Zprávy | Z archivu rubriky


Podle předsedy opoziční ODS Petra Fialy by měl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) kvůli pátečnímu slovnímu výpadu ruského ministra kultury Vladimira Medinského na starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09) předvolat k vysvětlení ruského velvyslance. Diplomatický krok, kterým země vyjadřuje nesouhlas, je podle něj namístě, protože výrok ministra považuje za nepřijatelný. "Je věcí každého národa, komu staví pomníky, nebo čí pomník už nechce. Nikdo zvenku do toho nemá co mluvit," - napsal Petr Fiala.

Exministr zahraničí a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg soudí, že je na občanech Prahy 6, jestli má pomník na místě zůstat. "Pomník, o který se v Praze 6 jedná, nevznikl po válce jako spontánní dík za osvobození, nýbrž v době normalizace spíše jako výraz tehdejšího nuceného přátelství a obdivu k Sovětskému svazu. Byl to velmi typický počin tehdejší doby. Myslím, že je opravdu na občanech Prahy 6, jestli tam ten pomník má stát. Ale i kdyby se odsunul, tak by to sice ruské politiky naštvalo, ale bylo by to pochopitelné, vzhledem k tomu, co jsme zažili po 21. srpnu 1968, a nijak bych se tomu nedivil," uvedl. V prohlášení, které má ČTK k dispozici, zdůraznil, že ve vyjádření radnice jasně zaznělo, že odstranění pomníku jednoho maršála nezmění vděčnost vůči mrtvým a zraněným při osvobozování Československa a že je jasné, jak velkou roli v něm Rudá armáda hrála.

Výskyt rakoviny a cukrovky v populaci se od roku 1989 přibližně zdvojnásobil. Nemoci srdce a cév zůstaly i po 30 letech nejčastější příčinou úmrtí, umírá na ně polovina zemřelých. Vyplývá to ze srovnání dat statistických ročenek Zdravotnictví 1990, která prezentuje údaje z roku 1989, a Zdravotnictví 2017 s posledními dostupnými daty Ústavu zdravotnických informací a statistiky. S těmito údaji se seznámila ČTK.

S diabetem neboli cukrovkou se léčilo v revolučním roce asi 4460 na 100.000 obyvatel, v roce 2017 jich bylo přes 8100. Aktuální počty pacientů se podle odborníků blíží milionu. Druhou nejčastější příčinou úmrtí Čechů byla v roce 1989 stejně jako v současnosti rakovina. Nových případů je více než dvojnásobek proti roku 1988. Už před 30 lety odborníci za nárůstem viděli také lepší diagnostiku.

U mužů tvořily před 31 lety dvě třetiny všech nových případů rakovina plic, konečníku, prostaty, tlustého střeva a žaludku. U žen se k nejčastějším přidaly rakovina prsu, kůže, děložního hrdla a čípku. Na prvním místě rakovinu plic v současnosti u mužů nahradila rakovina prostaty, u žen zůstává rakovina prsu. Naopak rakoviny plic, která má zároveň u obou pohlaví nejvyšší úmrtnost, u nich přibývá. Nějakému druhu nádoru podlehla v roce 1989 více než pětina všech zemřelých, v roce 2016 to byla více než čtvrtina. Odborníci připomínají, že lidé, kteří se z nádoru vyléčí, se často dožijí dalšího.