Zprávy | Z archivu rubriky

Projekty zabývající se modelováním klimatu v ulicích měst, léčbou nádorů, fyziologií klíšťat nebo českými úředníky v habsburské monarchii získaly Prémii Otto Wichterleho udělovanou vědcům do 35 let za mimořádné úspěchy. Prémii přebralo od předsedkyně Akademie věd České republiky (AV ČR) Evy Zažímalové 23 oceněných. Mezi oceněnými byl například Jan Geletič z Ústavu informatiky AV ČR, který se věnuje modelování klimatu v rozlišení až na úrovni ulic. Jeho přínos spočívá v zavedení a rozpracování konceptu takzvaných místních klimatických zón. Geletič se v něm zabývá identifikací městských lokalit, u kterých je možné předpokládat vyšší teploty vzduchu, popisem jejich rozložení a vlivu na teplotní poměry města.

Molekulární a buněčnou farmakologií v léčbě nádorů se zabývá Lenka Marková z Biofyzikálního ústavu AV ČR. Svými výsledky obohatila vědecké metody, publikovala v mezinárodních časopisech a vystupovala na mezinárodních konferencích. Proti klíšťatům a nemocem, které způsobují, bojuje Jan Perner z Biologického centra AV ČR propojením metod molekulární biologie a biochemie. Naděžda Zíková z Ústavu chemických procesů AV ČR zkoumá, jak znečištění atmosféry aerosolovými částicemi ovlivňuje oblaka a srážky a také změnu klimatu. Prémie se uděluje od roku 2002 a je spojená s finanční odměnou 330.000 korun rozloženou do tří let.

Země visegrádské čtyřky (V4), tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, nechtějí, aby se novým předsedou Evropské komise stal některý z vedoucích kandidátů, kteří stáli v čele kandidátek evropských politických frakcí v květnových volbách. Novinářům to po jednání sněmovního evropského výboru řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj je třeba, aby komisi vedl někdo, kdo bude vnímat zájmy všech zemí EU, a to včetně V4. Podle něj jsou země V4 nyní častěji kritizovány než jiné části EU a nová komise by je měla posuzovat objektivně. V4 podle Babiše také chce, aby příští komise nevystupovala politicky, ale zaměřila se na dohled nad plněním evropských smluv. Český premiér uvedl, že stejný názor mají i další státy EU, nejen ty visegrádské.

Zhruba 13 procent obyvatel Česka nad 15 let má zdravotní postižení, které je dlouhodobě omezuje v běžném životě. Je to kolem 1,15 milionu lidí. Ve věku do 14 let má pak handicap sedm procent chlapců a děvčat, tedy asi 117.000. Výsledky na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle jeho zjištění kompenzační pomůcky chybí téměř pětině zdravotně postižených Čechů a Češek nad 15 let, pomoc druhých pak zhruba desetině. Třem čtvrtinám lidí s nějakým zdravotním omezením je víc než 55 let. Každému třetímu je přes 75 let. Zhruba 45 procent pětasedmdesátníků a starších cítí, že je jejich potíže omezují. Podle zjištění statistiků má 830.500 lidí nad 15 let pohybové omezení. Zhruba tři čtvrtiny z nich mají problém kleknout si, sednout si, vyjít do schodů či vydržet stát delší dobu. Zhruba každý sedmý to nezvládá vůbec.

Poplatek z ubytovacích kapacit se zřejmě bude vztahovat od příštího roku i na ubytovatele v soukromí, tedy například na služby typu Airbnb. Sněmovna schválila vládní novelu, která to předpokládá. Největší boj se mezi poslanci strhl o stanovení maximální výše poplatku. Dolní komora nakonec nepřijala návrhy, aby vzrostl razantněji, než jak navrhoval kabinet. Předloha, jejíž schválení vítá Asociace hotelů a restaurací ČR, nyní zamíří k posouzení do Senátu. Novela ponechává příští rok sazbu na nejvýše 21 korunách, o rok později by mohla být až 50 korun na osobu a den. Konkrétní výši si stanovují obce. Sněmovní rozpočtový výbor neúspěšně prosazoval růst až na 100 korun za osobu a den již od příštího roku a poslanec za KDU-ČSL Jan Čižinský dokonce až na 150 korun.

Ministerstvo financí si podle ministryně Aleny Schillerové (za ANO) vládou navrhované sazby "nevycucalo z prstu". Zhruba dvě eura odpovídají sazbám v okolních státech, uvedla. Za vyšší horní hranici se přimlouvali zejména Piráti, ale i někteří poslanci za ANO. Poukazovali zejména na to, že závisí na jednotlivých obcích, jakou sazbu si v zákonném rozmezí stanoví. Předloha slučuje ubytovací poplatek s rekreačním a lázeňským poplatkem. Schválená podoba novely podle Asociace hotelů a restaurací ČR systém poplatků zjednodušuje a dělá jej transparentnějším.

Česká republika je podle nové slovenské prezidentky Zuzany Čaputové nejbližším partnerem Slovenska. Čaputová, která ve čtvrtek zavítá na oficiální návštěvu Česka, v rozhovoru s ČTK řekla, že ráda dodrží tradici slovenských prezidentů, kteří na svou první cestu jezdí do ČR. "Je to nejen o tom, že máme společnou delší historii, ale i o osobních blízkých vztazích mezi obyvateli jednotlivých zemí. Já sama ráda jezdím do Česka například na dovolenou," uvedla Čaputovou. Cestu do Česka považuje hlava slovenského státu za příležitost seznámit se s českými představiteli včetně prezidenta Miloše Zemana, který před březnovým rozhodujícím kolem přímé volby hlavy slovenského státu popřál úspěch místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovi, kterého Čaputová porazila. Na schůzce se Zemanem chce Čaputová hovořit také o zahraničněpolitických tématech.

Pětačtyřicetiletá právnička Čaputová, která složila prezidentský slib minulou sobotu, vidí možnosti dalšího prohloubení spolupráce mezi Českem a Slovenskem v oblasti infrastrukturních projektů nebo turistiky. Slovenská prezidentka by uvítala, pokud by Česko a Slovensko letos společně oslavily 30. výročí takzvané sametové revoluce, která v někdejším Československu vedla k pádu komunistického režimu.

Sněmovna schválila předlohu prohlubující práva mladistvých v trestním řízení. Návrh vychází z evropské směrnice, nyní zamíří k posouzení do Senátu. Mladiství podezřelí nebo obvinění v trestním řízení by měli získat podle návrhu právo mimo jiné na informace o řízení nebo na to, aby mohli být i po dosažení plnoletosti ve vazbě odděleně od dospělých. Za mladistvé by byli považováni i lidé, u nichž není zcela jisté, že už měli 18. narozeniny. Směrnice také nařizuje, aby policie při výslechu mladistvého dávala přednost audiovizuálnímu záznamu před pouhým záznamem zvukovým. Novela dále předpokládá, že mladistvý bude muset mít obhájce nikoliv pouze do dovršení 18 let, ale až do 21 let věku, jestliže trestní řízení začalo předtím, než dosáhl plnoletosti, a jestliže to bude s přihlédnutím k okolnostem případu vhodné. Podle dřívějších údajů ministerstva spravedlnosti by se jednalo asi o 250 případů ročně, náklady státu by činily kolem čtyř milionů korun.

Děti a vnuci krajanů, kteří emigrovali z někdejšího Československa, pravděpodobně budou moci snadněji získat české občanství. Změnu přináší senátní novela, kterou Sněmovna schválila navzdory výhradám KSČM a SPD. Novelu o státním občanství nyní dostane horní komora parlamentu k potvrzení svého souhlasu. Novela, s jejímž přijetím souhlasila i vláda, by se podle ministerstva vnitra mohla týkat řádově stovek lidí, mimo jiné Čechů žijících v krizí zmítané Venezuele.

Novela počítá s tím, že potomci emigrantů by mohli nabýt české občanství prohlášením. Stejnou úpravu navrhovalo ministerstvo vnitra už v roce 2013, Sněmovna ji ale tehdy z vládní předlohy vyřadila. V dolní komoře převládal názor, že k českému občanství by se mohli dostat i lidé, kteří třeba ani neumějí česky a nikdy tu nebyli. Podobnou argumentaci při projednávání nynější novely použil komunista Zdeněk Ondráček. Před přijetím novely varoval také Radek Koten (SPD). Podle něho není zřejmé, kolik lidí by úpravy využilo a zda by se nesnažili pouze získat výhody českého systému sociálního zabezpečení. Předseda senátní komise pro krajany Tomáš Czernin (TOP 09) tyto námitky odmítl. "Obava, že by mohli zatěžovat náš sociální systém, mi přijde směšná," uvedl. Podle něj jsou potomci krajanů lidé vzdělaní, kteří "vždy cítili sounáležitost s Českou republikou". Změnu vedle SPD a KSČM nepodpořili ani vládní sociální demokraté s výjimkou Antonína Staňka a Tomáše Hanzela. Tyto strany mezi krajany při parlamentních volbách neměly příliš velkou podporu.

Senátoři s úpravou přišli kvůli tomu, že platné znění zákona se zavedením možnosti dvojího občanství mnohdy rodiny krajanů rozdělilo. Postihlo to rodiny, které musely odejít z bývalého Československa po nástupu komunistického režimu v roce 1948. Pokud by byla novela přijata, zájemci o české občanství by k prohlášení museli přiložit doklad prokazující datum a způsob pozbytí českého nebo československého občanství jednoho z rodičů nebo prarodičů. Nyní mohou nabývat občanství jen lidé, kteří československé nebo české občanství pozbyli před účinností vládní novely. Zákon vylučuje tuto možnost například pro slovenské občany s ohledem na rozdělení Československa.

Na dvě stovky honorárních konzulů České republiky se sjely do Černínského paláce k poradě, která se koná jednou za pět let. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) na úvod setkání poděkoval honorárním konzulům za jejich činnost při podpoře české kultury a českých firem v zemích, kde působí. Zároveň požádal o větší propagaci českých krajanských sdružení. Česko chce podle ministra krajanům pomoci podporou výuky češtiny v zahraničí nebo umožněním korespondenčního hlasování při sněmovních nebo prezidentských volbách.

Jmenování honorárního konzula navrhuje české velvyslanectví v dané zemi. Do funkce se vybírají osobnosti, které v oblasti působí dlouhodobě, mají zkušenosti z fungování místní administrativy i hospodářského a kulturního života. Často jde o lidi s českými kořeny nebo se zvláštním vztahem k Česku, například kvůli studiu na českých vysokých školách. Honorárního konzula poté do funkce jmenuje ministr zahraničí.

Demisi českého premiéra Andreje Babiše na demonstraci v Bruselu žádaly asi dvě stovky protestujících, často s dětmi, českými vlajkami a nejrůznějšími transparenty. Nedaleko budovy Evropské komise účastníky akce, která v metropoli centrálních institucí Evropské unie doplnila řadu protestních akcí po celém Česku, oslovili někteří čeští politici, ale i hosté z Belgie či Nizozemska. Problémy se střety zájmů v souvislosti s dotacemi, na které ukázaly nedávné předběžné auditní zprávy Evropské komise, Babiš odmítá a hovoří o kampani proti své osobě a proti České republice. O postupu komise chce údajně ve čtvrtek před summitem EU hovořit přímo s předsedou komise Jeanem-Claudem Junckerem.

Na demonstraci vystoupila lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová a čerstvý pirátský člen Evropského parlamentu Mikuláš Peksa. Organizátoři dnešní bruselský protest, který asi po dvou hodinách ukončila česká hymna, svolali přes sociální sítě samostatně, svou akci ale následně zkoordinovali se spolkem Milion chvilek pro demokracii. Ten opakovaně pořádá protestní akce v Praze i po celé ČR.

Sněmovna přes veto Senátu prosadila vznik Národní sportovní agentury, která má převzít od ministerstva školství sportovní agendu včetně dotací. Dolní komora o tom rozhodla téměř nejtěsnější většinou po skoro tříhodinové debatě. Nový úřad bude podle kritiků znamenat nárůst byrokracie a financování sportovních organizací nezlepší. Česká unie sportu naopak vytvoření agentury uvítala. Vytvoření agentury umožní novela o podpoře sportu, jejímž iniciátorem je bývalý hokejový brankář a poslanec vládního hnutí ANO Milan Hnilička. O vedení agentury se bude ucházet. Podle odpůrců si zákon napsal sám pro sebe a bude mít rozsáhlé a nekontrolované pravomoci.

Hlavním úkolem agentury, která má mít 80 zaměstnanců, z nichž 30 převezme z ministerstva školství, je vytvoření nového systému státní podpory sportu. Podle průzkumu České unie sportu nemá většina z téměř 7500 klubů a jednot peníze na činnost, na nábor dětí a na kvalifikované trenéry. Kvůli složitosti dotačních programů mají kluby potíže s žádostmi o peníze.