Zprávy | Z archivu rubriky

Snahu některých ruských politiků přiznat postavení válečných veteránů účastníkům vojenské invaze do bývalého Československa v srpnu 1968 označila ve středu česká Sněmovna za "odporný pokus legitimizovat okupaci". Výsledkem může být podle usnesení poslanců poškození vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací. Dolní komora uvedla, že ji možné přijetí ruského zákona o vojenských veteránech "mimořádně znepokojilo". "Zásadně odmítáme navrhované zdůvodnění novely, které konstatuje oprávněnost vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa dne 21. srpna 1968 v souvislosti s plněním úkolů při potlačení takzvaného pokusu o státní převrat v Československu," stojí v usnesení. Okupace Československa vojsky pěti zemí někdejší Varšavské smlouvy byla porušením mezinárodního práva, zdůraznila dolní komora. Ve schváleném usnesení se píše také o "brutální agresi".

Ruský návrh už kritizovalo české ministerstvo zahraničí i senátní zahraniční výbor. Odsoudil jej i prezident Miloš Zeman, který si kvůli záležitosti předvolal na čtvrtek příštího týdne ruského velvyslance.

Vojska pěti států Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. ČR uzavřela roku 1993 s Ruskem smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci, podle níž mají obě strany vůli skoncovat s totalitní minulostí spojenou právě s okupací v roce 1968. Podle této smlouvy podepsané tehdy prezidenty obou zemí byla okupace nepřípustným použitím síly proti Československu a následné setrvávání sovětských vojsk na československém území bylo neospravedlnitelné.

Ministerstva, Úřad vlády ČR a prezidentská kancelář dostaly od veřejnosti na vysvědčení za poslední rok většinou v průměru trojky. Vyplývá to z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM). Nejlepší hodnocení ze všech úřadů získalo ministerstvo kultury, které dosáhlo průměrné známky 2,77, a ministerstvo obrany s průměrnou známkou 2,79. Nejhorší hodnocení obdrželo ministerstvo dopravy, průměrnou známku 3,54. Lidé měli v průzkumu udělit úřadům na základě činnosti za posledních 12 měsíců známky jako ve škole. K nejlepší známce při hodnocení sáhlo pouze velmi málo dotázaných. Podíl jedniček se pohyboval u jednotlivých úřadů jen od dvou do sedmi procent. U pětek byl rozptyl mezi úřady větší. Podíl udělených nejhorších známek se u jednotlivých institucí pohyboval od pěti do 18 procent. Nejvíce pětek dostalo ministerstvo dopravy a těsně za ním byla kancelář prezidenta, u které podíl pětek dosáhl 16 procent.

Česká republika by měla zlepšit dlouhodobou fiskální udržitelnost důchodového systému a zavést plánovaná protikorupční opatření. Vyplývá to z pravidelných doporučení, která pro jednotlivé členské země zveřejnila Evropská komise (EK). Praha by podle ní měla také více podporovat zaměstnávání žen s malými dětmi a zajistit plánovaná protikorupční opatření. Komise unijním státům každoročně adresuje podněty, které by mohly zlepšit výkon jejich ekonomik či pomoci předejít problémům s veřejnými financemi. Česká část doporučení nepřinesla proti minulým letům zásadní změny a zaměřila se na budoucnost financování důchodů a zdravotní péče. Budoucnost českého penzijního systému podle ekonomů vyvolává obavy kvůli očekávanému stárnutí populace. "Česká republika je dnes z pohledu veřejných financí jedním z premiantů, ale dlouhodobě se může dostat do potíží kvůli neřešeným nákladům na stárnutí obyvatelstva v důchodech a zdravotnictví," komentovalo na twitteru doporučení zastoupení EK v Česku.

Novinář Jaroslav Kmenta neuspěl s ústavní stížností proti pokutě, kterou mu uložil Úřad pro zahraniční styky a informace. Měl zaplatit 20 tisíc korun za to, že se nedostavil na výzvu k podání vysvětlení. Zpravodajskou službu zajímal článek, popisující údajné zneužívání moci a plánované kroky premiéra Andreje Babiše v oblasti bezpečnostních složek. Kmenta uložení pokuty považoval za zastrašování. Vrchní soud v Praze později pokutu snížil na tři tisíce korun. Jen proto Ústavní soud Kmentovu stížnost zamítl. Zdůraznil ale význam ochrany novinářských zdrojů a varoval před nátlakem na novináře, například prostřednictvím pořádkových pokut. Kmenta rozhodnutí uvítal. Uvedl, že Ústavní soud mu dal jistotu, že žije v právním státě.

Česká republika by během svého předsednictví Radě Evropské unie v roce 2022 mohla hostit summit se zeměmi Východního partnerství. Na Dni Východního partnerství v Černínském paláci to ve středu řekl Jaroslav Kurfürst, zvláštní pověřenec ministerstva zahraničních věcí pro Východní partnerství. Na konferenci diskutují zástupci zemí zapojených do tohoto společenství o uplynulých deseti letech i budoucnosti spolku.

Východní partnerství je projekt spolupráce mezi Evropskou unií a Ukrajinou, Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií, Moldavskem a Běloruskem. Začal před deseti lety v Praze za tehdejšího českého předsednictví EU.

Poslanci o rozšíření elektronické evidence tržeb na další obory podnikání opět nerozhodli. Schvalování návrhu ve středu skončilo potom, co koaliční sociální demokraté oznámili, že podpoří vynětí některých sociálních služeb z EET, jak to navrhla v pozměňovacích návrzích opoziční ODS. Po klubu KSČM, který se chtěl poradit, si přestávku až do konce doby vyčleněné pro schvalování zákonů vzala vládní frakce ANO. Jednání o vládní předloze bude pokračovat nejdřív v pátek. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) postup ČSSD odporuje koaliční smlouvě, věc nyní řeší na schůzce s předsedou sociální demokracie Janem Hamáčkem. Schillerová upozornila na plénu na to, že sociální služby poskytuje především neziskový sektor, který EET nepodléhá. "Nevím, zda podnikatelský sektor přijímá v této oblasti platby v hotovosti," podotkla ministryně.

Poslanci hlasují o sérii 775 úprav občanských demokratů, které se týkají vyřazení oborů ekonomických činnosti podle úřední klasifikace z EET. Dosud je dolní komora zamítala. Ve středu se Sněmovna vrátila ke schvalování novely už počtvrté.

Předloha především rozšiřuje evidenci tržeb na ostatní obory, které jí dosud nepodléhaly, například na řemeslníky, zdravotnická zařízení nebo podnikatele v zemědělství. Zatím platí hlavně pro obchod, restaurace a hotely. Novela obsahuje i úpravy daně z přidané hodnoty.

Polojasno až oblačno, zpočátku místy až jasno. Od jihozápadu zataženo a zpočátku ojediněle přeháňky, postupně na většině území déšť. Místy bouřky, i silné s přívalovými srážkami dorazí až navečer. Nejvyšší teploty 24 až 28 °C a na horách kolem 18 stupňů Celsia.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD chce uvolnit 1 a půl miliardy korun z rozpočtové rezervy. Peníze chce dát krajům, aby měly z čeho zaplatit sociální služby. Ministryně financí Alena Schillerová za hnutí ANO s tím ale nesouhlasí. Částka podle ní představuje polovinu z celé rezervy. Maláčová přesto uvolnění peněz navrhne v pondělí vládě. V ohrožení je podle ní 10 tisíc pracovníků sociálních služeb. Podle opozice by stát měl peníze poslat krajům k dalšímu přerozdělení nejpozději do poloviny června, jinak počátkem září hrozí kolaps sociálních služeb.

Na sociální služby dostávají kraje každý rok peníze od ministerstva práce. Původně pro letošek usilovaly o 20 miliard korun, dostaly jich ale jen 15. Vláda pak ještě schválila zvýšení platů a zvláštních příplatků. S těmito výdaji ale dotace nepočítala.

Auditoři Evropské komise jsou profesionální a pracují objektivně, uvedl ve středu místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Cílem auditů je podle něj ochrana finančních zájmů Evropské unie a daňových poplatníků, včetně těch z České republiky. Komise je vždy otevřená ke spolupráci a je připravená s českou vládou na věci pracovat, uvedl komisař. Komise dosud nechtěla komentovat dění kolem auditů, které na počátku roku uskutečnila v Česku kvůli možném střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Ten opakovaně odmítavě reaguje na předběžnou auditní zprávu, která minulý týden unikla do médií, věc označil za útok proti České republice a auditory za nekompetentní. "Audit, který se uskutečnil v České republice v lednu a v únoru, se odehrál podle standardních postupů," uvedl Dombrovskis. Respektována podle něj byla příslušná pravidla, včetně inspekcí přímo na místě a toho, že se k věci mohly vyjádřit i prověřované subjekty. Místopředseda komise pro euro a sociální dialog Dombrovskis potvrdil, že EK nyní českým úřadům poskytla návrh závěrečné auditní zprávy, na který česká strana může reagovat.

Návrh auditní zprávy, který zveřejnila média, uvádí, že Babiš má dál vliv na koncern Agrofert, který v únoru 2017 převedl do svěřenských fondů, a současně může jako premiér ovlivňovat použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle předběžné zprávy vracet do unijního rozpočtu asi kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal. Babiš v úterý a dnes opakovaně návrh auditní zprávy označil za pochybný a zdůraznil, že kvůli němu a kvůli jeho bývalé skupině Agrofert se žádné evropské dotace vracet nebudou.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil řízení týkající se armádního nákupu obrněných vozidel pěchoty za 50 miliard korun. Firma PSM Projekt System & Management žádala, aby úřad přezkoumal postup ministerstva obrany při zadávání této veřejné zakázky. Antimonopolní úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Rozhodnutí není pravomocné a může být proti němu podán rozklad. Společnost PSM napadla zejména neoprávněné užití výjimky na nákup vojenského materiálu, kterou ministerstvo při zadávání tendru využilo. Úřad v této části řízení zastavil, protože PSM poslala své námitky ministerstvu téměř měsíc po uplynutí zákonné lhůty pro podání námitek. V další části návrhu týkající se údajné nezákonnosti podmínek veřejné zakázky Úřad řízení také zastavil. Konstatoval, že námitky proti podmínkám nelze podat vzhledem k tomu, že ministerstvo využilo při zadávání tendru výjimku na nákup vojenského materiálu a veřejnou zakázku tak nezadávalo v zadávacím řízení.

Zastavené řízení se týká největšího nákupu v historii České republiky, který ministerstvo obrany spustilo letos v březnu. Koupit chce 210 pásových bojových vozidel a 29 servisních a dílenských strojů na kolovém podvozku za 50 miliard korun. Vítěze ze čtyř účastníků vybere ministerstvo ve vícekolovém jednání, které zatím neskončilo. Rozhodnutí ÚOHS toto řízení nijak neovlivní.