Zprávy | Z archivu rubriky


Rovný přístup ke kultuře v celé zemi by měl být stejnou samozřejmostí jako rovný přístup ke kvalitní zdravotní péči. V hlavním městě sice chybí například moderní koncertní hala a pravděpodobně nutností bude i stavba nové budovy pro Národní knihovnu, v regionech je však kulturní infrastruktura značně zanedbaná. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Stát podle něho investuje miliardy do oprav památek, nedokáže však například ve spolupráci se samosprávou zajistit jejich dokonalé využití a začlenit je do života lidí. "Dodnes mě mrzí, že nevznikla budova knihovny podle návrhu Jana Kaplického," řekl. Mrzí ho, že to Praha vzdala a věří, že dnes by se futuristická stavba lidem líbila - podobně jako vzali v Hamburku za svou budovu filharmonie, během vzniku kritizovanou a zatracovanou. Dnes láká denně tisíce návštěvníků a vstupenky na koncerty v ní jsou na dva roky dopředu vyprodané.

Namísto budování vládní čtvrti by chtěl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) otevřít jím spravovaný úřad veřejnosti. Idea vládní čtvrti, s níž přišel premiér Andrej Babiš (ANO), je podle něj nepromyšlená a není pravda, že by byla pro stát výhodná. Peníze nyní podle Zaorálka stát potřebuje jinde. Řekl, že mu vadí také způsob, jakým premiér s Prahou "handluje" a nevidí cestu, jak by se naplnily úředníky opuštěné, často památkově chráněné objekty. Připomíná, že vládní čtvrti jinde v Evropě se po pracovní době a o víkendu stávají mrtvými městy. Námitka, že by se některé paláce prodaly a v jiných by se zřídila muzea a galerie, je podle něj iluzorní. "Máme problém naplnit obsahem to, co máme. Představa, že to jen tak naplníme, je nesmysl. To opět stojí peníze, které na kulturu nikdo nechce dát, tak kdo to bude platit?" ptá se.

Agendu církví by ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) rád převedl pod jiný resort. Suma, kterou každoročně stát církvím posílá, podle něj jen zdánlivě zvyšuje rozpočet ministerstva kultury a peníze přitom do resortu kultury vůbec nejdou. Ročně stát vyplatí církvím přibližně 3,5 miliardy korun na platech duchovních a finanční náhradě za majetek, který stát nemůže vydat v restitucích.

Česká pobočka cestovní kanceláře Neckermann, která je součástí zkrachovalé britské skupiny Thomas Cook, zrušila další zájezdy až do 6. října. To by mělo postihnout asi 500 klientů. Návrh na insolvenci zatím společnost nepodala. ČTK o tom informovala CK Neckermann. V zahraničí je nyní okolo 800 klientů společnosti. V termínu od 7. do 31. října má zájezdy koupené ještě dalších asi 1000 zákazníků. Mateřská společnost firmy britská Thomas Cook v pondělí vyhlásila bankrot a vstoupila do likvidace. Návrh na insolvenci v týdnu podaly také rakouská, německá a polská divize skupiny. Tuzemská pobočka tento návrh zatím nepodala, o její budoucnosti se v současnosti stále jedná. Nové zájezdy už kancelář neprodává.

CK podle zprávy klienty zrušených zájezdů individuálně kontaktuje. Platbu za zájezdy jim chce společnost plně vrátit. Cestovní kancelář má nyní v cizině okolo 800 klientů. Většina z nich by podle mluvčího společnosti Jana Šrámka měla dokončit svou dovolenou podle plánu. Dosud společnost musela předčasně ukončit dva zájezdy. Vedle toho kancelář řeší také případy, kdy si klienti museli pobyt zaplatit ze svého, ačkoliv se společnost snaží hoteliérům poskytovat garance. CK slíbila svým klientům platby uhradit. Vedení společnosti v současnosti řeší další budoucnost CK Neckermann v Česku. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří ČR Jana Papeže jsou ve hře tři varianty možných řešení - bude vyhlášena likvidace, nebo se firma prodá, anebo si tým z české pobočky založí novou cestovní kancelář.

Armádní generál Emil Boček, cestovatel Miroslav Zikmund, publicisté Jefim Fištejn a Karel Steigerwald nebo rocker a někdejší ministr Michael Kocáb patřili k 12 osobnostem, které Senát ocenil svými stříbrnými pamětním medailemi ke Dni české státnosti. Ocenění bylo udělováno už poosmé, poprvé jej předával nynější předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Šestadevadesátiletý Boček, který byl za druhé světové války stíhačem britského letectva, jménem všech oceněných za udělené medaile poděkoval. "Senát byl jeden z prvních, který nezapomínal a nezapomíná na válečné veterány," uvedl mimo jiné. "Ocenění, které jsem dnes převzal, patří také mým kamarádům, kteří už nejsou mezi námi," dodal.

Ocenění byli kardioložka a necitovanější česká vědkyně Renata Cífková, dlouholetý rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Petr Sáha, geolog, spisovatel a cestovatel a popularizátor vědy Václav Cílek, předseda Českého biatlonového svazu a viceprezident Světové biatlonové unie Jiří Hamza a František Paštěka. Horní komora ocenila jeho hrdinství - letos v lednu zachránil život svému sousedovi a jeho dvouleté vnučce, když je vytáhl z hořícího auta. Medaile dostali také bývalí předsedové horní komory Libuše Benešová a Milan Štěch. Medaili s předstihem dostal astronom a emeritní vedoucí Úřadu OSN pro vesmírné záležitosti Luboš Perek, a to v červenci u příležitosti svých stých narozenin. Do konce roku mají stejné ocenění dostat ještě česká rodačka a první ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová a britský filozof a politolog Roger Scruton, který se mimo jiné podílel na činnosti takzvané podzemní univerzity během komunistického režimu v někdejším Československu.

Doba, kterou Češi a Češky tráví ve starobním důchodu, se postupně prodlužuje. Od počátku tisíciletí se v průměru protáhla skoro o čtyři roky a čtyři měsíce. Trvá teď průměrně zhruba 24 let a tři měsíce. Vyplývá to z důchodové statistické ročenky, kterou zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle údajů se seniorky a senioři dožívají vyššího věku než dřív. Ministerstvo práce má každých pět let připravovat zprávu o vývoji doby dožití a důchodového systému v ČR. Podle výsledků má kabinet případně navrhnout úpravu věku pro odchod do důchodu tak, aby člověk trávil v penzi čtvrtinu života. Podle letošní ministerské zprávy se život prodlužuje, penze jsou v nynější podobě neudržitelné a dnešní třicátníci a dvacátníci by měli do důchodu chodit o něco později než v 65 letech. Babišova vláda to odmítla s tím, že rozhodovat by měl případně až další kabinet za pět let.

Podle ročenky se v Česku důchod loni pobíral v průměru 24,28 roku. Průměrný senior čerpal penzi 19,26 roku a průměrná seniorka 28,06 roku. Na přelomu tisíciletí se starobní penze vyplácela v průměru zhruba 20 let - mužům asi 16 let a deset měsíců a ženám 22 let a devět měsíců. V době sametové revoluce důchod trval v průměru 16 let a v roce 1970 jedenáct let. Podle ročenky se prodlužuje život. Průměrný důchodce se v roce 2002 dožíval 77 let a důchodkyně asi 79,5 roku. Loni to bylo u penzistů v průměru 79,67 roku a u penzistek 83,58 roku.