Zprávy | Z archivu rubriky


Cenu Arnošta Lustiga za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost letos získal generál Karel Řehka. Každoročně ji uděluje česko-izraelská smíšená obchodní komora. Výbor chce zvolením Řehky ukázat mladé generaci, že v české společnosti nežijí pouze hrdinové z druhé světové války. "Chtěli jsme ukázat, že i dnes musí někteří naši občané nasazovat své životy pro to, abychom uhájili mír. A generál je takovým moderním vojákem, který má všechny tyto kvality," řekl Jan Pirk, předseda Výboru Ceny Arnošta Lustiga a přednosta kardiocentra IKEM. Karel Řehka nyní působí v NATO jako zástupce velitele Mnohonárodní divize severovýchod, která sídlí v polském Elblagu. V minulosti stál v čele českých vojenských speciálních sil. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ho při předávání ceny označil za symbol toho, čím chce Česká republika být - hrdou zemí, která dokáže spolupracovat a obhajovat své zájmy v celosvětovém měřítku. Šéf české diplomacie tak připomenul, že Řehka ve známost i nevojenské veřejnosti vstoupil ostrou kritikou bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD), který se v době úmrtí českých vojáků v Afghánistánu vyslovil pro ukončení tamní alianční mise. Řehka se k záležitosti již nechce vracet, diskusi o misích ale obecně považuje za potřebnou.

Řehka se stal osmým nositelem Lustigovy ceny. Před ním ji získali například pražský biskup Václav Malý, hlasatelka Kamila Moučková, válečný veterán a novinář Bedřich Utitz či spisovatel Jiří Stránský.

Do nové budovy by se od začátku příštího roku mohli stěhovat čeští diplomaté působící v Bruselu. Šestipatrový kancelářský dům v blízkosti unijních institucí, o jehož pořízení podle informací ČTK Praha vážně uvažuje, bude dostatečně velký, aby zvládl rozšíření českého diplomatického zastoupení kvůli blížícímu se českému předsednictví EU ve druhé polovině roku 2022. Kromě zastoupení země při EU by se tam mělo přestěhovat například i české velvyslanectví v Belgii. "Hledáme řešení, které by bylo co nejúspornější," potvrdil záměr ministr zahraničí Tomáš Petříček. Nová budova podle něj nejen zajistí odpovídající zázemí pro předsednickou roli České republiky, ale také umožní českým diplomatům a dalším odborníkům lepší fungování v "hlavním městě EU" do budoucna. Na českém zastoupení při EU nyní v Bruselu působí více než 100 lidí. Pokud by Česko své předsednictví řešilo podobným způsobem jako ve druhé polovině roku 2018 Rakušané, narostl by počet diplomatů asi na dvojnásobek. Přesné plány toho, jak si Česká republika své vedení Evropské unie představuje, ale zatím v Praze teprve vznikají a premiér Andrej Babiš opakovaně mluví o potřebě co nejúspornějšího řešení. Cena za kancelářskou budovu s nižší čtyřpodlažní bytovou částí se podle zjištění ČTK zatím pohybuje kolem 25 milionů eur (přes 642 milionů Kč). Jednání s prodávající stranou ovšem stále nebyla definitivně uzavřena.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se musí znovu vypořádat s námitkami, které měla firma Kapsch k tendru na mýtné. Rozhodl o tom Krajský soud v Brně, který zrušil rozhodnutí Petra Rafaje z prosince loňského roku. ČTK to zjistila z úřední desky soudu. Jde například o námitku, která se týkala porušování zásady rovného zacházení. Mluvčí úřadu Martin Švanda ČTK řekl, že ÚOHS se s rozsudkem v současné době seznamuje a jistě proti němu podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ve zrušeném rozhodnutí Rafaj zastavil řízení o několika námitkách, které podala společnost Kapsch proti výběru nového dodavatele mýtného z roku 2017. V nich Kapsch například tvrdil, že při výběrovém řízení je znevýhodněný mikrovlnný systém oproti družicovému a že ministerstvo dopravy jako zadavatel uvádělo nepravdivé informace a porušovalo zásadu rovného zacházení. Kapsch rozhodnutí uvítal.

ÚOHS řízení o všech námitkách týkajících se tendru na mýtné spojil do jednoho spisu. Když úřad rozhodl, že tendr na mýtný systém neporušil zákon, Rafaj řízení o čtyřech námitkách Kapsche zastavil. Ministerstvo dopravy, které zakázku zadávalo, uzavřelo smlouvu na deset let s konsorciem firem CzechToll a SkyToll loni 20. září. Bylo to ve stejný den, kdy ÚOHS rozhodl o námitkách firmy Kapsch, které zčásti zamítl a zčásti řízení zastavil. Správní řízení mělo několik částí, proti každé z nich bylo možné podat rozklad zvlášť.

Česká republika nemá alternativu k členství v Evropské unii a ani žádnou takovou alternativu nehledá. Na konferenci k 15 letům českého členství v EU to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Podle něj nelze hledět na členství EU jen účetním pohledem, ale je nutné vnímat i to, že se v unii Česko spojuje se zeměmi, které sdílejí společné hodnoty. Petříček také uvedl, že by v unii už mělo přestat rozdělování na staré a nové země. "Členství v Evropské unii je pro nás jednoznačně výhodné," řekl Petříček. Připomněl, že členství hospodářsky pomáhá českým firmám, lidé díky němu mohou snáz cestovat do zahraničí, mohou v zahraničí levněji telefonovat nebo i v Česku mohou snáz nakupovat v internetových obchodech. Česko také v zahraniční politice může díky členství v EU mluvit silnějším hlasem. Ministr ale zdůraznil, že členství v unii nelze hodnotit jen na základě transakční logiky. "Spolu s NATO je pro nás Evropská unie jednoznačným zakotvením na rozvinutém a prosperujícím Západě. Spojuje nás s těmi, se kterými sdílíme základní hodnoty," řekl. Petříček také uvedl, že by v EU mělo 15 let po velkém rozšíření přestat rozdělování členských států na staré a nové. Zároveň podle něj nemají vznikat ani nové dělicí linie. Politici by podle ministra měli ukazovat lidem, že se Česko podílí na fungování unie. "Musíme zdůrazňovat, že se Česká republika podílí na rozhodování, není to diktát Bruselu," řekl. Politici podle něj také musejí ukazovat výhody unie a nenechat debatu jen odpůrcům členství.