Zprávy | Z archivu rubriky


Při současných léčebných možnostech by bylo možné téměř vymýtit v Česku žloutenku typu C do deseti let. Na vyléčení všech pacientů s touto nemocí ale chybí peníze a Česko nemá ani národní strategii eliminace virové hepatitidy typu C. Na tiskové konferenci k blížícímu se Světovému dni hepatitidy to uvedli odborníci. Odhadli, že léčbu žloutenky v ČR ročně prodělá zhruba 1200 lidí, nakažených je ale kolem 45.000. S léčbou by přitom náklady z dlouhodobého hlediska klesly. Žloutenku typu C lze vyléčit antivirotiky podávanými ve formě tablet. Podle lékařů je ale problémem nedostatečné rozšíření léčby. "Bez dobrého léčebného pokrytí nedosáhneme účinného snížení výskytu hepatitidy C a jejích nových případů," řekl vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislost Viktor Mravčík. Podle něj středisko nyní jedná s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami o schválení akčního plánu eliminace žloutenky u uživatelů drog na období 2019 až 2021. "Nenahrazuje národní strategii eliminace žloutenky C pro všechny cílové skupiny podle dokumentů WHO (Světová zdravotnická organizace), ale může být její významnou součástí," doplnil Mravčík.

Žloutenka typu C se přenáší krví. Zhruba polovina nakažených je uživateli pervitinu, čtvrtina pak užívá heroin. Ne všichni ale onemocněli vlivem drog. Mezi nakaženými jsou i lidé, kteří před rokem 1992 prodělali transfuzi krve. Do té doby se krev dárců proti žloutence netestovala.

Nový britský premiér Boris Johnson bude chtít rychle zahájit jednání s Evropskou unií o brexitu, pravděpodobnost odchodu Británie bez dohody se ale zvýšila. Uvedl to ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) na dotaz ČTK. Unie podle Petříčka trvá na dohodě, která byla dříve dojednána. Johnson ve středu nahradí v čele vlády Theresu Mayovou, které se nepodařilo zemi vyvést z Evropské unie. Členové vládní Konzervativní strany Johnsona podle očekávání vybrali jako svého nového lídra. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce počkat, zda Johnson nezmění rétoriku a bude mít i po seznámení se s detaily pocit, že odchod Británie z EU bez dohody je dobré rozhodnutí.

"Těším se na pokračování úzké spolupráce obou našich stran. Přeji mu, aby úspěšně provedl Británii úskalími brexitu s výsledkem, který bude posilovat vztahy mezi Británií a Českou republikou," napsal na twitteru předseda ODS Petr Fiala. "Gratuluji Borisi Johnsonovi k zisku významné pozice a doufám, že bude z pozice premiéra k brexitu přistupovat zodpovědněji, než jak činil doposud. Jeho hlavní rolí bude ukončit současnou agonii kolem odchodu Velké Británie z EU a celou věc smysluplně dořešit," uvedl šéf TOP 09 Jiří Pospíšil. "Borise Johnsona jako zastánce tvrdého brexitu vnímám kriticky. Domnívám se, že je třeba i při brexitu, který považuji za špatný a nerozumný, dosáhnout racionální a nosné dohody mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Je to v zájmu obou stran," napsal ČTK člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Mihola (KDU-ČSL). Odchod bez dohody si podle něj nepřeje ani EU, ani britský parlament, ani Britové. "Boris Johnson nasliboval a řekl řadu věcí, které není možné splnit, nebo nejsou pravda. Myslím, že brexit pod jeho vedením nebude záležitost tragická, ale přímo tragikomická. Je mi líto, že důsledky ponesou především britští občané," napsal ČTK místopředseda Pirátů a europoslanec Mikuláš Peksa.

Šéf české olympijské mise Martin Doktor očekává příští rok na hrách v Tokiu poměrně dlouhé dojíždění na sportoviště a malý životní prostor. Je zvědavý, jak budou Japonci reagovat na českou flexibilitu. Podrobné informace k organizaci her by měl dostat na konci srpna na semináři šéfů misí. Pořadatelé v upoutávce udávají, že sportoviště umístěná v Tokiu jsou dostupná do 30 minut z olympijské vesnice. Doktor ale bere tento údaj s velkou rezervou, protože jde o cestu z centrálního stanoviště na zastávku před sportovištěm. Vzdálenosti vyplývají z toho, že Tokio je největší aglomerací světa. Některá sportoviště navíc nebudou přímo v metropoli, takže budou tři olympijské vesnice. Vedle té centrální také cyklistická a jachtařská.

Přístup pořadatelů bude zřejmě diametrálně odlišný než na minulé letní olympiádě v Riu de Janeiro. "Jsem na to právě zvědavý, jestli pro naši českou náturu bude lepší japonská preciznost, nebo brazilská rozvolněnost, kdy jsme mohli použít naplno tu naši českou cestu. Tady budeme muset ty Japonce náš styl naučit. Když něco chceme za deset minut, má to trvat deset minut, ale tam to nejde, musí být všechno měsíc dopředu a s papírem," přemítal Doktor. Pro tým připravující zázemí pro české sportovce to bude náročnější. "V Riu jsme si mohli dovolit doopravdy hodně. Na druhou stranu hlavně v olympijské vesnici nefungovalo skoro nic. To byl druhý extrém. Snad najdeme kompromis," doplnil šéf mise.

Polovina populace, která si dala letos novoroční předsevzetí, ho i po půl roce ještě dodržuje. Výrazně úspěšnější jsou muži (65 %) než ženy (39 %). Vyplývá to z výsledků průzkumu pro AquaLife Institute. Více než polovina lidí (54 %), kteří si dávají předsevzetí, má za cíl zhubnout. Následuje zdravá strava (40 %) a častější sportování (32 %). Ženy si častěji než muži dávají předsevzetí o změně pitného režimu, sportování, hubnutí a zdravé stravě. Muži si naopak častěji než ženy dávají za cíl omezit alkoholické nápoje, přestat kouřit nebo kouření alespoň omezit. Předsevzetí, které se obecně nejméně dodržuje, je přestat s kouřením (pouze 11 % lidí své předsevzetí dodrželo), druhým nejméně dodržovaným předsevzetím je dokončit studium či se ve studiu zlepšit. Podprůměrně se také lidem daří dodržovat předsevzetí spojená se sportem, učením cizích jazyků nebo omezením času na internetu. Naopak nejvíce se daří dodržovat předsevzetí spojená s šetřením peněz (77 %), zdravějším životním stylem (61 %) a časem pro rodinu (57 %). Zajímavý postřeh ze své praxe doplnila nutriční terapeutka Jitka Tomešová: když už muž s něčím začne, tak pořádně a téměř vždy to dodrží. "V praxi jsem se setkala s muži, kteří zhubli 20 kg za 3-4 měsíce a bez problémů si hmotnost drží dál, což se zatím žádné mé klientce nepovedlo. Muži ale obecně řeší svoje zdraví a vzhled méně než ženy."

Neznámá je stále poloha skautského tábořiště, v němž policie před 70 lety v Jizerských horách zastřelila dva lidi při akci Jizerka. Najít toto místo se nyní snaží liberecký kriminalista s pracovníky dvou muzeí. Slibují si od toho, že vyjasní některé otazníky spojené s tragédií. Doufají také, že objevili plachtu, v níž byl snesen z tábora jeden ze zastřelených skautů. Plachta byla složená v jedné garáži v Bílém Potoce, nalézt se ji podařilo díky spolupráci s místním Jizerskohorským technickým muzeem. Rozbor ukázal, že je na ní lidská krev. "Analýza byla úspěšná a DNA profily jsou vhodné pro porovnání s rodinnými příslušníky předpokládané oběti či obětí," řekl ČTK genetik Daniel Vaněk.

Policejní akce namířená proti sedmi skautům z Železného Brodu se udála ráno 24. července 1949 nedaleko Smědavy. V očích tehdejšího komunistického režimu se dopustili těžkého zločinu - chtěli opustit republiku. Na radu provokatéra čekali na převaděče ve stanech na odlehlém místě nedaleko Smědavy v Jizerských horách. Proti nim vyrazilo nejméně sedmdesátičlenné komando příslušníků komunistického Sboru národní bezpečnosti a StB vybavené i kulomety. Obklíčené stany nejprve prostříleli. Dva zraněné skauty na místě zastřelili - bezbranného na zemi ležícího Tomáše Hübnera výstřely do zad, tehdy 35letého skautského vedoucího Jiřího Habu, který kvůli zranění nedokázal opustil stan a podle jednoho z přeživších Radomila Raji chtěl krýt útěk ostatních střelbou z pistole, rozstříleli i se stanem kulometem. Do dalších nehybně ležících vypálili ještě několik ran. Zásah provází stále mnoho nejasností. "Největší otazník je, zda šlo o předem připravenou vyprovokovanou akci Státní bezpečnosti, nebo zda šlo o akci Sboru národní bezpečnosti, která nebyla plánována dopředu," řekl ČTK liberecký kriminalista Pavel Karmazín.