Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda schválila návrh rámce státního rozpočtu na příští rok a střednědobý výhled hospodaření státu pro roky 2021 a 2022. Informoval o tom tiskový odbor vlády. Příští rok i v dalších letech počítá ministerstvo financí se schodkem 40 miliard korun. Prioritami rozpočtu v příštím roce je opět jako letos zvýšení důchodů nebo platů učitelů. V případě učitelů plánuje ministerstvo růst platů i v roce 2021. Dále rozpočet počítá se zvýšením rodičovského přípěvku, růstem výdajů ministerstva obrany nebo snížení počtu míst u ministerstev o deset procent. Ministři za ČSSD se při jednání vlády zdrželi hlasování. Podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka neumožňuje naplňovat priority strany.

Finální verze rozpočtu se ovšem ještě může změnit. Loni v červnu v první verzi například ministerstvo financí navrhovalo pro letošní rok i další roky schodek rozpočtu 50 miliard korun. Nakonec byl schválen rozpočet se schodkem 40 miliard korun. Vláda musí návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Během léta ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech svých resortů a do konce srpna musí MF návrh poslat vládě. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na twitteru uvedla, že tento návrh rozpočtu nemůže podpořit. "Na jedné straně chvályhodný nárůst výdajů na důchody a rodičák, na druhé chybějících 11 miliard pro další zranitelné skupiny. Tenhle návrh proto nemůžu podpořit. Přes léto nás čeká spousta práce," napsala na twitteru.

"Jedná se o typicky socialistický přerozdělovací rozpočet. Vláda vyvíjí negativní rozpočtové úsilí a vědomě tak zhoršuje strukturu rozpočtu. Nadále klesá podíl investic do budoucna, což je cesta do zaostalosti," řekl ČTK předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Zároveň dodal, že i přes výhrady k rozpočtu je TOP 09 připravena jednat o jeho podpoře za podmínky, že podíl investic bude alespoň deset procent.Suma na platy ve státní správě a službách by se měla zvednout proti letošku o dvě procenta, učitelům o deset procent a neučitelským profesím o sedm procent.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je důležité, že do čela Evropské komise (EK) nezískal většinovou podporu na jednání Evropské rady minulý týden žádný z takzvaných "spitzenkandidátů". Někteří nemají rádi teritorium visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), řekl Babiš na zahájení Konference ekonomických diplomatů v pražském Černínském paláci. Podle systému "spitzenkandidátů" by měl podporu europarlamentu získat na základě většinové dohody frakcí ten uchazeč o křeslo předsedy EK, který se eurovoleb zúčastnil jako nominant své politické frakce do této významné unijní pozice. Systém v roce 2014 dostal do funkce stávajícího předsedu komise Jeana-Claudea Junckera. Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se znovu sejdou v neděli 30. června. Podle Babiše je důležité se rychle dohodnout, neboť 2. července se koná ustavující schůze nově zvoleného europarlamentu.

Hlavní česká témata v Evropě jsou podle Babiše vnitřní trh, obchod a zahraniční politika. Evropa nemá vliv například na teritorium Blízkého východu, poznamenal premiér. Nejdůležitější je ale podle něj jednání o evropském rozpočtu pro nadcházející programové období let 2021 až 2027. "Je důležité, abychom prosadili naše zájmy. Paradoxně to funguje tak, že Evropa nám určí svoje témata místo toho, abychom my určili naše potřeby. Potom to dopadá tak, že některé programy nečerpáme," řekl. Důležité je podle Babiše investovat do dopravní infrastruktury, školek, škol či obnovy kulturních památek. Velké téma je podle premiéra také klima. Zopakoval, že jaderná energie je pro ČR strategickým zdrojem. Dosažení tzv. uhlíkové neutrality do roku 2050 by podle Babiše znamenalo konec spalovacích motorů a automobilů na naftu.