Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku letos ve 2. čtvrtletí
vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 34.105 korun a poprvé tak ve
čtvrtletním sledování překonala 34.000 korun. Reálně, tedy při
zohlednění inflace, stoupla mzda o 4,3 procenta. Český statistický
úřad zároveň ale upozornil na to, že dvě třetiny zaměstnanců na
průměrnou mzdu nedosáhnou. Růst mezd by měl ve zbytku roku zůstat
podle analytiků dál poměrně silný. Rekordní růst z loňska ovšem
nelze očekávat, dodali ekonomové. Medián mezd, který představuje mzdu
přesně uprostřed rozdělení hodnot mezd, stoupl o 6,9 procenta na
29.127 korun. Podle ekonomů to ukazuje na to, že ve druhém čtvrtletí
rostly rychleji výdělky lidem s vyššími příjmy. Zaměstnavatelé tak
přestali plošně přidávat všem zaměstnancům. Celkově je silný
růst mezd podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila důsledkem situace
na trhu práce, kde mzda je důležitá pro udržení zaměstnanců.
"A také se zde projevuje politika státu, který v letošním roce
zvýšil minimální mzdu a znatelně i platy zaměstnanců veřejného
sektoru," upozornil.
Regionálně nejvíce rostla průměrná mzda v Moravskoslezském kraji, a
to o 7,8 procenta na 30.818 korun. Výrazně také stoupla v
Královéhradeckém kraji o 7,6 procenta na 32.587 korun. Naopak
nejnižší růst byl v Praze, a to o 6,3 procenta na 42.297 korun. V Praze
jsou zároveň tradičně mzdy nejvyšší. Regionem s nejnižší
průměrnou mzdou 29.691 korun zůstal Karlovarský kraj, průměrná mzda
tam stoupla o 7,1 procenta. Nejvyšší mzdy brali pracovníci v
peněžnictví a pojišťovnictví, jejichž průměr dosáhl 63.852 korun.
Zhruba o šest tisíc korun nižší byl plat zaměstnanců v
informačních a komunikačních činnostech. Naopak nejnižší mzdy jsou
v ubytování, stravování a pohostinství. Pracovníci v těchto oborech
si ve druhém čtvrtletí vydělali průměrně 19.947 korun. Zaměstnanci
v administrativních a podpůrných činnostech brali v průměru 22.654
Kč.