Zprávy | Z archivu rubriky

Kandidátka za Česko do Evropské komise Věra Jourová od své budoucí šéfky Ursuly von der Leyenové dostala nabídku, aby se ujala dohledu nad dodržováním principů demokratického a právního státu. Informuje o tom internetový portál Politico s odvoláním na dva vysoce postavené činitele. Do této náplně také bude spadat problematika dezinformací a nenávistného projevu. Podle Politico jde o vstřícný krok nové předsedkyně Evropské komise vůči zemím visegrádské čtyřky, tedy Česku, Slovensku, Polsku a Maďarsku. Někteří politici z této části Evropy si stěžovali na to, že končící Evropská komise nespravedlivě pranýřovala stav právního státu v tomto regionu. Jourová má v končící Evropské komisi na starosti spravedlnost, ochranu spotřebitelů či rovné příležitosti žen a mužů.

Především krutosti, kterou je prosycen snímek Václava Marhoula Nabarvené ptáče, si všímají autoři zahraničních kritik na webech věnovaných filmu. Po pondělní novinářské projekci na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách vyzdvihují práci kameramana Vladimíra Smutného, který snímek natočil na 35milimetrový film. "Mohu bez váhání prohlásit, že jde o monumentální dílo a jsem nesmírně rád, že jsem ho viděl," napsal o Marhoulově filmu kritik listu The Guardian Xan Brooks. "Mohu také říci, že doufám, že už s ním nikdy nebudu mít co do činění," píše ale také. Brooks filmu udělil pět hvězd, což je nevyšší možný počet. The Hollywood Reporter napsal, že se Marhoulovi povedlo citlivě adaptovat románovou předlohu Jerzyho Kosińského, film je nemilosrdnou a krutou reflexí lidské povahy. Jde o téměř tříhodinovou stále se zesilující přehlídku zla, z níž není úniku.

Režisér Václav Marhoul a tvůrci filmu Nabarvené ptáče se před uvedením snímku na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách pozdravili s desítkami fanoušků čekajícími před festivalovým palácem. Mezi příznivci byli i filmoví nadšenci z České republiky a ze Slovenska, kterým čeští tvůrci rozdávali podpisy. Dramatický černobílý snímek, který se odehrává v blíže neurčené východoevropské zemi během druhé světové války, v pondělí viděli novináři a někteří akreditovaní pracovníci a hosté.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) je připravena jednat o návrhu odborové asociace, aby platy ve veřejném sektoru rostly všem o stejnou částku. Debatovat chce o tom, kolik by to mělo být. Stejné přidávání považuje za spravedlivější k lidem s nízkým výdělkem, navíc by se podle ní nerozevíraly nůžky mezi nízkopříjmovými a vysokopříjmovými. Asociace samostatných odborů jako menší odborová centrála v Česku navrhuje zvýšit všem zaměstnancům veřejné správy a služeb tarif, tedy základ výdělku o 1500 korun. Zatímco člověk s tarifem 10.000 korun by si polepšil o 15 procent, u základu 15.000 korun by to představovalo deset procent a u základu 30.000 pět procent. Vyšší tarify mají lidé s vyšším vzděláním, odborností i praxí a na vyšších pozicích.

Procentní růst platů odborová centrála už v minulosti kritizovala. "Je velice špatné, že v první tabulkové třídě máte 9000 korun, což je hluboce pod minimální mzdou. Ale přitom poslední tarif má 32.000 korun," uvedl předseda ASO Bohumír Dufek. Podle něj by se měly tabulky přepracovat. Růst platu o pevnou částku místo procent by mohl stát vyjít při stanovení určité sumy levněji. Ve veřejném sektoru totiž často pracují lidé s vyšším vzděláním, zaměstnanců s nízkou kvalifikací a dělnických profesí v něm tolik není.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) nerozumí aktuálnímu postupu pražského městského státního zastupitelství v kauze Čapího hnízda. Uvedla to v rozhovoru pro Deník N. Nejnovější vývoj v případu označila za rozpačitý a práci státních zástupců za nepochopitelnou a neuchopitelnou. Podle ní jde o špatný signál o stavu soustavy státního zastupitelství. V kauze Čapího hnízda čelí návrhu na podání obžaloby premiér Andrej Babiš (ANO). Městské státní zastupitelství v Praze v pondělí uvedlo, že dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch ve věci změnil právní názor a že jeho nadřízený nyní zjišťuje, zda je změna zákonná a důvodná. Podle Deníku N se Šaroch rozhodl zastavit trestní stíhání.

Ministerstvo práce pod vedením ČSSD navrhuje pro příští rok růst minimální mzdy zhruba o deset procent, tedy o 1350 korun na 14.700 korun. Po jednání s odbory to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Platy ve veřejné správě by se podle představ sociálních demokratů měly zvýšit o 5,2 procenta. Odbory požadují růst minimální mzdy na 15.000 korun, o růstu dalších výdělků chtějí ještě jednat. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhuje navýšení platů ve veřejném sektoru o tři procenta. Podle srpnových odhadů jejího úřadu by průměrná inflace měla příští rok dosahovat 2,4 procenta.

Celkem 15 milionů eur (388,48 milionu korun) mohou z takzvaných norských fondů získat neziskové organizace na podporu aktivního občanství a zapojení lidí do okolního dění. Peníze mohou čerpat z nového programu Active citizens fund na své projekty, posílení týmu, mzdy či vzdělávání. Program na tiskové konferenci představil norský velvyslanec Robert Kvile a zástupci českých neziskových organizací. Do norských fondů přispívají Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Pro Česko od roku 2014 do roku 2021 vyčlenily dohromady 184,5 milionu eur (4,78 miliardy korun). Peníze směřují do 11 programů a využívají se na podporu výzkumu, ochrany životního prostředí, kultury či menšin a znevýhodněných.

Neziskové organizace jsou v Česku už nějaký čas terčem kritiky politiků i nenávistných komentářů na sociálních sítích. Podle odborníků na sociální problematiku ale zajišťují péči a pomoc, kterou neposkytuje stát, kraje či obce, a dělají ji navíc levněji. Podle výkonného ředitele Nadace OSF Roberta Basche záleží na tom, jak stát neziskové organizace a iniciativy vnímá. Zda je bere jako partnera, jehož zapojení je potřeba, nebo jako nepřítele, kterého je nutné dehonestovat. "Bohužel mnoho politiků v ČR má v tuto chvíli tendenci posilovat lhostejnost a rezignovanost a stigmatizovat aktivní lidi. Aktivismus je skoro sprosté slovo. Bohužel je to proto, že mnoho politiků má spíš ambici hájit své zájmy než zájmy státu," řekl Basch. Podle něj by stát měl unést i kritiku a program by měl lidi povzbudit, aby se o dění kolem sebe zajímali a zapojili se do něj.

Pardubický kraj odmění nálezce bronzového vědra, které je staré 3000 let. Dostane 340.500 korun, tedy deset procent hodnoty unikátního nálezu, uvedl kraj v tiskové zprávě. Unikátní nádobu náhodný nálezce našel před dvěma lety u obce Kladina na Pardubicku. "Nálezce se zachoval správně a na místo zavolal archeologa z Vysokého Mýta. Celá mimořádně velká nádoba tak byla odborně vyzvednuta, posouzena a převezena do Východočeského muzea v Pardubicích," řekl náměstek hejtmana Roman Línek (KDU-ČSL). Znalec Archeologického ústavu Akademie věd ČR ohodnotil cenu nádoby na 3,405 milionu korun. Zákon o památkové péči umožňuje vyplatit nálezné až deset procent.

Bronzová nádoba pochází odhadem z let 1025 až 920 před naším letopočtem, velmi podobné se našly v Maďarsku. Vědro o výšce 65 centimetrů zdobí tepané ornamenty, zobrazuje vodní ptáky, kteří táhnou sluneční kotouč. Nálezce vědro objevil, když si šel do lesa pro písek do akvária.

Turecko by chtělo s Českou republikou dosáhnout obchodní výměny ve výši pěti miliard dolarů (zhruba 120 miliard korun). Na tiskové konferenci po jednání s premiérem Andrejem Babišem to v Ankaře řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Loni vzájemná obchodní bilance přesáhla 85,2 miliardy Kč. Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček jsou s podnikatelskou delegací na třídenní návštěvě Turecka. Velký potenciál je podle českého ministerského předsedy v energetice a obranném průmyslu. Babiš chce také ve středu při návštěvě Istanbulu získat kontakty na stavební firmy, které by mohly pomoci s výstavbou dálnic v České republice.

Babiš s Erdoganem dále jednali o boji s terorismem a migraci. Jednání českého premiéra s tureckým prezidentem předcházel slavnostní ceremoniál, při němž doprovodili limuzínu s Babišem jezdci na koních. Poté zazněly hymny obou zemí a Babiš pozdravil nastoupenou vojenskou jednotku. Ještě před setkáním s Erdoganem Babiš symbolicky společně s Havlíčkem zasadil lípu na zahradě u rezidence velvyslance České republiky v Turecku.

Český státní zástupce může mít mnoho důvodů, proč zastavit stíhání v kauze Čapí hnízdo. Novinářům to řekl šéf Evropského úřadu pro boj s podvody (OLAF) Ville Itälä, podle něhož je s podrobnější analýzou třeba počkat na další informace o českém vývoji případu. Podle ředitele vyšetřovatelů OLAF je pozitivním výsledkem práce úřadu, že na stavbu farmy nakonec nebyly použity evropské peníze. OLAF vyšetřoval okolnosti dotace 50 milionů korun na stavbu farmy Čapí hnízdo, jež měla vazby na holding Agrofert, který patřil současnému premiérovi Andreji Babišovi. Koncem roku 2017 dospěl OLAF k závěru, že existuje podezření na dotační podvod. České ministerstvo financí následně oznámilo, že farma, která jako malý podnik původně získala dotaci, načež opět přešla pod Agrofert, byla vyjmuta z evropského financování. V pondělí státní zástupce podle Deníku N navrhl zastavit trestní stíhání Babiše, konečné rozhodnutí ale ještě nepadlo.

"Podle našich informací se Češi nakonec rozhodli financovat ten projekt prostřednictvím peněz z národního rozpočtu. Pozitivní efekt vyšetřování je ten, že (na projekt) nebyly použity žádné unijní peníze," řekl novinářům ředitel OLAF pro vyšetřování Ernesto Bianchi. Zopakoval, že jeho úřad v této kauze objevil podezření z porušení pravidel EU. Protože však již není projekt financován z unijních peněz, OLAF se jím dále nezabývá. Závěry českého šetření jsou zcela v rukou českých úřadů, kterým OLAF nebude radit, prohlásil Bianchi. Jeho úřad nicméně bude vývoj kolem kauzy dále sledovat.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku letos ve 2. čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 34.105 korun a poprvé tak ve čtvrtletním sledování překonala 34.000 korun. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stoupla mzda o 4,3 procenta. Český statistický úřad zároveň ale upozornil na to, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Růst mezd by měl ve zbytku roku zůstat podle analytiků dál poměrně silný. Rekordní růst z loňska ovšem nelze očekávat, dodali ekonomové. Medián mezd, který představuje mzdu přesně uprostřed rozdělení hodnot mezd, stoupl o 6,9 procenta na 29.127 korun. Podle ekonomů to ukazuje na to, že ve druhém čtvrtletí rostly rychleji výdělky lidem s vyššími příjmy. Zaměstnavatelé tak přestali plošně přidávat všem zaměstnancům. Celkově je silný růst mezd podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila důsledkem situace na trhu práce, kde mzda je důležitá pro udržení zaměstnanců. "A také se zde projevuje politika státu, který v letošním roce zvýšil minimální mzdu a znatelně i platy zaměstnanců veřejného sektoru," upozornil.

Regionálně nejvíce rostla průměrná mzda v Moravskoslezském kraji, a to o 7,8 procenta na 30.818 korun. Výrazně také stoupla v Královéhradeckém kraji o 7,6 procenta na 32.587 korun. Naopak nejnižší růst byl v Praze, a to o 6,3 procenta na 42.297 korun. V Praze jsou zároveň tradičně mzdy nejvyšší. Regionem s nejnižší průměrnou mzdou 29.691 korun zůstal Karlovarský kraj, průměrná mzda tam stoupla o 7,1 procenta. Nejvyšší mzdy brali pracovníci v peněžnictví a pojišťovnictví, jejichž průměr dosáhl 63.852 korun. Zhruba o šest tisíc korun nižší byl plat zaměstnanců v informačních a komunikačních činnostech. Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství. Pracovníci v těchto oborech si ve druhém čtvrtletí vydělali průměrně 19.947 korun. Zaměstnanci v administrativních a podpůrných činnostech brali v průměru 22.654 Kč.