Zprávy | Z archivu rubriky


Místopředseda ČSSD Michal Šmarda se vzdal nominace na ministra kultury. O svém rozhodnutí informoval předsedu sociálních demokratů Jana Hamáčka, který ho podpořil. Šmarda to řekl v České televizi (ČT). Chce kandidovat v senátních volbách na Žďársku v příštím roce. "Já samozřejmě za současných okolností ve vládě Andreje Babiše (ANO) být nechci. Nedává to vůbec žádný smysl. Já tady nebudu hrát s někým nějakého hry na to, že počkáme, budeme ho ještě chvíli trápit, a on pak odstoupí sám," sdělil Šmarda. Hodlá také doporučit ČSSD, aby vládní koalici s hnutím ANO opustila.

"Rozhodnutí Michala Šmardy vzdát se kandidatury na ministra kultury respektuji a lidsky chápu, jakkoliv mě to mrzí," uvedl na twitteru Hamáček. Šmarda souhlasí s prezidentem Milošem Zemanem v tom, že jeho handicapem je chybějící přímý mandát od voličů na centrální politiku. "Člověk, který nemá přímý mandát od voličů, je vždy ve veliké nevýhodě. Protože vždy, když si začne trochu moc vyskakovat, tak skončí jako hračka v rukou cynických mocných," řekl ČT. Nechce, aby se to v budoucnu opakovalo, proto si o mandát řekne v senátních volbách. "Teprve potom s tímto mandátem bych si šel znovu povídat s panem Babišem o tom, jestli je možné ho v České republice kritizovat, nebo jestli to možné není," podotkl. Ministrem kultury za ČSSD by se podle něj mohli stát například hejtman Vysočiny Jiří Běhounek nebo hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Jako vhodnou kandidátku zmínil i náměstkyni na ministerstvu kultury Kateřinu Kalistovou. Podle něj by ale jí hrozilo, že se dostane do sporu s premiérem a zničí si tím kariéru.

Spor o výměnu ministra trvá už čtvrt roku. Prezident Miloš Zeman v polovině prázdnin po dvou měsících od doručení návrhu odvolal Antonína Staňka (ČSSD), ohledně jeho nástupce se ale slíbil vyjádřit až v polovině srpna. Minulou středu pak uvedl, že Šmarda je odborně nekompetentní, protože se nikdy nezabýval problematikou české kultury. ČSSD požádal o navržení jiného kandidáta. V závěru minulého týdne Šmardu odmítl i Babiš, mimo jiné kvůli jeho výrokům z poslední doby.

Do školství by v příštím roce měla jít oproti původnímu návrhu rozpočtu miliarda korun navíc na zajištění nových učitelů. O 30 milionů korun více by mělo jít na dotační program ministerstva na školní obědy zdarma pro děti z chudých rodin. Celkově by ministerstvo školství mělo v roce 2020 hospodařit s 213 miliardami korun, což je o zhruba 17 miliard korun více než letos. Ministr školství Robert Plaga (ANO) se na tom dohodl s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). "Musím říct, že jsme našli shodu velmi pragmaticky na všech oblastech, o kterých jsme mluvili," uvedl Plaga po jednání se Schillerovou. Návrh rozpočtu dál počítá se zvyšováním výdělků vyučujících o deset procent v roce 2020 a o devět procent v roce 2021. Platy nepedagogů by měly růst v obou letech pokaždé o sedm procent. Vláda tak chce dodržet svůj slib navýšit platy ve školství do roku 2021 na 150 procent jejich výše z roku 2017.

Odbory s navrhovaným růstem nesouhlasí. Už dříve oznámily, že budou požadovat v příštím roce navýšení platů učitelů o 15 procent a nepedagogických pracovníků ve školství o deset procent. Chtějí o tom ještě vyjednávat s vládou. Průměrný plat učitelů v prvním čtvrtletí letošního roku činil 36.224 korun měsíčně. Výdělky nepedagogů ve školách, tedy třeba školníků, uklízeček či hospodářek, byly letos v prvním čtvrtletí v průměru 19.359 korun. Průměrná mzda v ČR činila ve stejném období 32.466 korun.

Ministerstvo kultury (MK) v letech 2016 až 2018 rozdělovalo peníze na kulturní aktivity složitě, neefektivně a netransparentně, podpora byla roztříštěná a kvůli chybějícímu informačnímu systému náročná pro poskytovatele i příjemce. Na základě prověrky o tom informoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). I když MK podle kontrolorů už po předchozí kontrole před pěti lety slíbilo nápravu, nedostatky přetrvávaly. Ministerstvo kultury tvrdí, že od letošního roku platí příkaz ministra, který sjednotil a podrobně upravil systém dotací a do velké míry odstranil roztříštěnost, složitost, administrativní zátěž a neefektivitu dotačních výběrových řízení.

Nejvyšší kontrolní úřad kontroloval poskytnutí zhruba 500 až 600 milionů korun v letech 2016 až 2018 na aktivity, jako jsou tanec, divadlo, literatura, hudba nebo výtvarné umění. Za přidělení dotací bylo v té době zodpovědných devět odborů ministerstva, které postupovaly rozdílně, zjistil NKÚ. "Například pokud příjemce pořádal festival zahrnující divadlo i tanec, musel podat dvě žádosti o podporu. Každé výběrové řízení spravoval jiný odbor ministerstva s odlišnými požadavky," uvedl NKÚ v tiskové zprávě. Nedostatky zjistil také u některých příjemců dotací. Například jeden vypracoval každý rok dvě verze vyúčtování - v prvním vykazoval zisk, v opraveném vyúčtování vykazoval ztrátu, ministerstvo kultury ale několik let za sebou vyúčtování přijalo bez výhrad a každoročně tomuto žadateli přidělilo dotaci, kterou požadoval, a to ve výši desítek milionů korun.

Česká pošta potřebuje podle premiéra Andreje Babiše (ANO) restrukturalizaci, kterou by měli připravit kvalitní krizoví manažeři. Předseda vlády to uvedl na facebooku. Dodal, že se očekává prodej nepotřebných nemovitostí České pošty. Z peněz, které za ně utrží, by měl podle Babiše vzniknout fond, který umožní nákup nových technologií. Babiš v příspěvku na facebooku zrekapituloval hospodaření státní České pošty i její zákonnou povinnost doručovat na každé místo pětkrát týdně, což by podle něj žádný soukromý doručovatel nepřijal. Pošta má také jednu z nejhustších sítí poboček na světě, což nese náklady na platy, dodal. S odkazem na hospodářské výsledky uvedl, že dobrý hospodář nemůže takový stav tolerovat donekonečna. "Stará Česká pošta je mrtvá," konstatoval. "Jediné řešení je restrukturalizace, která z ní udělá moderní a univerzální poštovní službu s konkurenceschopnou logistikou, finančními a jinými službami, prostě celkově přívětivou k zákazníkovi 21. století," uvedl Babiš.

Česká pošta se loni dostala do miliardové ztráty. Vedení připravilo plán restrukturalizace, do roku 2021 se chce vrátit k zisku v řádu desítek milionů korun. Babiš takový plán považuje za nereálný. Pošta podle něj musí zůstat ve státním vlastnictví. Prezident Miloš Zeman tento týden podepsal zákon, podle kterého bude moci Česká pošta požadovat od státu roční kompenzaci čistých nákladů za své služby až 1,5 miliardy korun místo půlmiliardy. Zvýšení horního limitu kompenzací navrhl ve Sněmovně ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), protože platný limit podle něj neumožňuje plnou kompenzaci nákladů.

Soukromý zemědělec a vystudovaný botanik, zoolog a ekolog Martin Smetana vrací život do rozlehlých polí v okolí Blatničky na Hodonínsku. Usadil se v ní v roce 2010, začal chovat drůbež a postupně nakupovat pozemky, na kterých chtěl pěstovat staré odrůdy hrušní. Kromě pozemků scelených pozemkovými úpravami v roce 2015 má i několik pruhů v lánech, kde začal pod sázené stromy vysévat bělokarpatské luční kvítí a sázet další ovocné stromy. Život se na jeho pozemcích objevil velmi rychle, řekl ČTK při procházce po nich. Na jeho pozemcích postupně vzniká sbírka starých odrůd hrušní. "Chci vypěstovat dlouhověké stromy, které vydrží i více než 200 let," řekl Smetana. Mezi hrušně seje semena bělokarpatských bylin, aby vznikly druhově bohaté louky. Založil i rakytníkový sad, sází třešně, kdouloně, jabloně. Do míst, kde dřív byly nedozírné lány prakticky bez života, se vrací hmyz, ptáci, drobní i větší savci. Na druhou stranu jeho záměry dávají ekonomický smysl. "Plody lze prodávat, v budoucnu bych chtěl pást ovce a kozy, a co se nespase, lze prodat jako seno, o které je zájem," řekl Smetana.

Projekt krajinné obnovy přihlásil do soutěže Adapterra Awards. Podle svých slov nechce ani tak vyhrát, ale inspirovat další. Říká, že má jak kladné ohlasy ve vesnici, tak se mu ozývají i spolužáci, kteří vlastní pozemky. Díky jeho práci se do krajiny vrací biodiverzita a dokáže lépe čelit dopadům klimatických změn. I když sucho a škůdci trápí i jeho.

Tenista Tomáš Berdych zvládl vítězně návrat na kurty po vleklých zdravotních problémech. V úvodním kole turnaje ve Winston-Salemu zdolal Itala Andrease Seppiho 6:1, 3:6, 6:3 a slavil první výhru na okruhu ATP po téměř půl roce. Naposledy se radoval koncem února v Dubaji. "Bylo to pro mne velice těžké období. Z lásky k tenisu jsem si ale dopřál ještě jeden pokus o návrat, dal jsem si čas na přípravu, snad odehraju pár zápasů tady i na US Open a pak uvidím. Nebyla to sice zrovna hezká výhra, ale vítězství se počítá," řekl český tenista na webu ATP. Třiatřicetiletý Berdych startuje ve Winston-Salemu na divokou kartu, aby otestoval svou připravenost před nadcházejícím US Open.

Oštěpař Jakub Vadlejch obsadil na mítinku Diamantové ligy v Birminghamu druhé místo a vylepšil svůj nejlepší letošní výkon na 85,78 m. Až posledním pokusem ho předstihl Čeng Čao-cchun z Tchaj-wanu. Jakub Holuša doběhl v nebodovaném závodě na 1500 m devátý v čase 3:40,52.

Sportovní lezec Adam Ondra se zatím na olympijské hry nekvalifikoval. Na mistrovství světa v Japonsku v kombinaci nepostoupil do finále. V kvalifikaci skončil osmnáctý a měl daleko k potřebné sedmé příčce v redukovaném pořadí. Obhájce stříbra doplatil na nevydařené lezení na rychlost a technickou chybu v obtížnosti, kvůli které mu rozhodčí neuznali většinu zdolané cesty. Jeden z nejlepších světových lezců Ondra považoval postup na olympiádu za nejdůležitější úkol na světovém šampionátu v japonském Hačiodži, který byl pro sportovní lezce první šancí probojovat se na premiéru svého sportu pod pěti kruhy. Ondra by měl mít další šanci na přelomu listopadu a prosince ve francouzském Toulouse, kam bude pozváno dvacet nejlepších dosud nekvalifikovaných závodníků z letošního Světového poháru napříč disciplínami. Tam se utkají o šest míst. Jedno místo bude k dispozici na jaře 2020 na ME.