Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda schválila návrh rámce státního rozpočtu na příští rok a střednědobý výhled hospodaření státu pro roky 2021 a 2022. Informoval o tom tiskový odbor vlády. Příští rok i v dalších letech počítá ministerstvo financí se schodkem 40 miliard korun. Prioritami rozpočtu v příštím roce je opět jako letos zvýšení důchodů nebo platů učitelů. V případě učitelů plánuje ministerstvo růst platů i v roce 2021. Dále rozpočet počítá se zvýšením rodičovského přípěvku, růstem výdajů ministerstva obrany nebo snížení počtu míst u ministerstev o deset procent. Ministři za ČSSD se při jednání vlády zdrželi hlasování. Podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka neumožňuje naplňovat priority strany.

Finální verze rozpočtu se ovšem ještě může změnit. Loni v červnu v první verzi například ministerstvo financí navrhovalo pro letošní rok i další roky schodek rozpočtu 50 miliard korun. Nakonec byl schválen rozpočet se schodkem 40 miliard korun. Vláda musí návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Během léta ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech svých resortů a do konce srpna musí MF návrh poslat vládě. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na twitteru uvedla, že tento návrh rozpočtu nemůže podpořit. "Na jedné straně chvályhodný nárůst výdajů na důchody a rodičák, na druhé chybějících 11 miliard pro další zranitelné skupiny. Tenhle návrh proto nemůžu podpořit. Přes léto nás čeká spousta práce," napsala na twitteru.

"Jedná se o typicky socialistický přerozdělovací rozpočet. Vláda vyvíjí negativní rozpočtové úsilí a vědomě tak zhoršuje strukturu rozpočtu. Nadále klesá podíl investic do budoucna, což je cesta do zaostalosti," řekl ČTK předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Zároveň dodal, že i přes výhrady k rozpočtu je TOP 09 připravena jednat o jeho podpoře za podmínky, že podíl investic bude alespoň deset procent.Suma na platy ve státní správě a službách by se měla zvednout proti letošku o dvě procenta, učitelům o deset procent a neučitelským profesím o sedm procent.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je důležité, že do čela Evropské komise (EK) nezískal většinovou podporu na jednání Evropské rady minulý týden žádný z takzvaných "spitzenkandidátů". Někteří nemají rádi teritorium visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), řekl Babiš na zahájení Konference ekonomických diplomatů v pražském Černínském paláci. Podle systému "spitzenkandidátů" by měl podporu europarlamentu získat na základě většinové dohody frakcí ten uchazeč o křeslo předsedy EK, který se eurovoleb zúčastnil jako nominant své politické frakce do této významné unijní pozice. Systém v roce 2014 dostal do funkce stávajícího předsedu komise Jeana-Claudea Junckera. Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se znovu sejdou v neděli 30. června. Podle Babiše je důležité se rychle dohodnout, neboť 2. července se koná ustavující schůze nově zvoleného europarlamentu.

Hlavní česká témata v Evropě jsou podle Babiše vnitřní trh, obchod a zahraniční politika. Evropa nemá vliv například na teritorium Blízkého východu, poznamenal premiér. Nejdůležitější je ale podle něj jednání o evropském rozpočtu pro nadcházející programové období let 2021 až 2027. "Je důležité, abychom prosadili naše zájmy. Paradoxně to funguje tak, že Evropa nám určí svoje témata místo toho, abychom my určili naše potřeby. Potom to dopadá tak, že některé programy nečerpáme," řekl. Důležité je podle Babiše investovat do dopravní infrastruktury, školek, škol či obnovy kulturních památek. Velké téma je podle premiéra také klima. Zopakoval, že jaderná energie je pro ČR strategickým zdrojem. Dosažení tzv. uhlíkové neutrality do roku 2050 by podle Babiše znamenalo konec spalovacích motorů a automobilů na naftu.

Demonstrace proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a za nezávislost justice zaplnila pláň na pražské Letné. Další tisíce lidí i dlouho po jejím zahájení stále přicházely. Protest značně omezil dopravu v oblasti. Sektory vymezené pro účastníky protestu bylyzcela zaplněné, lidé postávají i na travnatých plochách až k bývalému pomníku Stalina. Podle organizátorů ze spolku Milion chvilek přišlo na úvod demonstrace zhruba 250.000 lidí. Odhad potvrdila telekomunikační společnost T-Mobile, která na základě dat ze své sítě uvedla, že na Letné se sešlo víc než 258.000 lidí. Demonstrace skončila po necelých třech hodinách. Na další ze série protestů, která začala na konci dubna, lidé přijeli z celé republiky i ze zahraničí.

Na demonstraci vystoupili mimo jiné spisovatel Jiří Padevět či herec Martin Myšička s proslovem napsaným bývalým premiérem Petrem Pithartem. Někdejší předseda Senátu se ze zdravotních důvodů omluvil a ve svém textu varoval před přeměnou demokracie liberální na pouze volební. Organizátoři odmítli, že by se mohla pořádající iniciativa Milion chvilek stát politickou stranou, k čemuž ji vyzýval premiér Babiš. "V nadstranickosti je síla těchto protestů," řekl za organizátory místopředseda Milionu chvilek Benjamin Roll. Z pódia zazněl rovněž vzkaz z Hongkongu, kde se již několik týdnů demonstruje proti kontroverznímu návrhu zákonu o vydávání podezřelých do pevninské Číny. Další velká demonstrace na Letné je v plánu na 16. listopadu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí s tvrzením demonstrantů, že by on či vláda zasahovali do nezávislosti justice. Napsal to v textové zprávě, kterou ČTK poskytl úřad vlády. Babiš ocenil, že v Česku mohou lidé 30 let po revolučním roce 1989 svobodně demonstrovat a vyjadřovat své názory. O některých si však podle něj může normální člověk myslet své. Na demonstraci vyrazil na pražskou Letnou například předseda Pirátů Ivan Bartoš. Protestující zdraví na sociálních sítích i politici dalších opozičních stran ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a Starostů a nezávislých (STAN).

Mohutná demonstrace na pražské Letenské pláni se dostala do zpravodajského servisu všech světových tiskových agentur i předních informačních serverů. Média upozorňují na mimořádný rozsah protestu, největšího od roku 1989, a informují o kauzách premiéra Andreje Babiše, které přivedly na pražské prostranství statisíce lidí. O demonstraci v Praze informují všechna přední slovenská média. Agentura Reuters napsala, že letenský protest je kulminací série demonstrací proti Babišovi a stejně jako všechny minulé se odehrává pokojně. Informace o pražské demonstraci se objevila na informačních serverech San Franciska, Houstonu, Daytonu, Saint Louis a dalších amerických měst. Německá stanice Deutsche Welle stejně jako další média upozornila, že protest se koná jen několik dní před parlamentním hlasováním o nedůvěře Babišově vládě. Zahraniční média shodně upozorňují na mimořádný počet lidí, kteří se v Praze shromáždili. Agentura AFP označila protest na Letné za "impozantní". "Od protestů v roce 1989 Praha nic takového neviděla," uvedl list The New York Times.