Zprávy | Z archivu rubriky


Název československé měny zavedené v roce 1919 mohl být kromě koruny třeba sokol, lev, káňata nebo rašín. S korunou, jakožto definitivní měnou Československa (ČSR), se do budoucna nepočítalo. Řekl to v rozhovoru s ČTK numismatik Národního muzea Lukáš Funk. Původní rakousko-uherské mince v zemi platily do roku 1922, než byly všechny vyměněny. Před sto lety 10. dubna byl přijat zákon, který zavedl korunu jako měnovou jednotku v ČSR. To se stalo jedinou republikou, která si ponechala korunovou, tedy monarchistickou, měnu," uvedl Funk. Měnovou odluku vedl tehdejší ministr financí Alois Rašín.

Kupní síla obyvatel České republiky je v současnosti mnohem vyšší než před sto lety. Například úředník si před zhruba 100 lety mohl ze svého platu koupit přibližně 464 kilogramů chleba, 53 kilogramů másla nebo 684 litrů mléka. V současnosti je možné si z průměrného platu koupit 1240 kilogramů chleba, 170 kilogramů másla nebo 1732 litrů plnotučného mléka. Vyplývá to z výpočtů ČTK na základě dostupných údajů od Českého statistického úřadu.

Úředník za první republiky si průměrně vydělal 1300 korun měsíčně. Horník měl kolem 1000 korun. Lidé, kteří pracovali v průmyslu, si přišli na 600 až 700 korun. Tolik dostávali také začínající učitelé. Ministerský plat činil po vzniku republiky zhruba 5000 korun měsíčně. Zhruba osmkrát víc než dělník, pětkrát víc než horník a čtyřikrát víc než úředník vydělával před sto lety po vzniku Československa univerzitní profesor. Měl tak v začátcích první republiky stejný plat jako tehdejší ministři.