Zprávy | Z archivu rubriky


Klášter cisterciáků ve Vyšším Brodě musí Lesům ČR vrátit přes 2000 hektarů lesa, které získal v restituci. Lesy již teď musí předat. Rozhodl o tom Vrchní soud v Praze, řád podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Vrácení majetku může ohrozit obnovu kláštera a o práci mohou přijít desítky lidí. ČTK to řekli Eduard Beneš, jednatel firmy Bernardinum, která se o majetek cisterciáků stará, a starosta Vyššího Brodu Milan Zálešák (STAN). Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v ČR a jedna z nejvýznamnějších kulturních památek jižních Čech. Opatství ve Vyšším Brodu založil v roce 1259 Vok z Rožmberka.

Lesy ČR nechtěly původně majetek vydat, protože pozemky byly zabrány na základě Benešových dekretů. Na případ upozornil deník Právo. "Všeobecně se má za to, že to (zabavení majetku kvůli dekretům) bylo rozhodnutí totality, takže vrchní soud ctí rozhodnutí totality. Byl to rok 1948, do roku 1950 tady řád fungoval, než (komunisté) udělali noční akci K, kdy všechny kláštery přepadli a mnichy odvezli do lágru," řekl Beneš.Firma Bernardinum spravuje cisterciácký majetek. Má 12 lesníků, ale práci dává dalším 40 lidem, mezi nimi jsou těžaři, spediční firmy, které vozí dřevo, i stavební firmy. Pro klášter podle Beneše pracuje denně 60 lidí. Starosta města pokládá rozhodnutí Vrchního soudu za neštěstí, hlavně pro klášter, který je národní kulturní památkou. Cisterciáci, jak řekl, tam dosud investovali mnoho milionů korun.

Prioritou pro Prahu ve výstavbě dopravní infrastruktury je především dokončení velkého i městského okruhu, myslí si to 56 procent Pražanů. Následují metro D (22 procent) a oprava stávajících mostů a výstavba nových (deset procent). Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury Ipsos pro Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR). V červnu v něm odpovídalo 1000 obyvatel hlavního města od 18 do 65 let. Na dalších místech se umístily rozšiřování tramvajových tratí (pět procent) nebo výstavba nových cyklostezek (dvě procenta). Nová vládní čtvrť v Letňanech, o které dlouhodobě hovoří premiér Andrej Babiš (ANO), je prioritou pro jedno procento Pražanů.

Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je nyní zhruba polovina. Chybí úsek od brněnské dálnice D1 do Běchovic a také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu. Dokončeny nejsou ani radiály, což jsou silnice, které mají oba okruhy propojit. Pokud jde o metro D, Pražský dopravní podnik začal v červnu na Pankráci s geologickým průzkumem v úseku Pankrác - Písnice. Průzkum vyjde zhruba na 1,58 miliardy korun. Náklady na vybudování prvního úseku metra D mají být předběžně 57 miliard. Praha plánuje v budoucnu trasu prodloužit z Pankráce do stanice Náměstí Míru.

Za největší současný problém Pražané v průzkumu označili nedostatek bytů a vysoké ceny bydlení (57 procent). Pro více než třetinu je největším problémem kolabující doprava. S velkým odstupem následují bezpečnost (tři procenta), školství, zdravotnictví a sociální služby (po jednom procentu). Podle údajů developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group vzrostly ceny nových bytů v Praze za poslední čtyři roky zhruba o 90 procent. Průměrná cena nového prodaného byt na konci března byla 104.666 korun za metr čtvereční. Jako příčiny výrazného zdražování analytici uvádějí pomalé povolování staveb, rostoucí ceny pozemků, stavebních prací a materiálů. Dále zmiňují vysoké daňové zatížení nebo zbytečné technické požadavky.

V Česku by se od roku 2021 mohla vyplácet jedna dávka na bydlení místo nynějších dvou. Pravidla pro přiznání nového přídavku by se měla upravit a proti dnešku zpřísnit. Do ubytoven by se tato podpora už neměla poskytovat vůbec, a to od roku 2024. Počítá s tím návrh zákona o přídavku na bydlení, který připravilo ministerstvo práce. Odborníci na sociální problematiku plán kritizují. Podle nich by o bydlení mohly přijít tisíce lidí. V Česku se na bydlení vyplácí příspěvek ze systému sociální podpory a doplatek ze systému hmotné nouze. Výše dávek vychází z normativních nákladů na byt, které každý rok podle výše nájmů a cen energií stanovuje vláda. Na příspěvek mohou dosáhnout lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent a tato částka nepřesahuje normativ. Doplatek má dorovnat výdaje za byt lidem s malým příjmem tak, aby jim zbylo na živobytí. Úřady práce na konci dubna vyplácely 180.900 příspěvků a 33.800 doplatků.

Resort očekává, že pomohou obce a neziskové organizace. Pokud by se byty nenašly a provozovatelé ubytoven ceny nesnížili, hrozí podle ministerstva lidem z ubytoven ztráta bydlení a "může dojít ke zvýšení práce načerno a k sociálním nepokojům". Lidé, kteří budou chtít přídavek dostávat, budou podle návrhu muset pracovat, chodit na veřejně prospěšné práce, nebo si zaměstnání hledat. Pracovní aktivita by se neměla posuzovat jen u žadatele, ale i u ostatních dospělých v domácnosti. Na příspěvcích na bydlení stát loni vyplatil 7,7 miliardy korun a na doplatcích 1,9 miliardy. Výdaje v posledních letech klesají. Podle Platformy pro sociální bydlení by se zavedení přídavku a zrušení dávky do ubytoven negativně dotklo stovek tisíc lidí, kteří by mohli bez pomoci státu přijít o střechu nad hlavou. Experti platformy poukazují na to, že v Česku neexistuje systém sociálního bydlení.

Opatření ke společnému vzdělávání znevýhodněných dětí s ostatními nezlepšilo situaci škol v sociálně vyloučených lokalitách. Ke zlepšení by byla potřeba změna celkového přístupu majoritní společnosti k Romům. Pomoct by mohlo například i zavedení pevných pozic pro asistenty a zavedení sociálních asistentů ve školách. Vyplynulo to z kvalitativního průzkumu Nadace OSF, jehož výsledky představila Dana Moree z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Moree se ptala na vzdělávací dráhu lidí z jedné rozšířené rodiny ze sociálně vyloučené lokality a zároveň na toto téma vedla rozhovory s deseti řediteli či zástupci škol a jednou pracovnicí neziskové organizace. Všichni respondenti se podle ní shodli na tom, že vyloučená lokalita je neřešitelný problém. Podle ředitelů škol je zde mnoho dětí s problémy, které školy nemohou ovlivnit. Důvodem velkého počtu těchto žáků v některých školách je hlavně spádovost a neochota přijímat děti z vyloučených lokalit do jiných škol, uvedla Moree.

Po zavedení opatření na podporu vzdělávání znevýhodněných dětí s ostatními se podle průzkumu situace v segregovaných školách spíše zhoršila, protože nyní nedosáhnou na výhody a projekty, které dříve měly k dispozici. Současný systém vyžaduje také třeba lepší komunikaci s rodiči, kteří by měli dítě odvést do pedagogicko-psychologické poradny, ovšem spolupráce s nimi je často obtížná, podotkla Moree. Přestože jsou asistenti pedagoga vnímaní jako velká pomoc, nestabilita jejich úvazků je podle průzkumu pro školy zátěží. Romští respondenti se podle Moree shodli na tom, že vzdělávací šance dítěte jsou hlavně otázkou toho, zda se podaří dostat dítě na školu, která neplatí za segregovanou, a udržet ho tam. Podle nich u romské populace obecně roste povědomí o tom, že vzdělání je důležité, ale vzhledem k nastavení majoritní společnosti ho není vždy lehké dosáhnout. Romští žáci v běžných školách mimo vyloučené lokality bývají totiž někdy třeba oběťmi šikany, vysvětlila Moree.

Pět vzácných nosorožců černých ze ZOO Dvůr Králové nad Labem v pořádku dorazilo do svého nového domova, rezervace Akagera ve středoafrické Rwandě. ČTK to řekla mluvčí zoo Andrea Jiroušová. Ze Dvora Králové zvířata odjela v neděli na ruzyňské letiště. Na cestě byla téměř 30 hodin, tedy jak organizátoři transportu plánovali. Transport byl dosud největším přesunem nosorožců z Evropy do Afriky. Ve Rwandě mají zvířata podpořit v minulosti vyhubenou populaci nosorožců.

Nejdříve budou žít v ohradách z dřevěných kůlů zvaných boma o rozměrech osmkrát osm metrů. Po několika týdnech by měli být postupně vypouštěni do větších oplocených výběhů o rozloze jednoho až 16 hektarů. Zhruba po roce by mohli být vypuštěni do severní části parku na území o rozloze 3000 hektarů, které je poloostrovem vybíhajícím do jezera. Park trvale hlídají ozbrojení strážci. Zvířata kvůli sledování dostanou do rohů vysílačky. Cestu zvířata absolvovala pod sedativy, uspána nebyla. Každé zvíře váží zhruba tunu. Ve Rwandě byli nosorožci v souvislosti s občanskou válkou v polovině 90. let minulého století zcela vyhubeni. V jižní části parku Akagera nyní žije skupina 18 nosorožců dvourohých východního poddruhu z jižní Afriky, která byla do Rwandy přemístěna předloni. S nimi by se zvířata z Evropy mohla v budoucnu pářit. Pro první období zoologové předpokládají, že se nosorožci dopravení ze Dvora Králové budou pářit mezi sebou.