Zprávy | Z archivu rubriky


Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nebude proplácet dotace holdingu Agrofert od února 2017, kdy je premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenských fondů kvůli platnosti novely o střetu zájmů. Od té doby fond proplatil projekty za 63 milionů korun. Stejný způsob zvolí i u podniků rodiny ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD), tedy od 2. srpna 2018, přestože se fond neztotožňuje se závěry zprávy. Na tiskové konferenci to řekl ředitel SZIF Martin Šebestyán. Jde podle něj o opatření z důvodu předběžné opatrnosti k auditní zprávě Evropské komise. První bilaterální jednání mezi MZE a EK bude 28. ledna 2020. Podle Šebestyána je to normální postup, tedy šest měsíců po obdržení české verze zprávy.

Ministr Toman odmítl, že by se zpráva EK týkala jeho střetu zájmů kvůli projektům firmy Agrotrade, kterou z 80 procent vlastní ministrův otec. To samé konstatoval i Šebestyán. Firma dostala zhruba dvoumilionovou dotaci pro dceřinou drůbežářskou firmu Xaverov. Zpráva ale podle Tomana tuto dotaci neřeší. "Takovýto náhled považuji za útok na české zemědělství," uvedl Toman. Proto chce, aby české úřady udělaly důkladnou analýzu, aby české zemědělství nebylo poškozeno jako celek. Šebestyán dodal, že fond od roku 2013 řešil zhruba 45 auditů na společnou zemědělskou politiku, což je asi sedm až osm auditů na rok. Ročně proplácí kolem 40 miliard korun. Část peněz, které musel EU za nesprávné postupy vracet, byla v řádu promile. Podle šéfa fondu musí nejdřív zaznít finální závěr šetření a poté se uvidí, jaký bude osud 63 milionů korun. Pokud je EK vyloučí z financování, je fond oprávněn je po firmě vymáhat. Možností je smírčí řízení, případně soudní pře, dodal.

Z fondu bylo Agrofertu od roku 2012 do letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun. První předběžnou zprávu zveřejnila média minulý pátek, podle ní má Babiš na Agrofert dál vliv a současně jako předseda vlády ovlivňuje i použití unijních peněz. Česku podle ní hrozí, že by mohlo vracet do rozpočtu EU kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal. Holding vnímá oba návrhy auditů EK jako velmi pochybné a neprofesionální. Unijní auditoři se v jeho firmách nebyli podívat a holding neměl možnost se vyjádřit, uvedl pro ČTK tiskový mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. "Pokud místopředseda Evropské komise tvrdí, že provedli inspekční šetření přímo na místě, není to pravda," reagoval. Skupina je připravena vše vysvětlit a zastavení proplácení dotací bere na vědomí.

Poslanci dnes podají návrh Ústavnímu soudu (ÚS) na zrušení zdanění církevních restitucí. Podepsalo se pod něj 62 poslanců z klubů ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Žádají přednostní projednání. ÚS už v květnu obdržel také senátorský návrh proti zdanění finančních náhrad. Podle Marka Bendy (ODS) poslanecký návrh více akcentuje nespravedlnost, která je zdaněním způsobena menším církvím. Podle pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka vláda udělala obrovský zásah do právní jistoty v České republice bez toho, aby se vůbec pokusila jakkoli vyčíslit, že církevní restituce byly v minulosti nepřiměřené. "Bez toho, aby vláda jakýmkoli způsobem doložila nepřiměřenost restitucí, je zpětně zdaňovat je pro mě naprosto nepřijatelné," poznamenal.

Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku. Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Český průmysl do druhého čtvrtletí vstoupil výrazně lépe, než naznačovaly dříve zveřejněné indikátory. V dubnu předvedl svůj nejlepší výkon od loňského listopadu. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Přesto podle nich další vývoj zůstává nejistý především kvůli obchodním válkám. Pro zbytek roku očekávají pokles růstu na 1,5 procenta. Průmyslová výroba v Česku v dubnu výrazně zrychlila meziroční růst na 3,3 procenta z březnových 0,2 procenta. Tento příznivý výsledek byl však částečně ovlivněn nízkou srovnávací základnou z loňského roku, uvedl analytik Raiffeisenbank Lukáš Růžička. I přes dubnový pozitivní výsledek bude podle něj průmyslová výroba i v dalších měsících ovlivněna nepříznivou ekonomickou situací u hlavních obchodních partnerů. Průmysl má vrchol hospodářského cyklu za sebou a v nejbližších měsících produkce poroste jen mírně. Hlavní příčina zrychlení průmyslu byla výroba automobilů, která meziročně přidala pět procent, zatímco doposud v letošním roce vesměs stagnovala či klesala.

České stavebnictví letos vzroste o čtyři až šest procent. Potáhne ho hlavně výstavba dopravní infrastruktury financovaná z evropských dotací. Brzdou bude naopak nedostatek pracovní síly. Uvedli to analytici, které ČTK oslovila. Podle údajů ČSÚ stavebnictví v dubnu vzrostlo o 8,9 procenta. Za první čtyři měsíce stouplo v souhrnu o 4,5 procenta. Podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové se s teplým počasím opět rozjelo budování silniční a železniční infrastruktury. "Česká republika to potřebuje. V kvalitě silniční sítě podle Světové banky totiž zaujímá až 25. místo ze zemí EU. Přestože peněz z evropských fondů teče do budování infrastruktury relativně hodně, délka vybudovaných dálnic a silnic první třídy vzrostla za posledních deset let pouze o necelých deset procent," sdělila Steckerová.