Zprávy | Z archivu rubriky


Především krutosti, kterou je prosycen snímek Václava Marhoula Nabarvené ptáče, si všímají autoři zahraničních kritik na webech věnovaných filmu. Po pondělní novinářské projekci na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách vyzdvihují práci kameramana Vladimíra Smutného, který snímek natočil na 35milimetrový film. "Mohu bez váhání prohlásit, že jde o monumentální dílo a jsem nesmírně rád, že jsem ho viděl," napsal o Marhoulově filmu kritik listu The Guardian Xan Brooks. "Mohu také říci, že doufám, že už s ním nikdy nebudu mít co do činění," píše ale také. Brooks filmu udělil pět hvězd, což je nevyšší možný počet. The Hollywood Reporter napsal, že se Marhoulovi povedlo citlivě adaptovat románovou předlohu Jerzyho Kosińského, film je nemilosrdnou a krutou reflexí lidské povahy. Jde o téměř tříhodinovou stále se zesilující přehlídku zla, z níž není úniku.

Režisér Václav Marhoul a tvůrci filmu Nabarvené ptáče se před uvedením snímku na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách pozdravili s desítkami fanoušků čekajícími před festivalovým palácem. Mezi příznivci byli i filmoví nadšenci z České republiky a ze Slovenska, kterým čeští tvůrci rozdávali podpisy. Dramatický černobílý snímek, který se odehrává v blíže neurčené východoevropské zemi během druhé světové války, v pondělí viděli novináři a někteří akreditovaní pracovníci a hosté.

Celkem 15 milionů eur (388,48 milionu korun) mohou z takzvaných norských fondů získat neziskové organizace na podporu aktivního občanství a zapojení lidí do okolního dění. Peníze mohou čerpat z nového programu Active citizens fund na své projekty, posílení týmu, mzdy či vzdělávání. Program na tiskové konferenci představil norský velvyslanec Robert Kvile a zástupci českých neziskových organizací. Do norských fondů přispívají Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Pro Česko od roku 2014 do roku 2021 vyčlenily dohromady 184,5 milionu eur (4,78 miliardy korun). Peníze směřují do 11 programů a využívají se na podporu výzkumu, ochrany životního prostředí, kultury či menšin a znevýhodněných.

Neziskové organizace jsou v Česku už nějaký čas terčem kritiky politiků i nenávistných komentářů na sociálních sítích. Podle odborníků na sociální problematiku ale zajišťují péči a pomoc, kterou neposkytuje stát, kraje či obce, a dělají ji navíc levněji. Podle výkonného ředitele Nadace OSF Roberta Basche záleží na tom, jak stát neziskové organizace a iniciativy vnímá. Zda je bere jako partnera, jehož zapojení je potřeba, nebo jako nepřítele, kterého je nutné dehonestovat. "Bohužel mnoho politiků v ČR má v tuto chvíli tendenci posilovat lhostejnost a rezignovanost a stigmatizovat aktivní lidi. Aktivismus je skoro sprosté slovo. Bohužel je to proto, že mnoho politiků má spíš ambici hájit své zájmy než zájmy státu," řekl Basch. Podle něj by stát měl unést i kritiku a program by měl lidi povzbudit, aby se o dění kolem sebe zajímali a zapojili se do něj.

Český státní zástupce může mít mnoho důvodů, proč zastavit stíhání v kauze Čapí hnízdo. Novinářům to řekl šéf Evropského úřadu pro boj s podvody (OLAF) Ville Itälä, podle něhož je s podrobnější analýzou třeba počkat na další informace o českém vývoji případu. Podle ředitele vyšetřovatelů OLAF je pozitivním výsledkem práce úřadu, že na stavbu farmy nakonec nebyly použity evropské peníze. OLAF vyšetřoval okolnosti dotace 50 milionů korun na stavbu farmy Čapí hnízdo, jež měla vazby na holding Agrofert, který patřil současnému premiérovi Andreji Babišovi. Koncem roku 2017 dospěl OLAF k závěru, že existuje podezření na dotační podvod. České ministerstvo financí následně oznámilo, že farma, která jako malý podnik původně získala dotaci, načež opět přešla pod Agrofert, byla vyjmuta z evropského financování. V pondělí státní zástupce podle Deníku N navrhl zastavit trestní stíhání Babiše, konečné rozhodnutí ale ještě nepadlo.

"Podle našich informací se Češi nakonec rozhodli financovat ten projekt prostřednictvím peněz z národního rozpočtu. Pozitivní efekt vyšetřování je ten, že (na projekt) nebyly použity žádné unijní peníze," řekl novinářům ředitel OLAF pro vyšetřování Ernesto Bianchi. Zopakoval, že jeho úřad v této kauze objevil podezření z porušení pravidel EU. Protože však již není projekt financován z unijních peněz, OLAF se jím dále nezabývá. Závěry českého šetření jsou zcela v rukou českých úřadů, kterým OLAF nebude radit, prohlásil Bianchi. Jeho úřad nicméně bude vývoj kolem kauzy dále sledovat.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku letos ve 2. čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 34.105 korun a poprvé tak ve čtvrtletním sledování překonala 34.000 korun. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stoupla mzda o 4,3 procenta. Český statistický úřad zároveň ale upozornil na to, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Růst mezd by měl ve zbytku roku zůstat podle analytiků dál poměrně silný. Rekordní růst z loňska ovšem nelze očekávat, dodali ekonomové. Medián mezd, který představuje mzdu přesně uprostřed rozdělení hodnot mezd, stoupl o 6,9 procenta na 29.127 korun. Podle ekonomů to ukazuje na to, že ve druhém čtvrtletí rostly rychleji výdělky lidem s vyššími příjmy. Zaměstnavatelé tak přestali plošně přidávat všem zaměstnancům. Celkově je silný růst mezd podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila důsledkem situace na trhu práce, kde mzda je důležitá pro udržení zaměstnanců. "A také se zde projevuje politika státu, který v letošním roce zvýšil minimální mzdu a znatelně i platy zaměstnanců veřejného sektoru," upozornil.

Regionálně nejvíce rostla průměrná mzda v Moravskoslezském kraji, a to o 7,8 procenta na 30.818 korun. Výrazně také stoupla v Královéhradeckém kraji o 7,6 procenta na 32.587 korun. Naopak nejnižší růst byl v Praze, a to o 6,3 procenta na 42.297 korun. V Praze jsou zároveň tradičně mzdy nejvyšší. Regionem s nejnižší průměrnou mzdou 29.691 korun zůstal Karlovarský kraj, průměrná mzda tam stoupla o 7,1 procenta. Nejvyšší mzdy brali pracovníci v peněžnictví a pojišťovnictví, jejichž průměr dosáhl 63.852 korun. Zhruba o šest tisíc korun nižší byl plat zaměstnanců v informačních a komunikačních činnostech. Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství. Pracovníci v těchto oborech si ve druhém čtvrtletí vydělali průměrně 19.947 korun. Zaměstnanci v administrativních a podpůrných činnostech brali v průměru 22.654 Kč.