Zprávy | Z archivu rubriky


Elektronická evidence tržeb se zřejmě rozšíří i na další obory, které pod ni dosud nespadaly, například na řemeslníky nebo lékaře. Někteří menší podnikatelé budou mít možnost evidovat tržby bez připojení k internetu. Současně s tím se některé služby nebo vodné a stočné přesunou do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. V novele zákona o evidenci tržeb to i přes odpor opozice schválila Sněmovna. Za podpory vládní ČSSD a přes nesouhlas ministerstva financí poslanci při závěrečném hlasování z povinnosti evidovat tržby vyřadili sociální služby. Předlohu nyní dostane k projednání Senát. Dá se očekávat, že senátoři k ní budou mít výhrady a zřejmě ji Sněmovně vrátí. Novelu v závěrečném hlasování podpořilo 102 poslanců, zapotřebí jich bylo 96.

Sněmovna v závěrečném hlasování schválila přesun audioknih a elektronických knih do desetiprocentní sazby DPH z nynějších 21 procent. Zvýšila limit tržeb v hotovosti, do něhož budou moci podnikatelé využívat papírovou evidenci tržeb. Vláda původně navrhovala 200.000 korun, Sněmovna ho zvýšila na 600.000 korun ročně. Poslanci také přes nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) výraznou většinou vyřadili z evidence tržeb předvánoční prodej sladkovodních ryb. Evidenci tržeb nebude podléhat předvánoční prodej sladkovodních ryb ve dnech 18. až 24. prosince v takové provozovně, kde se uskutečňují pouze takovéto tržby. S návrhem přišel Pavel Kováčik (KSČM) a ztotožnil se s ním i rozpočtový výbor.

Na návrh vlády se do nejnižší sazby DPH přesouvá například vodné a stočné, stravovací služby, úklidové práce nebo domácí pečovatelské služby, které dosud spadají do sazby 15 procent. Do nejnižší sazby předloha zařazuje opravy oděvů, obuvi, kol nebo kadeřnické služby, které jsou v základní sazbě 21 procent. Stejně tak se z nejvyšší do nejnižší sazby přesouvá točené pivo. Ministryně Schillerová opakovaně ujišťuje, že její úřad prostřednictvím cenového výměru dohlédne na to, aby se snížení DPH na vodné promítlo do nižší konečné ceny pro spotřebitele.

ČSSD uspěla s dovoláním, Nejvyšší soud (NS) vrátil spor sociálních demokratů s dědici právníka Zdeňka Altnera prakticky na začátek. Opět bude rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 1. Podle rozsudku NS nebylo smluvní ujednání o odměně za právní služby dostatečně určité. Není ani jasné, co konkrétně Altner pro stranu vykonal. "Nás těší, že soud dal ČSSD za pravdu, podrobnější komentář poskytneme po prostudování rozsudku a poradě s právníky," uvedl předseda ČSSD Jan Hamáček.

Podle zrušeného verdiktu měla ČSSD vyplatit Altnerovým dědicům více než 300 milionů korun v souvislosti se zastupováním ve sporu o Lidový dům. ČSSD tvrdila, že potřebné peníze má zajištěné a situaci by zvládla. Na rozhodnutí NS čekali účastníci sporu od roku 2016. NS se zabýval jednak nárokem na odměnu za poskytnuté právní služby, jednak nárokem na smluvní pokutu. Obojí se odvíjí od mandátní smlouvy z roku 1997. NS nesouhlasil s názorem pražských soudů, podle kterých Altner řádně vznesl nárok na zaplacení pokuty spolu s podáním žaloby na ČSSD. Problém musí znovu řešit obvodní soud. Jde zejména o přiměřenost pokuty a případný její rozpor s dobrými mravy.

Podle rozhodnutí Městského soudu v Praze z března 2016 měla ČSSD zaplatit Altnerovi odměnu 18,5 milionu korun a smluvní pokutu, která od podání žaloby do vynesení rozsudku činila 318 milionů korun. Nárok byl už v rukou exekutora, ale strana ve stejném roce úspěšně požádala NS o odklad vykonatelnosti. Od té doby se čekalo na verdikt. Vše zdrželo dědické řízení - Altner totiž mezitím zemřel. Ve sporu nyní pokračují jeho potomci Patrik a Veronika. Podle dědiců je rozhodnutí Nejvyššího soudu v rozporu s ustálenou judikaturou. Spravedlnost ustoupila formalismu, uvedli.