Zprávy | Z archivu rubriky


Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zrušil tendr na auditora nového mýtného systému, podle úřadu totiž mohly podmínky soutěže vytvářet konkurenční výhodu pro jednoho z uchazečů. Vyplývá to z rozhodnutí antimonopolního úřadu, které má ČTK k dispozici. Proti rozhodnutí je možné podat rozklad. Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by spuštění nového mýta nemělo být ohroženo. Soutěž na kontrolora mýtného systému trvala do poloviny letošního května. Nezávislý auditor by měl vykonávat expertní kontrolu dat o provozu vozidel v mýtném systému. Podle výsledků měření následně stanoví účinnost mýta. Antimonopolní úřad ovšem nyní soutěž zrušil. V rozhodnutí uvedl, že zadavatel, kterým bylo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), nenastavil podmínky týkající se kvality a zkušeností osob podílejících se na zakázce tak, aby určitým dodavatelům nezaručovaly konkurenční výhodu. Tím tak podle něj byly stanovené podmínky tendru v rozporu se zákonem.

Podle deníku Zdopravy.cz se do soutěže přihlásily společnosti CGI a Kapsch, přičemž nabídka CGI ve výši 215 milionů korun měla být o 85 milionů korun nižší, než nabídla konkurence. Kapsch, který je současným provozovatelem mýta, ovšem následně podal proti tendru námitku k ÚOHS. Ten podle rakouské firmy její podezření ve čtvrtek potvrdil. ŘSD podle mluvčího Jana Rýdla situaci nyní analyzuje, o dalších krocích rozhodne až poté.

Prezident Miloš Zeman poděkoval po čvrtečním setkání slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové za podporu myšlenky vybudování Českého domu v Bratislavě. Na tiskové konferenci na Pražském hradě řekl, že doufá v dotažení projektu do konce letošního roku. Čerstvě jmenovaná slovenská hlava státu pozvala Zemana na Slovensko. Prezidenti a delegace podle ní nenarazili na žádnou konfliktní otázku, shodovali se i v zahraniční politice, problematice Evropské unie a visegrádské skupiny. Zeman poděkoval Čaputové za podporu jeho "utkvělé představy" otevření Českého domu ve slovenském hlavním městě. "Věřím, že nám společně se do konce tohoto roku podaří tento cíl dosáhnout. Pak jsme se dohodli, že ho společně otevřeme," řekl. Dodal, že na otevření se chystají pozvat i bývalého slovenského prezidenta Andreje Kisku. Čaputová uvedla, že na schůzce se hovořilo o zahraniční politice či výsledcích voleb do Evropského parlamentu a V4 (ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko). "Můj zájem ve vztahu k tomuto uskupení je pokračovat v budování co nejužších vztahů mezi zeměmi V4," uvedla Čaputová. Smysl spolku se podle ní nevyčerpal vstupem do EU, měl by hledat další společná témata za respektování hodnot právního státu a nezávislé justice. Česko a Slovensko by si podle prezidentů mohly v listopadu připomenout společně 30. výročí sametové revoluce. "Za naši stranu mohu slíbit, že uděláme všechno pro to, aby to mohlo proběhnout za účasti představitelů obou zemí," konstatovala Čaputová. Zeman řekl, že se připomínek výročí rád zúčastní.

Čaputová do Česka zamířila v souladu s tradicí na první návštěvu po své víkendové inauguraci. "Je to výraz upřímného zájmu a mého postoje k této zemi, kde mám mnoho přátel a ráda trávím čas," uvedla. Oba prezidenti si pochvalovali přátelskou atmosféru a to, že delegace nenarazily na sporná témata. "Přesto to nebylo nudné, protože přátelská atmosféra je vždycky inspirativní," řekl Zeman.

Cena roční dálniční známky pro osobní automobily by se mohla zvýšit z 1500 na 2000 korun, jak původně chtělo ministerstvo dopravy. Navrhl to poslanec ANO Martin Kolovratník v novele, která má dosavadní papírové kupony nahradit od roku 2021 elektronickými známkami. Sněmovna o tom rozhodne při červencovém schvalování. V novém systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Platby, které budou vázány na registrační značku vozidla, zaznamená informační systém Státního fondu dopravní infrastruktury. Kontrolovat se budou prostřednictvím kamer, k prověrkám by mohly sloužit i nynější mýtné brány. Systém by mohl do budoucna umožnit rovněž takzvané krajské dálniční známky. Ministerstvo dopravy si od elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně. Zároveň by se měly snížit provozní náklady až o 120 milionů korun za rok.

Novela má řešit také to, která vozidla by známky pro jízdu na dálnicích mít nemusela. Předloha by od dálničních poplatků osvobodila některá vozidla na alternativní pohon, další by zvýhodnila. Zdarma by po dálnicích jezdila auta na elektrickou energii nebo vodík, případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za poloviční sazby by měla jezdit auta na zemní plyn a biometan.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Stát loni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, zhruba stejně jako předloni.