Zprávy | Z archivu rubriky


Státní zástupce v pátek zastavil trestní stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a dalších v kauze kolem dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo. Městské státní zastupitelství to zveřejnilo na stránkách. Rozhodnutí bylo zúčastněným rozesláno do datových schránek. Podle šéfa pražských žalobců Martina Erazíma šlo o složitou právní otázku ohledně výkladu právního pojmu malý a střední podnik. Právě pro ty byla určena padesátimilionová evropská dotace, kterou farma v létě 2008 získala. "Obviněné osoby jako žadatelé o dotaci deklarovaly Farmu Čapí hnízdo jako malý a střední podnik formou čestného prohlášení. Orgány činnými v trestním řízení bylo toto tvrzení považováno za nepravdivé, a došlo proto k zahájení trestního stíhání," uvedl Erazím. Dokazování však podle něj vedlo k závěru, že podnik podmínky splňoval. Rozhodnutí o zastavení stíhání pošle zastupitelství bezodkladně po právní moci šéfovi žalobců Zemanovi, který ho může zrušit.

Opoziční politici doufají, že rozhodnutí žalobců zastavit stíhání bude odůvodněno relevantními argumenty. Předseda hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Vít Rakušan novinářům řekl, že verdikt je třeba respektovat, šéf KDU-ČSL Marek Výborný prohlásil, že i pokud byl postup premiéra Andreje Babiše (ANO) v případu legální, rozhodně nebyl morální. Podle ODS za sebou rozhodnutí nechává pachuť a rozdělenou společnost, šéf SPD Tomio Okamura uvítal, že je kauza konečně rozhodnuta.

Babiš dlouhodobě odmítá, že by se kolem farmy dělo cokoliv nezákonného. Stíhání kromě něj čelila i jeho žena Monika, dcera Adriana Bobeková, švagr Martin Herodes a také bývalí členové společnosti Farma Čapí hnízdo Jana Mayerová a Josef Nenadál. Zastavení trestního stíhání se zatím netýká premiérova syna Andreje Babiše mladšího. Ve vyloučené části vyšetřování stále pokračuje.

Zastupitelé Prahy 6 ve čtvrtek schválili usnesení o nahrazení pomníku ruského maršála Ivana Koněva památníkem osvobození Prahy na konci druhé světové války. Na jeho návrh radnice vypíše otevřenou výtvarnou soutěž. Pro Koněvovu sochu chce najít jiné vhodné místo. Pro přemístění sochy hlasovalo 33 zastupitelů. Piráti navrhovali vyhlásit o soše referendum, to ale neprošlo. Jednání provázely protesty příznivců památníku.

Na dění kolem sochy Koněva reagovala i ruská vláda. Ruské ministerstvo zahraničí ve středu obvinilo české politiky z „vedení války proti symbolům vítězství nad fašismem“ a vyzvalo je, aby se nevysmívali památníku Koněvovi. Ministr kultury Vladimir Medinskij ve čtvrtek v rozhovoru pro agenturu RIA řekl, že vedení šestého pražského obvodu se postavilo na stranu chuligánů, špiní památku sovětských vojáků a vážně porušuje smluvní závazky Česka. Znovu také kritizoval starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře )TOP 09), kterého v jednom z minulých rozhovorů přirovnal k nacistickým gauleiterům, vůdcům regionálních odboček NSDAP.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ve středu řekl, že česká diplomacie připravuje další kroky v kauze. „My bychom měli především usilovat o to, aby takovéto záležitosti naše společnosti nerozdělovaly. To je přesně to, co i naši partneři možná i chtějí,“ podotkl šéf diplomacie. „Nesouhlasím s tím, jaká slova ze strany ruských představitelů v této záležitosti padají, myslím, že to nepřispívá k budování dobrých vztahů,“ dodal.

Koněvova bronzová socha v nadživotní velikosti je dílem sochaře Zdeňka Krybuse a architekta Vratislava Růžičky a byla odhalena 9. května 1980. Maršál Koněv se podílel na osvobození Prahy za druhé světové války. Svou roli však ale sehrál i při rozdrcení protestů v Maďarsku v roce 1956 či při výstavbě berlínské zdi. Přisuzuje se mu také podíl na zpravodajské činnosti před invazí vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.

Premiéři zemí visegradské čtyřky podepsali v Praze společnou deklaraci, ve které podpořili rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu. Předseda české vlády Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že Balkán je klíčem pro udržení bezpečnosti celé Evropy. Na tiskové konferenci také řekl, že není důvod, aby vláda měnila svou pozici k uznání Kosovské republiky. Ústavní činitelé to ale určitě budou probírat. Stažení českého uznání kosovské nezávilosti chce navrhnout prezident Miloš Zeman. řekl to při své návštěvě Srbska. Ke Kosovu také dodal, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států. Ministerstvo zahraničí upozornilo, že Česko nikdy uznání žádného státu neodvolalo. Poukázalo na to, že s Kosovem jako státem má Česká republika uzavřeny různé smlouvy včetně o návratu nelegálních přistěhovalců.

Český premiér ve čtvrtek nejprve jednal zhruba hodinu a půl s premiéry Slovenska, Maďarska a Polska o integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie, brexitu, klimatických otázkách nebo novém složení Evropské komise. Po poledni se k lídrům V4 připojili zástupci šesti zemí západního Balkánu. Do Prahy přijeli srbská premiérka a předsedové vlád Severní Makedonie, Černé Hory, Albánie, Bosny a Hercegoviny. Původně měl Prahu navštívit také zástupce Kosova. Potvrzenou návštěvu vicepremiéra podle informací z diplomatických zdrojů kosovská strana zrušila po Zemanových prohlášeních, zemi tak zastupoval chargé d'affaires. Ten po tiskové konferenci přečetl stanovisko, podle kterého premiér Kosova Ramuš Haradinaj nepřijel na summit kvůli předčasným volbám. Babišovi zaslal dopis s omluvou, což potvrdil i úřad vlády.

Kosovo, které po rozpadu Jugoslávie vyhlásilo v únoru 2008 nezávislost na Srbsku, postupně uznalo 116 zemí, včetně ČR. V současnosti tento počet klesl podle srbské diplomacie pod stovku. Srbsko totiž přesvědčuje země uznávající kosovskou nezávislost, aby od svého postoje ustoupily; dosud se mu to podle některých zdrojů podařilo u 15 států, podle jiných u 12 států. Cílem Bělehradu je, aby počet zemí uznávajících Kosovo klesl pod 97, tedy pod polovinu ze 193 členů Organizace spojených národů.