Zprávy | Z archivu rubriky

Průměrný důchod se od ledna zvedne o 900 korun měsíčně. Rozhodla o tom vláda. Každý, kdo pobírá starobní, invalidní nebo pozůstalostní důchod si podle výše penze polepší aspoň o 371 korun. V červnu tohoto roku brali důchodci v průměru skoro 13 a půl tisíce. Původně měly penze příští rok stoupnout podle zákonné valorizace v průměru o 749 korun. Vláda ale prosadila novelu, podle které se průměrná penze zvedne ještě o 151 korun na finálních 900.

V příštím roce tak zřejmě poprvé na důchody půjde víc než půl bilionu korun. Podle vládního návrhu rozpočtu to má být 503 miliard korun.

Starobní, invalidní nebo pozůstalostní penzi bere v současnosti kolem 2,9 3 milionu lidí. Skládá ze dvou částí - solidární pevný díl je pro všechny stejný. Zásluhová procentní výměra záleží na počtu odpracovaných let a výše výdělků.

Příští sčítání lidu, domů a bytů v Česku by mělo začít 27. března 2021. Od tohoto dne budou moci lidé vyplňovat formuláře elektronicky. Zadávat by měli mnohem méně údajů než při posledním sčítání před osmi lety, část potřebných dat statistici získají z registrů. Návrh zákona o sčítání schválila v pondělí vláda, informoval v tiskové zprávě Český statistický úřad (ČSÚ). Papírové tiskopisy sčítací komisaři doručí nově jen těm lidem, kteří informace přes počítač neodešlou. Takzvaným rozhodným okamžikem by se měla stát půlnoc z pátku 26. na sobotu 27. března 2021. Lidé tedy budou vyplňovat údaje, které budou platit v tuto chvíli. Elektronické formuláře budou moci začít vypisovat 27. března a na odeslání budou mít čas do 9. dubna 2021, tedy dva týdny.

Sčítání se koná každých deset let. Poprvé bylo na českém území v roce 1869. Od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa, se jich uskutečnilo devět. Poslední bylo před osmi lety, kdy se dotazníky daly poprvé vyplňovat přes internet. Zatímco severské státy, Slovinsko či Rakousko získávají údaje hlavně z databází úřadů, v Česku se budou muset znovu zapojit všichni lidé. České registry totiž všechna potřebná data neobsahují. Statistici se ale budou snažit využít informace, které v nich jsou.

Jasno až polojasno, odpoledne v Čechách od severozápadu přibývání oblačnosti a postupně místy přeháňky nebo déšť, ojediněle i bouřky. Nejvyšší teploty 19 až 23 °C, na Karlovarsku 17 až 20 °C, na horách kolem 14 stupňů Celsia.

Školské odbory chtějí o tom, jak přesně by se měly od ledna zvýšit platy učitelů, jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Požádaly o schůzku. Nový návrh ministra školství Roberta Plagy (ANO), podle něhož by měli všichni pedagogové do základu výdělku místo slibovaných 2250 korun dostat 2700 korun a zbývajících 900 korun pak do odměn, nechtěly zatím komentovat. Dál zůstávají ve stávkové pohotovosti. Oznámil to předák školských odborů František Dobšík. Návrh na zavýšení pevné části platu učitelů o 2700 korun vítá ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Novinářům řekla, že naopak za nereálné považuje požadavky odborů na růst platů o 15 procent.

Vláda počítá v rozpočtu s desetiprocentním zvýšením platů učitelů. Zatím není jasné, jak se částka rozdělí. Odbory požadovaly původně přidání o 15 procent. Po jednáních souhlasily s deseti procenty, chtěly je ale do tarifů. Plaga navrhl pět procent do základu a pět na odměny. Poté přišel s návrhem, že by všichni měli dostat do základu 1750 korun a zbytek do odměn. Minulý týden pak záměr upravil - tarif se měl zvednout o 2250 korun a odměny o téměř 1400 korun. V pondělí kabinetu podle své mluvčí Anety Lednové předal verzi, podle níž by základ všem měl vzrůst o 2700 korun a na odměny by se využilo v průměru 900 korun. Odbotový předák Dobšík řekl, že oficiální návrh odbory zatím nedostaly a čekají na něj. Spokojeny ale nejsou. "Fixní částka se posouvá. Je to nedůstojná hra pro učitele. Měl by to rozseknout premiér," uvedl předák.

Takzvané zelené zdroje energie dostanou i příští rok finanční podporu v řádech desítek miliard korun. Mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort oznámil, že úřad vydal příslušné cenové rozhodnutí. Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 46,1 miliardy korun. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje nárok v roce 2020, není v nařízení stanoveno, záleží na objemu výroby.

Vláda nedávno rozhodla, že stát by měl pro příští rok přispět dotací 27 miliard korun, což je o 815 milionů korun více než letos a předešlých dvou letech. Návrh státního rozpočtu pro příští rok s plánovaným navýšením výdajů počítá, stejná dotace je plánována také pro roky 2021 a 2022. Zbytek zaplatí převážně spotřebitelé.

Situace dětí v Česku a naplňování jejich práv se za posledních osm let příliš nezlepšily. Péče o ohrožené děti je dál roztříštěná mezi víc ministerstev. V ústavech stále vyrůstá velký počet chlapců a děvčat a pěstounů je nedostatek. Názor dětí soudy a úřady v potaz vždy neberou. Při představení stínové zprávy o plnění Úmluvy o právech dítěte to novinářům řekli ředitelka Českého helsinského výboru Lucie Rybová a předseda Aliance za dětská práva Miroslav Prokeš. Dokumentem by se měl tento týden zabývat Výbor OSN pro práva dítěte (CRC). Svou zprávu o pokroku mu dala i vláda. Úmluvu o právech dítěte přijala OSN v listopadu 1989. K úmluvě přistoupilo někdejší Československo, platit začala v únoru 1991. Závazky pak při svém vzniku převzalo Česko. Podle zprávy sociální pracovníci řeší víc případů týraných a zneužívaných dětí. Úřady odebírají děti z rodin i kvůli špatnému bydlení, sociální bydlení stále chybí. Zdravotně postižené děti se špatně dostávají ke kompenzačním pomůckám. Pokud potřebují dražší vozík či jiné věci, stát to neřeší a musí se uspořádat sbírka, podotkla Rybová. Dodala, že soudy a instituce stále neberou názor dětí v potaz a opatrovnická řízení bývají neúměrně dlouhá. Prokeš míní, že česká společnost stále přistupuje k dětem spíš jako k objektům a nevnímá je jako partnery. Ohled se bere spíš na práva rodičů, než dětí, dodal.

Letošní Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou Parlamentní shromáždění Rady Evropy společně s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77, získal čínský obhájce menšinových Ujgurů Ilham Tohti a Mládežnická iniciativa za lidská práva, která působí na Balkáně. Oznámilo to Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE) ve Štrasburku. "Tímto vyjadřujeme nejen uznání a podporu novým laureátům této ceny, ale také posíláme vzkaz naděje milionům lidí, které reprezentují a pro které pracují. Lidská práva neznají hranice," uvedla předsedkyně PACE Liliane Mauryová Pasquierová ve Štrasburku. Podobně výběr laureátů zhodnotil i ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. "Současné udělení ceny dlouholetému ujgurskému obhájci lidských práv a skupině mladých aktivistů bojujících za porozumění a smíření na západním Balkáně názorně ilustruje univerzální charakter lidských práv bez ohledu na geografii, náboženství, kulturu, věk či politické uspořádání," uvedl Žantovský v tiskové zprávě.

Čínský akademik Ilham Tohti (49) cenu dostal za to, že se přes 20 let zasazuje za zlepšení situace Ujgurů a dialog mezi etnickými skupinami v Číně. Mládežnická iniciativa za lidská práva (YIHR) byla založena v roce 2003 a snaží se o usmíření na Balkáně navazování vztahů mezi mladými lidmi z různých etnik, oblastí a zemí.

Cena nesoucí jméno někdejšího českého a československého prezidenta, který zemřel v roce 2011, je dotována částkou 60.000 eur (asi 1,5 milionu Kč). Jejím první laureátem se stal v roce 2013 běloruský disident Ales Bjaljacki. Loni ji dostal bojovník za lidská práva v Čečensku Ojub Titijev.

Policie začala stíhat deset lidí kvůli veřejným zakázkám za zhruba 27,3 milionu korun, které zadala státní agentura CzechTourism. Potvrdil to mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Všichni jsou stíhaní na svobodě. Devět lidí je obviněných z podplácení - jeden pak z manipulací s tendry. "Celková výše zdokumentovaných poskytnutých úplatků činí 3,5 milionu korun," uvedl Ibehej. Policisté kvůli případu v listopadu zasahovali přímo v agentuře Czech Tourism a taky na ministerstvu pro místní rozvoj. Kvůli podezření na nehospodárné zadávání zakázek v agentuře na podporu turismu kriminalisté prověřovali i ministryni Kláru Dostálovou za ANO, která měla CzechTourism na starosti jako náměstkyně pro regionální rozvoj.

Armáda v pondělí na sociálních sítích spustila informační kampaň k nákupu nových vrtulníků. Velitel Vzdušných sil Armády ČR Petr Hromek ve videu zveřejněném na facebooku mimo jiné uvádí, že armáda nemůže zaspat a musí změnit současnou neúnosnou závislost na ruské technice. Armáda pořídí americké bojové i víceúčelové vrtulníky Viper a Venom, celkem 12 strojů by mělo být k dispozici v roce 2023. Obchod s USA musí schválit vláda. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) očekává podpis smlouvy do konce roku. Ministerstvo za vrtulníky zaplatí 14,5 miliardy korun. V ceně nabídky od americké vlády je kromě vrtulníků jejich vybavení zbraňovými systémy, munice, údržba a zaškolení a výcvik personálu. Vojáci v pondělí zveřejněném videu zmiňují, že vybrané stroje budou mít moderní zbraně, vyspělé senzory a pokročilý stupeň vlastní ochrany.

České letectvo má v současné době asi pět desítek vrtulníků. Většina je ruské výroby řady Mi. Vojáci používají i polské sokoly. V současné době chce armáda nahradit hlavně bitevní Mi-24/35, s nimiž do budoucna nepočítá. Tyto stroje, v NATO označované jako Hind, jsou určeny pro přímou podporu pozemních jednotek.

Hnutí ANO v září mírně posílilo a vyhrálo by podle modelu agentury Median volby se ziskem 31 procent hlasů. Mírně oslabili v porovnání se srpnem druzí Piráti, s 13,5procentní podporou ale udrželi malý náskok před ODS. Podpora koaličních sociálních demokratů vzrostla o půl procentního bodu na sedm procent. Také ostatní strany si o něco polepšily kromě TOP 09, které zůstal srpnový zisk 5,5 procenta, stejného výsledku by podle modelu dosáhly také KDU-ČSL a STAN. KSČM, která ve Sněmovně toleruje vládu ANO a ČSSD, si polepšila o půl procentního bodu na 6,5 procenta. Naopak SPD si pohoršila o procentní bod na 7,5 procenta. Ve Sněmovně by zůstalo devět uskupení. Výsledky srpnového průzkumu dnes Median poskytl ČTK. Posílení ANO může podle agentury souviset s tím, že žalobci zastavili stíhání předsedy hnutí a premiéra Andreje Babiše v případu Čapí hnízdo. "Jestli se jedná o jednorázový nárůst preferencí spojený právě s touto událostí, nebo zda půjde o dlouhodobý trend, nám ukážou až volební modely v následujících měsících," uvedla agentura.