Zprávy | Z archivu rubriky

Masarykova univerzita jako největší z brněnských vysokých škol v sobotu oslavila na výstavišti i na všech fakultách století své existence. Na výstaviště dorazily tisíce absolventů, pedagogů, pracovníků univerzity i jejich dětí. Škola v sobotu také předala bronzové medaile stovce absolventů. Mezi osobnostmi nominovanými jednotlivými fakultami jsou bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová, ombudsmanka Anna Šabatová, hudebnice Iva Bittová, spisovatelka Kateřina Tučková, novinář Jan Moláček a biatlonový činovník Jiří Hamza.

V roce 1919 vznikla univerzita tvořená čtyřmi fakultami lékařskou, filozofickou, přírodovědeckou a právnickou. V současnosti je fakult devět a studentů zhruba 30.000.

Výročí 100 let od svého založení slavila v sobotu také brněnská Mendelova univerzita. Také tato škola připravila celodenní program. Mimo jiné zlaté promoce pro první absolventy provozně ekonomické fakulty.

Na 80 procentech stanic, které měří alespoň 30 let, padly v sobotu teplotní rekordy. Nová maxima si zapsalo 127 ze 155 stanic včetně nejstarší české stanice v pražském Klementinu a dalších devíti míst s více než stoletou tradicí. Vůbec nejtepleji bylo ve středočeské stanici Husinec-Řež, kde naměřili 34,9 stupně Celsia. V pražských Komořanech bylo 34,7 stupně, řekla ČTK Blanka Gvoždíková z Českého hydrometeorologického ústavu. Ze stanic, které měří víc než třicet let, zaznamenali nejvyšší teplotu v Průhonicích u Prahy, konkrétně 34,4 stupně. Na pražském Karlově a na Libuši bylo o desetinu stupně méně. V Klementinu, které zaznamenává teploty nepřetržitě od roku 1775, odpoledne ukázala automatická stanice 33,7 stupně. Dosud nejvyšší teplota tam byla 15. června naměřena v roce 1935, a to 31,8 stupně.

Tropické teploty odpoledne a večer na většině území přerušily bouřky, někde je doprovodily přívalové deště, nárazový vítr a kroupy. V neděli se mají teploty pohybovat do 25 stupňů, na jihovýchodě až 28 stupňů, bouřky se mohou objevit ještě na Moravě a ve Slezsku.

Vlnu veder přerušily v Česku v sobotu silné bouřky, po nichž se začalo ochlazovat. V neděli mají nejvyšší teploty na většině republiky vystoupat jen k 25 stupňům, příští týden ale znovu vyšplhají k tropické třicítce. Podle měsíční prognózy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mají nadprůměrné teploty vydržet po zbytek června a první dva týdny letních prázdnin. Srážky budou odpovídat hodnotám obvyklým pro tuto část roku. "Velmi teplé počasí, které panuje v České republice od začátku června, bude pokračovat i v následujícím týdnu, kdy se opět očekávají nadprůměrné teploty. V závěru měsíce se sice ochladí, ale teploty zůstanou i nadále letní. První polovina července přinese teploty, které odpovídají této roční době," uvedli meteorologové v dlouhodobém výhledu.

Tým sochaře Petra Váni umístil základní kámen Mariánského sloupu na Staroměstské náměstí v Praze. U symbolického aktu se v sobotu odpoledne sešli příznivci obnovy kopie barokního díla. Podle vedení Prahy nemají sochaři povolení k záboru a stavbu nemůžou zahájit. Umístění balustrády si nevyžádalo stavební zásah do náměstí. Dohlížející městská policie ale musela zpacifikovat jednoho z účastníků, který začal rozebírat dlažbu. Nato došlo ke krátké potyčce mezi příslušníky městské policie a účastníky akce.

Sloup ze 17. století v roce 1918 svrhl dav, protože v něm spatřoval symbol habsburské monarchie, o jeho návratu se diskutuje od 90. let. Kromě desítek příznivců obnovy sloupu dorazilo v sobotu na místo i několik odpůrců. Zastánci obnovení považují Mariánský sloup za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné umělecké dílo, od něhož se odvíjelo barokní sochařství v Čechách. Podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země. Pražské zastupitelstvo se naposledy v roce 2017 vyslovilo proti návratu sloupu.

Oblačno až zataženo, na většině území občasný déšť nebo přeháňky. Hlavně na Moravě a ve Slezsku ještě místy bouřky, provázené přívalovými srážkami. Odpoledne a večer postupně pršet přestane a oblačnost se částečně protrhá. Nejvyšší teploty 21 až 25° C, na jihovýchodě až 30, na horách většinou kolem 16 stupňů Celsia.

Kvarteto českých sprinterů Zdeněk Stromšík, Jan Veleba, Jan Jirka a Dominik Záleský v Ženevě na trati 4 krát 100 metrů vylepšilo svůj měsíc starý výkon z Jokohamy o 15 setin sekundy. Nové české maximum tak je 38 celých a 62 setin sekundy.

V Lidicích si v neděli stovky lidí připomněly 77 let od vyhlazení obce nacisty jako odvety za atentát na Reinharda Heydricha. Pietní akt začal ranní mší českobudějovického biskupa Vlastimila Kročila na základech kostela svatého Martina, akce pokračovala u společného hrobu lidických mužů. Piety se zúčastnili politici, vojáci i pamětníci události. Svůj příběh připomněla i Marie Šupková, která jako dítě tragédii přežila. Předseda sněmovny Radek Vondráček z hnutí ANO při projevu zdůraznil, že na Lidice se nesmí zapomenout a staly se symbolem pro celý svět. "I dnes existují pokusy rozeštvat lidi, rozdělit nás do různých soupeřících tlup, ale to se nesmí už nikdy opakovat," řekl Vondráček, který ve své řeči označil nacismus za zrůdný pokus o popření humanity.

Lidice, v nichž za druhé světové války žilo zhruba 500 lidí, vypálili nacisté 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Heydricha. V Lidicích bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly poslány do koncentračních táborů a děti, kromě několika, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Obec byla zcela srovnána se zemí. Zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

Poslanci všech poslaneckých klubů s výjimkou KSČM navrhují, aby se 21. srpen stal v kalendáři významným dnem jako Památný den obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Pod návrh novely zákona o státních svátcích se podepsalo na 90 poslanců. Noc z 20. na 21. srpna 1968, kdy do tehdejší ČSSR vtrhla vojska armád Varšavské smlouvy patří podle předkladatelů k nejtragičtějším datům československé moderní historie. "Bezdůvodný vpád vojsky Varšavské smlouvy znamenal nejen konec demokratizačních a humanistických snah o reformu socialistického systému v Československu, ale také značné oběti na životech nevinných civilistů," stojí v návrhu. Proto chtějí 21. srpen připomínat i jako památku obětí invaze, které ve svém návrhu i vyjmenovávají. Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik řekl ČTK, že poslanci KSČM se budou návrhem zabývat na jednání klubu.

Poslanecký návrh na zařazení 21. srpna mezi významné dny dostane k projednání vláda. Poslanci už v tomto volebním období rozhodli o přejmenování 17. listopadu ze Dne boje za svobodu a demokracii na Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Mezi významné dny zařadili i 8. říjen jako Památný den sokolstva.

Kvalita benzínu a nafty je nejvyšší od začátku kontrol v roce 2001. Podle České obchodní inspekce loni neprošlo jen zhruba procento pohonných hmot. Složení se výrazně zlepšilo poté, co úřad začal zveřejňovat pokuty čerpacím stanicím.

Počet Slováků v českých školách roste, přibývá ale i jiných cizinců. Nejvíce Slováků chodí na vysoké školy, a to 21.292. Ve srovnání s dobou před deseti lety je jich zhruba o 1500 více, i když celkově posluchačů ubylo. Slováci na vysokých školách tvoří kolem sedmi procent všech studentů. Slovenských dětí je čím dál víc i v mateřských, základních a středních školách, aktuálně tam ale představují asi půl procenta všech žáků. Například ve školkách jsou z cizinců početnější Vietnamci či Ukrajinci. Vyplývá to ze statistik ministerstva školství. Na vysokých školách v Česku tvoří Slováci v současnosti asi polovinu cizinců, kterých mezi studenty obecně přibývá. Zatímco v roce 2008 chtělo vysokoškolský titul v ČR získat 30.121 cizinců a přibližně dvě třetiny z nich byli Slováci, loni to bylo dohromady 43.713 cizinců a z toho bylo 21.292 slovenských posluchačů. Nejrychleji mezi studenty z ciziny v posledních letech přibývalo Rusů, Ukrajinců či Kazachů, jejichž množství se od roku 2007 znásobilo a tvoří zhruba čtvrtinu zahraničních studentů v Česku.

Naprostá většina Slováků studuje v ČR zdarma. Na rozdíl od jiných cizinců nemusí ani prokazovat znalost češtiny. Vzdělávání v cizojazyčných studijních programech si podle Českého statistického úřadu platilo předloni 99 slovenských studentů. Na nižších úrovních škol se situace od vysokých škol liší. Slovenských dětí je tam méně. Například ve školkách tvoří v současnosti zhruba pětinu všech cizinců. Více je ovšem Vietnamců a Ukrajinců. Do základních škol chodí letos 5181 Slováků, což je přibližně půl procenta všech školou povinných dětí. Ve středních školách, kde na rozdíl od mateřských a základních škol žáků celkově ubylo, je nyní 1825 slovenských žáků. Před deseti lety jich bylo o třetinu méně. Jejich podíl se tak v daném období zvýšil z pětiny procenta zhruba na dvě pětiny procenta.