Zprávy | Z archivu rubriky


Příslušníci bezpečnostních sborů zřejmě budou moci dostávat stabilizační příplatky. Ve vládní novele o úpravě možnosti vedlejších přivýdělků policistů nebo hasičů schválila zavedení příplatků Sněmovna. Předlohu ještě musí posoudit senátoři a podepsat prezident. Příplatky by přiznávali ředitelé sborů a ročně by mohly činit až 24násobek celostátní průměrné hrubé mzdy. "Cílem je zejména udržení a posílení personální stabilizace bezpečnostního sboru," uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ve svém pozměňovacím návrhu, který plénum přijalo navzdory nejednoznačnému postoji bezpečnostního výboru. Na příplatek by nebyl právní nárok. Jeho poskytování by bylo podmíněno dostatečným množstvím peněz v rozpočtech příslušných ministerstev. Hamáčkovu úpravu kritizovala Jana Černochová z opoziční ODS, poukazovala na to, že ministr nevyčíslil rozpočtové dopady. "Nevíme, zda to budou miliony nebo miliardy," podotkla.

Vládní novela příslušníkům bezpečnostních sborů zjednoduší zákonnou možnost přivydělávat si například pedagogickou činností nebo prací v odborových organizacích. Předloha stanoví podmínky i pro další možné vedlejší práce policistů nebo hasičů. Novela služebního zákona reaguje na loňský verdikt Ústavního soudu. Soud zrušil s účinnosti od letošního pololetí pro protiústavnost část zákona, která pravomoc stanovit výjimky z obecného zákazu jiné výdělečné činnosti plně přenášela na ředitele. Podmínky budou nově přímo v zákoně, nikoli ve vnitřních předpisech.

Nezaměstnanost v Česku v dubnu klesla na 2,7 procenta z březnových tří procent. Bez práce bylo zhruba 210.000 lidí, nejméně od června roku 1997. Oznámil to Úřad práce ČR. Zároveň stoupl počet volných míst, kterých úřad evidoval ke konci dubna téměř 340.000. Situace podle úřadu odpovídá dlouhodobému vývoji na pracovním trhu i ročnímu období. "V plném proudu jsou už i sezonní práce, především ve stavebnictví, v gastronomii a cestovním ruchu, zemědělství, zahradnictví, lesnictví, lázeňství či těžbě. V dubnu také už naplno běží veřejně prospěšné práce, v jejichž rámci probíhají jarní úklidy veřejných prostranství," sdělila generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.

Pokles nezaměstnanosti mírně předčil odhady odborníků oslovených ČTK, kteří očekávali snížení na 2,8 procenta. Zaměstnavatelé mají podle úřadu nadále zájem hlavně o pracovníky v technických a dělnických oborech. Na většinu z volných míst nabízených v dubnu byli ochotni přijímat i cizince.

"Dobrou zprávou je, že ubývá lidí, kteří dlouhodobě nemohou najít práci. Za poslední dva roky ubylo celkem 60 procent nezaměstnaných, kteří nemohli najít práci více než dva roky. Naopak počet krátkodobě nezaměstnaných se drží na dlouhodobém průměru," upozornila analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková. Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka již letos žádný výraznější pokles nezaměstnanosti očekávat nelze a během roku se podle něj zastaví i tvorba nových pracovních míst. Nicméně podíl nezaměstnaných se bude podle něj i nadále pohybovat v blízkosti historických minim pod třemi procenty.

Nezaměstnanost klesla v dubnu ve všech krajích republiky a v Praze stagnovala na 1,9 procenta. Nejnižší podíl nezaměstnaných měl Pardubický kraj s 1,8 procenta. Vystřídal tak Prahu, která si předtím dlouhodobě držela pozici regionu s nejmenší nezaměstnaností. Naopak největší podíl nezaměstnaných stále zůstává v Moravskoslezském kraji, kde dosáhl 4,4 procenta. Z okresů byla v dubnu nejnižší nezaměstnanost stejně jako v březnu v Praze-východ, kde činila 1,1 procenta. Nejvyšší byla nadále na Karvinsku se 6,9 procenta.

V hotelech, penzionech a kempech v Česku se v letošním prvním čtvrtletí ubytovaly čtyři miliony lidí, což bylo meziročně o 1,8 procenta víc. Počet přenocování se na 10,8 milionu noclehů. Poptávka ze strany zahraničních hostů ale po několika letech nepřetržitého růstu v prvních třech měsících letošního roku klesla, uvedl Český statistický úřad.

Hostů z ciziny bylo v prvním čtvrtletí více než domácích. V porovnání s loňským rokem se ale jejich počet snížil o 0,2 procenta. Domácích hostů naproti tomu o 3,8 procenta přibylo. Z cizinců bylo tradičně nejvíc turistů z Německa - 408.000 a nadále tvořili zhruba pětinu zahraniční klientely v ubytovacích zařízeních v ČR. V porovnání s loňskem ale jejich počet klesl o 2,6 procenta. Méně než před rokem se ubytovalo také Rakušanů, návštěvnost ze zbylých okolních zemí ale rostla. Počet návštěvníků se meziročně zvýšil ve většině krajů. "Nadprůměrnou dynamiku růstu příjezdů zaznamenal Jihomoravský kraj (o 7,2 procenta), Královéhradecký kraj (o 5,2 procenta) nebo Vysočina (o 5,1 procenta)," uvedl ČSÚ.

Výsledky cestovního ruchu v Česku za první čtvrtletí letošního roku odrážejí podle analytiků vývoj tuzemské a světové ekonomiky. Zatímco zahraničních hostů v meziročním srovnání v hotelích a penzionech v ČR mírně ubylo, českých přibylo. Souvisí to s dobrou ekonomickou situací Čechů, jejich růstem mezd a ochotou utrácet. U mírného poklesu hostů z ciziny se naopak začíná projevovat negativní očekávaní související s hospodářským zpomalením západoevropských ekonomik. Odborníci také poukazují na to, že přibylo návštěvníků z Ukrajiny a arabských zemí.