Zprávy | Z archivu rubriky


Vesnička Mokrosuky u Sušice odhalila pomník svému nejslavnějšímu rodákovi - světoznámému dětskému neurologovi Václavu Vojtovi, který objevil reflexní metodu diagnostiky a léčby dětské mozkové obrny. Díky ní mohou lékaři zavčas odhalit hybné poruchy a určit nejúčelnější terapii. Vojta se v Mokrosukách, kde žije asi 130 obyvatel, narodil 12. července 1917. V obci, která slaví 600 let existence, prožil dětství a vždy se tam velmi rád vracel, řekl ČTK starosta Zdeněk Němec.

Lékař přednášel po celém světě a vychoval řadu následovníků. Na odhalení pomníku přijeli z Německa, kde Vojta od své emigrace v roce 1968 žil a pracoval, jeho dva synové Václav a Štěpán a a dcera Veronika. Pokračují v práci svého otce a v propagaci jeho metody. Devětapadesátiletý syn Štěpán, dětský lékař, ČTK řekl, že se ho stále na tatínka někdo ptá. Z ČR i Německa za ním stále jezdí lidi, aby viděl, jak se díky Vojtově metodě uzdravili.

Klatovský sochař Václav Fiala pojal pomník jako poděkování. Ve více než dvoumetrové žulové desce je proříznutá silueta Vojtova profilu a dětská kresba. Fiala vybral obrázek od devítileté holčičky, která se narodila s obrnou a se kterou její maminka Vojtovu metodu cvičí od jejích 14 dní. Namalovala panáčka s balonkem ve tvaru srdce. Na pomníku panáček předává balonek profesoru Vojtovi. Profesor Vojta zemřel 12. září 2000 v Mnichově v 83 letech. Od roku 1989 se podílel také na výuce lékařů a fyzioterapeutů v Česku.

Cestu někdejších východoněmeckých občanů za svobodou připomíná ode dneška pamětní deska na nádraží v Praze Libni, odkud se před 30 lety dostalo zvláštními vlaky do tehdejšího západního Německa na 13.000 lidí. Ti předtím museli strávit až týdny v areálu západoněmeckého velvyslanectví, než jim komunistická vláda bývalé Německé demokratické republiky povolila vycestovat. Desku odhalili někdejší spolkový ministr Rudolf Seiters, který patřil mezi vyjednavače o osudu uprchlíků, a jeden z nich, nynější ředitel Drážďanského symfonického orchestru Markus Rindt. Ten v rámci vzpomínek na tehdejší události připomenul napětí a nejistotu, která mezi uprchlíky panovala. Atmosféru přiblížil přítomným i německý vlak s dobovými vagóny, který přijel do Prahy z Drážďan podobně jako před 30 lety.

Německá ambasáda v rámci festivalu Cesta za svobodou, který přilákal stovky lidí, uspořádala i sérii debat, koncerty a videoprojekce. Pamětníci z řad uprchlíků a pracovníků ambasády vzpomínali především na to, jak bylo sídlo velvyslanectví zaplněno uprchlíky do posledního místa včetně schodišť, půdy a kotelny, stejně jako zahrada velvyslanectví, v níž vzniklo stanové městečko.

Dvě desítky historických automobilů východoněmecké výroby se sjely na Malostranské náměstí v Praze. Jejich řidiči tak připomněli exodus občanů někdejší Německé demokratické republiky (NDR) před 30 lety, kteří se rozhodli zemi opustit přes západoněmeckou ambasádu v Praze a své vozy zanechali v ulicích Malé Strany. Mezi automobily podle očekávání dominovaly trabanty a wartburgy z automobilky v Eisenachu. Automobily si přišel prohlédnout rovněž německý velvyslanec Christoph Israng. Podle dobových odhadů na Malé Straně obyvatelé socialistického Německa zanechali na 1600 automobilů. Automobily byly postupně odtahovány na záchytná parkoviště a vraceny na území NDR. Do listopadového pádu Berlínské zdi emigrovalo přes západoněmeckou ambasádu v Praze na 15.000 lidí.