Zprávy | Z archivu rubriky


Květnové zrychlení růstu cen analytiky překvapilo. Nepočítali s tak výrazným růstem cen potravin, hlavně zeleniny. Brambory například meziročně zdražily o 88 procent a pivo kvůli cenám ječmene o 7,2 procenta. Vysoké ceny zemědělských výrobků jsou podle reakcí analytiků ovlivněny špatnou loňskou úrodou způsobenou suchem. Předpokládají, že vlna zdražování v dalších měsících opadne a druhá polovina roku bude klidnější. Očekávají návrat inflace ke dvěma procentům. Český statistický úřad dnes uvedl, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně zrychlily růst na 2,9 procenta z dubnových 2,8 procenta. Ceny potravin byly proti loňskému květnu vyšší o 2,8 procenta. Analytici očekávali zpomalení meziroční inflace na 2,6 procenta.

"Ukazuje se, že české zemědělství není dostatečně připraveno na problémy způsobené suchem," zmínil hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Do obchodů se ale podle něj postupně dostávají rané brambory, které utlumí skokový nárůst v cenách. Podle Patrika Rožumberského z UniCredit Bank je cena brambor nyní už natolik vysoká, že s nástupem raných brambor na trh už nemůže dále stoupnout, jak to bývá obvyklé. Podle Lukáše Kovandy z Czech Fund jsou brambory nejdražší v historii. Upozornil, že zdražuje i cibule a zelí. Analytik Petr Dufek z ČSOB upozornil, že dalším faktorem generujícím inflaci byly opět náklady na bydlení. "Nájemným počínaje, vodou a energiemi konče. Zvlášť extrémní je 12,5procentní nárůst cen elektrické energie, který je odrazem vysokých cen silové elektřiny v zahraničí," uvedl.

České veřejné finance zůstávají při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dlouhodobě neudržitelné. Dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování nynější situace dosáhl v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie. Ve své druhé Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to uvedla Národní rozpočtová rada. Zároveň upozornila, že zpráva není odhadem faktického vývoje, ale jen simulací. S postupným stárnutím populace nebude spojen pouze rostoucí objem výdajů na důchody, ale i zvýšené nároky na zdravotní a dlouhodobou péči. Zadlužení veřejného sektoru by podle zprávy při současném stavu zůstalo přibližně do poloviny 30. let stabilizované. Zákonem stanovená tzv. dluhová brzda 55 procent HDP by podle rady byla překonána kolem roku 2047. Při překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Veřejný dluh v poměru k HDP má ČR aktuálně 32,7 procenta a v rámci EU je jeden z nejnižších. EU požaduje podle současných pravidel dluh země pod 60 procenty HDP. Nejlépe je na tom Estonsko s 8,4 procenta, nejhůře Řecko (181,1 procenta) a Itálie (132,2 procenta). Zpráva dále uvádí, že počet starobních důchodců bude na vrcholu kolem roku 2059, kdy jich bude 3,2 milionu, tedy zhruba o třetinu více než dnes. Zároveň počet lidí v produktivním věku bude klesat. V souvislosti s tím rada upozornila, že samotný posun důchodového věku nemůže nárůst výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva plně vyřešit. Snížilo by to ale výdaje na důchodový systém až o 1,3 procenta HDP od roku 2059.

Téměř tři čtvrtiny dětí oslovených na internetu se vydají na schůzku s cizím člověkem. Nabídku na schůzku dostala na síti více než čtvrtina dětí ve věku mezi 7 a 17 roky. Vyplývá to z letošního průzkumu Centra prevence rizikové virtuální komunikace (PRVoK) Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a operátora O2 mezi více než 27.000 dětmi. Více než polovina respondentů zažila kybernetickou agresi prostřednictvím facebooku, 43 procent pak přes facebook Messenger. Obecně ale od posledního měření v roce 2014 klesly všechny sledované formy kybernetické agrese o pět procent. Nově si děti stěžují také na tzv. sharenting, kdy téměř osm procent dětí potvrdilo, že rodiče nahráli na internet jejich fotku nebo video, přestože s tím děti nesouhlasily.

Na zneužívání dětí na internetu upozorňuje připravovaný filmový dokument Víta Klusáka V Síti. "Chceme vynést téma zneužívání dětí na internetu na světlo způsobem, který by konečně otevřel oči nejen rodičům, ale i učitelům a nejlépe i zákonodárcům." Děti jsou v online světě velmi aktivní, používají řadu aplikací a sociálních sítí. Sociálně sítě aktivně využívá více než polovina (52 procent) dětí ve věku 7 až 12 let, přestože pravidla jejich používání povolují tyto služby až od 13 let. Dětští uživatelé se na internetu především baví. Nejvíce času tráví vyhledáváním nejrůznějších videí na YouTube, následují facebook a instagram. Fenoménem je rychlý nárůst obliby sociální sítě TikTok, kterou aktuálně využívá více než čtvrtina českých dětí (28,5 procenta).