Zprávy | Z archivu rubriky


Školské odbory chtějí o tom, jak přesně by se měly od ledna zvýšit platy učitelů, jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Požádaly o schůzku. Nový návrh ministra školství Roberta Plagy (ANO), podle něhož by měli všichni pedagogové do základu výdělku místo slibovaných 2250 korun dostat 2700 korun a zbývajících 900 korun pak do odměn, nechtěly zatím komentovat. Dál zůstávají ve stávkové pohotovosti. Oznámil to předák školských odborů František Dobšík. Návrh na zavýšení pevné části platu učitelů o 2700 korun vítá ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Novinářům řekla, že naopak za nereálné považuje požadavky odborů na růst platů o 15 procent.

Vláda počítá v rozpočtu s desetiprocentním zvýšením platů učitelů. Zatím není jasné, jak se částka rozdělí. Odbory požadovaly původně přidání o 15 procent. Po jednáních souhlasily s deseti procenty, chtěly je ale do tarifů. Plaga navrhl pět procent do základu a pět na odměny. Poté přišel s návrhem, že by všichni měli dostat do základu 1750 korun a zbytek do odměn. Minulý týden pak záměr upravil - tarif se měl zvednout o 2250 korun a odměny o téměř 1400 korun. V pondělí kabinetu podle své mluvčí Anety Lednové předal verzi, podle níž by základ všem měl vzrůst o 2700 korun a na odměny by se využilo v průměru 900 korun. Odbotový předák Dobšík řekl, že oficiální návrh odbory zatím nedostaly a čekají na něj. Spokojeny ale nejsou. "Fixní částka se posouvá. Je to nedůstojná hra pro učitele. Měl by to rozseknout premiér," uvedl předák.

Situace dětí v Česku a naplňování jejich práv se za posledních osm let příliš nezlepšily. Péče o ohrožené děti je dál roztříštěná mezi víc ministerstev. V ústavech stále vyrůstá velký počet chlapců a děvčat a pěstounů je nedostatek. Názor dětí soudy a úřady v potaz vždy neberou. Při představení stínové zprávy o plnění Úmluvy o právech dítěte to novinářům řekli ředitelka Českého helsinského výboru Lucie Rybová a předseda Aliance za dětská práva Miroslav Prokeš. Dokumentem by se měl tento týden zabývat Výbor OSN pro práva dítěte (CRC). Svou zprávu o pokroku mu dala i vláda. Úmluvu o právech dítěte přijala OSN v listopadu 1989. K úmluvě přistoupilo někdejší Československo, platit začala v únoru 1991. Závazky pak při svém vzniku převzalo Česko. Podle zprávy sociální pracovníci řeší víc případů týraných a zneužívaných dětí. Úřady odebírají děti z rodin i kvůli špatnému bydlení, sociální bydlení stále chybí. Zdravotně postižené děti se špatně dostávají ke kompenzačním pomůckám. Pokud potřebují dražší vozík či jiné věci, stát to neřeší a musí se uspořádat sbírka, podotkla Rybová. Dodala, že soudy a instituce stále neberou názor dětí v potaz a opatrovnická řízení bývají neúměrně dlouhá. Prokeš míní, že česká společnost stále přistupuje k dětem spíš jako k objektům a nevnímá je jako partnery. Ohled se bere spíš na práva rodičů, než dětí, dodal.

Letošní Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou Parlamentní shromáždění Rady Evropy společně s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77, získal čínský obhájce menšinových Ujgurů Ilham Tohti a Mládežnická iniciativa za lidská práva, která působí na Balkáně. Oznámilo to Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE) ve Štrasburku. "Tímto vyjadřujeme nejen uznání a podporu novým laureátům této ceny, ale také posíláme vzkaz naděje milionům lidí, které reprezentují a pro které pracují. Lidská práva neznají hranice," uvedla předsedkyně PACE Liliane Mauryová Pasquierová ve Štrasburku. Podobně výběr laureátů zhodnotil i ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. "Současné udělení ceny dlouholetému ujgurskému obhájci lidských práv a skupině mladých aktivistů bojujících za porozumění a smíření na západním Balkáně názorně ilustruje univerzální charakter lidských práv bez ohledu na geografii, náboženství, kulturu, věk či politické uspořádání," uvedl Žantovský v tiskové zprávě.

Čínský akademik Ilham Tohti (49) cenu dostal za to, že se přes 20 let zasazuje za zlepšení situace Ujgurů a dialog mezi etnickými skupinami v Číně. Mládežnická iniciativa za lidská práva (YIHR) byla založena v roce 2003 a snaží se o usmíření na Balkáně navazování vztahů mezi mladými lidmi z různých etnik, oblastí a zemí.

Cena nesoucí jméno někdejšího českého a československého prezidenta, který zemřel v roce 2011, je dotována částkou 60.000 eur (asi 1,5 milionu Kč). Jejím první laureátem se stal v roce 2013 běloruský disident Ales Bjaljacki. Loni ji dostal bojovník za lidská práva v Čečensku Ojub Titijev.