Zprávy | Z archivu rubriky


Český průmysl do druhého čtvrtletí vstoupil výrazně lépe, než naznačovaly dříve zveřejněné indikátory. V dubnu předvedl svůj nejlepší výkon od loňského listopadu. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Přesto podle nich další vývoj zůstává nejistý především kvůli obchodním válkám. Pro zbytek roku očekávají pokles růstu na 1,5 procenta. Průmyslová výroba v Česku v dubnu výrazně zrychlila meziroční růst na 3,3 procenta z březnových 0,2 procenta. Tento příznivý výsledek byl však částečně ovlivněn nízkou srovnávací základnou z loňského roku, uvedl analytik Raiffeisenbank Lukáš Růžička. I přes dubnový pozitivní výsledek bude podle něj průmyslová výroba i v dalších měsících ovlivněna nepříznivou ekonomickou situací u hlavních obchodních partnerů. Průmysl má vrchol hospodářského cyklu za sebou a v nejbližších měsících produkce poroste jen mírně. Hlavní příčina zrychlení průmyslu byla výroba automobilů, která meziročně přidala pět procent, zatímco doposud v letošním roce vesměs stagnovala či klesala.

České stavebnictví letos vzroste o čtyři až šest procent. Potáhne ho hlavně výstavba dopravní infrastruktury financovaná z evropských dotací. Brzdou bude naopak nedostatek pracovní síly. Uvedli to analytici, které ČTK oslovila. Podle údajů ČSÚ stavebnictví v dubnu vzrostlo o 8,9 procenta. Za první čtyři měsíce stouplo v souhrnu o 4,5 procenta. Podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové se s teplým počasím opět rozjelo budování silniční a železniční infrastruktury. "Česká republika to potřebuje. V kvalitě silniční sítě podle Světové banky totiž zaujímá až 25. místo ze zemí EU. Přestože peněz z evropských fondů teče do budování infrastruktury relativně hodně, délka vybudovaných dálnic a silnic první třídy vzrostla za posledních deset let pouze o necelých deset procent," sdělila Steckerová.

Snahu některých ruských politiků přiznat postavení válečných veteránů účastníkům vojenské invaze do bývalého Československa v srpnu 1968 označila ve středu česká Sněmovna za "odporný pokus legitimizovat okupaci". Výsledkem může být podle usnesení poslanců poškození vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací. Dolní komora uvedla, že ji možné přijetí ruského zákona o vojenských veteránech "mimořádně znepokojilo". "Zásadně odmítáme navrhované zdůvodnění novely, které konstatuje oprávněnost vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa dne 21. srpna 1968 v souvislosti s plněním úkolů při potlačení takzvaného pokusu o státní převrat v Československu," stojí v usnesení. Okupace Československa vojsky pěti zemí někdejší Varšavské smlouvy byla porušením mezinárodního práva, zdůraznila dolní komora. Ve schváleném usnesení se píše také o "brutální agresi".

Ruský návrh už kritizovalo české ministerstvo zahraničí i senátní zahraniční výbor. Odsoudil jej i prezident Miloš Zeman, který si kvůli záležitosti předvolal na čtvrtek příštího týdne ruského velvyslance.

Vojska pěti států Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. ČR uzavřela roku 1993 s Ruskem smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci, podle níž mají obě strany vůli skoncovat s totalitní minulostí spojenou právě s okupací v roce 1968. Podle této smlouvy podepsané tehdy prezidenty obou zemí byla okupace nepřípustným použitím síly proti Československu a následné setrvávání sovětských vojsk na československém území bylo neospravedlnitelné.