Zprávy | Z archivu rubriky


Projekty zabývající se modelováním klimatu v ulicích měst, léčbou nádorů, fyziologií klíšťat nebo českými úředníky v habsburské monarchii získaly Prémii Otto Wichterleho udělovanou vědcům do 35 let za mimořádné úspěchy. Prémii přebralo od předsedkyně Akademie věd České republiky (AV ČR) Evy Zažímalové 23 oceněných. Mezi oceněnými byl například Jan Geletič z Ústavu informatiky AV ČR, který se věnuje modelování klimatu v rozlišení až na úrovni ulic. Jeho přínos spočívá v zavedení a rozpracování konceptu takzvaných místních klimatických zón. Geletič se v něm zabývá identifikací městských lokalit, u kterých je možné předpokládat vyšší teploty vzduchu, popisem jejich rozložení a vlivu na teplotní poměry města.

Molekulární a buněčnou farmakologií v léčbě nádorů se zabývá Lenka Marková z Biofyzikálního ústavu AV ČR. Svými výsledky obohatila vědecké metody, publikovala v mezinárodních časopisech a vystupovala na mezinárodních konferencích. Proti klíšťatům a nemocem, které způsobují, bojuje Jan Perner z Biologického centra AV ČR propojením metod molekulární biologie a biochemie. Naděžda Zíková z Ústavu chemických procesů AV ČR zkoumá, jak znečištění atmosféry aerosolovými částicemi ovlivňuje oblaka a srážky a také změnu klimatu. Prémie se uděluje od roku 2002 a je spojená s finanční odměnou 330.000 korun rozloženou do tří let.

Děti a vnuci krajanů, kteří emigrovali z někdejšího Československa, pravděpodobně budou moci snadněji získat české občanství. Změnu přináší senátní novela, kterou Sněmovna schválila navzdory výhradám KSČM a SPD. Novelu o státním občanství nyní dostane horní komora parlamentu k potvrzení svého souhlasu. Novela, s jejímž přijetím souhlasila i vláda, by se podle ministerstva vnitra mohla týkat řádově stovek lidí, mimo jiné Čechů žijících v krizí zmítané Venezuele.

Novela počítá s tím, že potomci emigrantů by mohli nabýt české občanství prohlášením. Stejnou úpravu navrhovalo ministerstvo vnitra už v roce 2013, Sněmovna ji ale tehdy z vládní předlohy vyřadila. V dolní komoře převládal názor, že k českému občanství by se mohli dostat i lidé, kteří třeba ani neumějí česky a nikdy tu nebyli. Podobnou argumentaci při projednávání nynější novely použil komunista Zdeněk Ondráček. Před přijetím novely varoval také Radek Koten (SPD). Podle něho není zřejmé, kolik lidí by úpravy využilo a zda by se nesnažili pouze získat výhody českého systému sociálního zabezpečení. Předseda senátní komise pro krajany Tomáš Czernin (TOP 09) tyto námitky odmítl. "Obava, že by mohli zatěžovat náš sociální systém, mi přijde směšná," uvedl. Podle něj jsou potomci krajanů lidé vzdělaní, kteří "vždy cítili sounáležitost s Českou republikou". Změnu vedle SPD a KSČM nepodpořili ani vládní sociální demokraté s výjimkou Antonína Staňka a Tomáše Hanzela. Tyto strany mezi krajany při parlamentních volbách neměly příliš velkou podporu.

Senátoři s úpravou přišli kvůli tomu, že platné znění zákona se zavedením možnosti dvojího občanství mnohdy rodiny krajanů rozdělilo. Postihlo to rodiny, které musely odejít z bývalého Československa po nástupu komunistického režimu v roce 1948. Pokud by byla novela přijata, zájemci o české občanství by k prohlášení museli přiložit doklad prokazující datum a způsob pozbytí českého nebo československého občanství jednoho z rodičů nebo prarodičů. Nyní mohou nabývat občanství jen lidé, kteří československé nebo české občanství pozbyli před účinností vládní novely. Zákon vylučuje tuto možnost například pro slovenské občany s ohledem na rozdělení Československa.