu na odpor sněmovny, která nechtěla schválit plán vydání dluhopisů, z jejichž výnosu by se mise zaplatila. Nakonec se ale v úterý k tomuto způsobu řešení přiklonila.

Evropská unie připravuje smlouvu o přistoupení deseti nových států včetně České republiky. Vychází přitom z hypotézy, že jednání s touto desítkou o podmínkách přistoupení skončí do prosince, takže smlouvu bude možné podepsat na začátku příštího roku - nejčastěji se mluví o březnu, ba o zvláštním summitu EU a kandidátských zemí v Aténách. Ad hoc pracovní skupina Rady ministrů EU, složená z právníků jednotlivých členských států a ustavená v březnu, se sešla se zatím třikrát. Probrala obecná ustanovení a zabývala se konečnými formulacemi pro jednotlivé kandidátské země v kapitolách, kde nežádají přechodná období - v případě ČR to byly naposledy společná zahraniční politika, celní unie, právo společností a rybolov.

Skupina si například všimla, že Praha dosud nesplnila požadavky EU, pokud jde o uznávání profesních kvalifikací, a požádala ji, aby urychleně zareagovala a poskytla nezbytné informace. Chce mít technickou práci o neproblémových věcech hotovou do druhé poloviny května.

ČSSD a ODS nové voliče nelákají: před parlamentními volbami je preferují více než tři pětiny hlasujících z roku 1998. Podle březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) naopak část dřívějších voličů ČSSD přešla ke KSČM a tvoří více než desetinu jejích příznivců. I ODS ztratila voliče: nyní představují zhruba čtvrtinu hlasů pro Unii svobody-DEU. Nejvíce z lidí, kteří půjdou volit poprvé, dává přednost unii, která ale zaznamenala i odliv hlasů. Nyní ji podporuje pouze třetina jejích voličů z roku 1998. Bývalí příznivci Unie svobody by nyní volili hlavně Koalici unionistů a lidovců, aniž by využili možnosti preferovat na jejích kandidátkách unionistické zástupce, řekl analytik CVVM. Pověst strany s nejpevnějším voličským jádrem potvrzuje KSČM, které zůstává věrných 91 procent voličů. Malý odliv hlasů a nejvíce stabilních příznivců zaznamenal CVVM také u KDU-ČSL.

Vzájemné obviňování opozice a vládní koalice z nečinnosti v otázce jihočeské jaderné elektrárny Temelín doprovázelo středeční více než čtyřhodinové zasedání zvláštního výboru rakouského parlamentu, který se zabývá výsledky "protitemelínského" referenda z letošního ledna. Účastníci z řad poslanců i vlády se opětovně shodli na potřebě dalších jednání s novou českou vládou a jejich cílem zůstává dosažení definitivní odstávky Temelína. Narozdíl od prvního zasedání výboru v dubnu se debaty zúčastnili také experti na otázky jaderné energetiky, ekologie, ekonomiky i meteorologie, kteří informovali poslance o údajném bezpečnostním riziku provozu elektrárny i o její údajné nerentabilnosti.

První blok jihočeské jaderné elektrárny Temelín od úterního odpoledne nedodává elektřinu do rozvodné sítě a výkon reaktoru činí pouze 0,5 procenta. "V rámci dynamických testů pracovníci elektrárny odstavili turbogenerátor a snížili výkon reaktoru. Nyní připravují doladění regulací výkonu turbíny," řekl ČTK mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Po seřízení regulací turbíny bude obsluha bloku pokračovat v připravených testech podle denních plánů. "Začne tedy opět zvyšovat výkon reaktoru a po dohodě s Ústředním energetickým dispečinkem připojí turbogenerátor do rozvodné sítě," dodal mluvčí. Neupřesnil však čas pokračování zkoušek. Dynamické zkoušky prvního temelínského bloku, které ukončí energetické spouštění, mají podle plánu trvat tři týdny, tedy zhruba do 25. května. Podle představitelů elektrárny je možné, že ještě před jejich završením bude nastartována řízená štěpná reakce také ve druhém bloku.

V mezinárodní interpretační soutěži Pražského jara se o prestižní laureátský titul utká 54 mladých klarinetistů z celého světa. Tajemnice soutěže Jarmila Nedvědová ČTK řekla, že porotě předsedá klarinetista Jiří Hlaváč, děkan Hudební fakulty AMU. Vítěz získá 200 tisíc korun a možnost honorovaného vystoupení na festivalu Pražské jaro v roce 2003. Soutěžní přehrávky prvního ze tří kol s předepsanými skladbami od Bohuslava Martinů a Carla Marii von Webera začaly ve středu v Národním domě na Vinohradech a potrvají do čtvrtečního večera. Druhé kolo je plánováno na sobotu. Souběžně se v Praze uskuteční klání fagotistů, jehož první kolo je stanoveno na čtvrtek. Finalisté klarinetové i fagotové soutěže se představí v Rudolfinu v pondělí a v úterý již v rámci programu třítýdenního mezinárodního festivalu, který začíná nedělním koncertem České filharmonie.

Několik stovek Romů z celé České republiky se sjelo do Brna na pouť. Setkání zahájili mší v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně-Zábrdovicích. Farář Jiří Rous ČTK řekl, že význam pouti spatřuje v touze lidí přiblížit se Bohu a také mu přinést nějakou oběť. Tou může být i vzdálenost překonaná cestou na pouť. Mše byla poněkud netradiční - oživovaly ji totiž náboženské písně zpívané v romštině. Farář uvedl, že se již konaly čtyři celorepublikové romské pouti, všechny dosud v severních Čechách. Pravidelně v září se také konají moravské romské pouti na Svatém Kopečku u Olomouce. Fakt, že bylo letos za cíl republikové poutě Romů zvoleno Brno, spojuje farář Rous i se svou osobou, protože je čerstvým národním ředitelem romské evangelizace.

Pobyt českých vojáků v Afghánistánu stát zaplatí dluhopisy za 600 miliónů korun. Jejich vydání na návrh vlády schválila Poslanecká sněmovna, kde pro státní dluhopisy na financování afghánské mise hlasovalo 90 ze 172 přítomných poslanců. Zákon nyní posoudí Senát a prezident. Kabinet původně ve sněmovně neuspěl s žádostí o dluhopisy za 1,25 miliardy korun. Teď žádal polovinu, protože další peníze našel ve státním rozpočtu. V Afghánistánu již působí část 6. polní nemocnice. Vojenští lékaři by se měli starat o příslušníky mezinárodních vojenských sil, pomáhat ale mají i místním obyvatelům. Vládu při hlasování podpořili poslanci sociální demokracie a lidovci. Kluby ODS a KSČM byly proti. Ivan Pilip z Unie svobody-DEU těsně před hlasováním oznámil, že unionisté se ho nezúčastní. Uvedl, že tak vyjádří svůj nesouhlas s údajně arogantním postupem vlády, zároveň ale dají najevo názor, že republika se má podobných misí zúčastňovat. Se samotným vysláním nemocnice souhlasí i občanští demokraté, kteří jsou ale přesvědčeni, že vláda musí peníze na tuto misi najít v rozpočtu. Tři poslanci Unie svobody-DEU, konkrétně Pavel Pešek, Václav Krása a Petr Matějů, i po Pilipově oznámení hlasovali proti. Unionisté však přesto odhlášením většiny svých lidí snížili kvórum potřebné ke schválení dluhopisů natolik, aby umožnili sociálním demokratům a lidovcům přehlasovat ODS a KSČM.