Zprávy | Z archivu rubriky

Lidé se budou moci rozloučit se zpěvákem Karlem Gottem v pátek 11. října v Paláci Žofín na Slovanském ostrově v Praze. Následující den se bude konat zádušní mše pro pozvané hosty ve svatovítské katedrále na Pražském hradě, kterou bude sloužit kardinál Dominik Duka. Oznámila to ve čtvrtek vdova Ivana Gottová, která se rozhodla pro pohřeb se státními poctami. "Touto cestou bych chtěla poděkovat všem, kteří nám vyjádřili svou soustrast s odchodem mého manžela Karla Gotta. Zároveň děkuji panu premiérovi a vládě za iniciativu spojenou s uspořádáním státního pohřbu. Po důkladné úvaze jsem se rozhodla pro pohřeb se státními poctami," uvedla na oficiálním webu Gottová. Poděkovala všem za projevy soustrasti a za podporu. Státní smutek bude v sobotu 12. října, české vlajky budou na úředních a veřejných budovách viset na půl žerdi.

I druhý den po smrti nejslavnějšího českého zpěváka populární hudby, který ovlivnil několik generací posluchačů, na něj lidé vzpomínali po celé zemi a vyjadřovali soustrast rodině na různých pietních místech. K vile na Bertramce, kde Gott dlouhá léta žil a kde také v úterý před půlnocí zemřel, i v silném dešti a zimě neustále přicházeli lidé všech věkových kategorií a přinášeli svíčky, květiny či fotografie. Na Gotta vzpomínají také v dejvickém divadle Semafor, pietní místo zřídilo vydavatelství Supraphon ve své prodejně na Jungmannově náměstí nebo pražská konzervatoř, kde Gott studoval. Vyjádřit úctu a soustrast mohou lidé také v kondolenční knize, kterou ve svém úřadu umístila Praha 5.

Prezidenti zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a Slovinska podpořili na summitu na zámku v Lánech začlenění Srbska do Evropské unie. Srbský prezident Aleksandar Vučič, který se ve čtvrtek jednání také zúčastnil, poděkoval za podporu a zároveň hlavy států požádal o výraznou pomoc a konkrétní kroky, kterými by mohli apelovat i na další státy, aby se přístupová jednání zrychlila, byla transparentnější a efektivnější. Kromě rozšíření unie řešili prezidenti také víceletý finanční rámec Evropské unie na roky 2021 až 2027 nebo brexit. Prvního dne summitu se ve středu zúčastnili český prezident Miloš Zeman, slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, polský prezident Andrzej Duda a maďarský prezident János Áder. Řešili pozici zemí V4 v Evropské unii nebo brexit, za který má podle Zemana odpovědnost jak EU, tak Británie. Ve čtvrtek se ke čtveřici přidali slovinský prezident Borut Pahor a Srb Vučič. Jednali zejména o začlenění Srbska do EU.

Země V4 dále chtějí, aby i ve víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027 bylo zachováno současné množství peněz na politiku soudržnosti i na společnou zemědělskou politiku. Podle Zemana mají při jednání o finančním rámci Polsko a Maďarsko zájem hlavně na zachování zemědělských dotací, Česko a Slovensko zase na zachování přísunu peněz na stavbu dálniční infrastruktury. Za důležité Zeman považuje, aby si členské státy mohly samy stanovovat priority, na co použijí evropské peníze, a aby se v tomto směru snížil vliv Evropské komise. Z evropských fondů čerpají peníze hlavně státy, jejichž ekonomika je slabší než unijní průměr, především tedy ve východní části EU.

Slovenská prezidentka Čaputová také poznamenala, že slovenské ministerstvo zahraničí nepodporuje plán tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vytvořit bezpečnostní zónu v Sýrii, do které se vrátí syrští uprchlíci. Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom po schůzce s tureckou hlavou státu v New Yorku minulý týden uvedl, že země V4 výstavbu zóny podporují.

Lidé po celém Česku i ve čtvrtek vzpomínají na Karla Gotta, který zemřel v úterý večer ve věku osmdesáti let. Chodí hlavně k jeho vile na pražské Bertramce. Zapalují tam svíčky, nosí květiny a fotografie s poděkováním. A míst, kde na zpěváka vzpomínají a vyjadřují soustrast rodině, přibývá. Fanoušci Gotta od rána chodí například do budov Českého rozhlasu v Brně, Olomouci nebo v Praze, kde píší vzpomínku do kondolenční knihy. Pietní místa vznikla třeba v pražském divadle Semafor - od středy je tam ve foyer vystavená zpěvákova fotka, která má připomenout hlavně to, že Gott mezi lety 1963 a 1965 v Semaformu působil. Svíčky a květiny lidé nosí taky třeba na radnici Prahy 5 nebo k prodejně vydavatelství Supraphon na pražském Jungmanově náměstí. Pietní místo zřídila i pražská konzervatoř, kde Gott studoval.

Pořady věnované Karlu Gottovi vidělo ve středu na třech největších televizních kanálech v hlavním vysílacím čase více než 2,1 milionu diváků, tedy téměř 60 procent všech lidí u obrazovek. Karlu Gottovi se obsáhle věnovaly taky čtvrteční noviny, a to jak v Česku, tak i na Slovensku, v Německu, v Rakousku i v dalších zemích. Na Karla Gotta dál vzpomínají taky umělci nebo politici.

Mnohanásobný Zlatý slavík zemřel doma na Bertramce v kruhu svých nejbližších. Vláda ve středu bezprostředně po oznámení jeho úmrtí rozhodla, že pokud s tím bude rodina souhlasit, Česko se s Gottem rozloučí státním pohřbem, na jehož datum připadne i státní smutek. Ve čtvrtek dopoledne premiér Andrej Babiš (ANO) informoval, že Karel Gott bude mít pohřeb se státními poctami. Termín a místo pohřbu oznámí rodina.

Archeologové zjistili, že největší část koncentračního romského tábora v Letech u Písku se nacházela v areálu bývalého vepřína, v místech nad halami. Podle vedoucího průzkumu Pavla Vařeky ze Západočeské univerzity byly trosky tábora viditelné ještě v 70. letech, kdy se za komunistického režimu vepřín stavěl. "Naše zjištění potvrzují také letecké snímky, v té době tajné, které pořizovala československá armáda," řekl Vařeka. Do odpadní jímky, kterou archeologové odkryli, byly při likvidaci tábora v roce 1943 naházeny trosky, části konstrukcí. Tábor zničili okupanti tak, že ho zapálili. "V jímce jsou také předměty vězňů, jako součásti oděvů, obuvi i několik drobných šperků," řekl Vařeka.

Muzeum romské kultury chce v místě vybudovat památník romského holokaustu a otevřít ho do roku 2023.

Německý automobilový koncern Volkswagen zatím nemusí platit odškodnění českým zákazníkům poškozeným v takzvané aféře dieselgate. Informaci serveru iDNES.cz Českému rozhlasu potvrdila mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci. Poškození měli podle předchozího rozhodnutí dostat od Volkswagenu přes půl miliardy korun. Případ se vrací zpět k Obvodnímu soudu pro Prahu 8. Volkswagen prohrál spor s majiteli aut v první instanci proto, že se v požadované lhůtě nevyjádřil k jejich žalobě. Soud tedy vynesl takzvaný rozsudek pro uznání. Pražský městský soud ale nyní uznal námitku koncernu, že dostal výzvu k vyjádření pouze česky, nikoli německy. Ve verdiktu našel odvolací senát i další pochybení. "Rozsudek pro uznání se nevydává," shrnula rozhodnutí Puci. Podle serveru se odvolací senát zabýval pouze procedurálními otázkami, samotný obsah žaloby ale neřešil.

Polojasno až oblačno, ojediněle přeháňky. Ráno i mlhy. Odpoledne a večer od západu přibývání další oblačnosti a postupně v Čechách, později i na západě Moravy, občas déšť nebo přeháňky. Nejvyšší teploty 10 až 14 °C, na horách kolem 5 stupňů Celsia.

Správa železnic plánuje v příštím roce investovat do rozsáhlých modernizací nádražních budov přes 720 milionů korun. Letos to zatím bylo kolem 405 milionů korun. Organizace vypíše také tendry na kompletní rekonstrukci 23 budov. Na konferenci Nádráží 2019 to řekl náměstek Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Mojmír Nejezchleb. V Česku je více než 3000 nádražních budov. Náklady na kompletní rekonstrukce nádraží se postupně zvyšují. Ještě v roce 2018 to bylo 208 milionů korun. V příštím roce by tak měly vzrůst až o 70 procent. K financování modernizací správa železnic využívá vedle národních peněz také dotace z evropských fondů. V rámci rekonstrukcí a oprav by se měl postupně zlepšovat i bezbariérový přístup do nádražních budov a na nástupiště. V současnosti má bezbariérový přístup 37 procent nádražních budov, které se nacházejí na koridorových tratích. Po rekonstrukcích, které SŽDC v současnosti připravuje nebo realizuje do roku 2025, by to mělo být 45 procent budov. U nástupišť by se podíl s bezbariérovým přístupem měl zvýšit až o 20 procent na 73 procent.

Správa železnic se o nádraží stará od roku 2016, kdy je převzala od Českých drah.

Bývalý středočeský hejtman David Rath musí do pondělního večera nastoupit do ruzyňské věznice, aby si zde začal odpykávat sedmileté vězení za korupci při zadávání tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku.V následujících dnech bude Rath předávat svoji lékařskou praxi. Výzvu k nástupu do vězení Rathovi doručili v úterý policisté, což považuje za nestandardní a nepřiměřeně rychlé. "Rozsudek byl doručen na soud 28. září a už 1. října mi výzvu přinesla skupina policistů v civilu," řekl ve čtvrtek ČTK někdejší hejtman a ministr zdravotnictví za ČSSD. Podle něj je nestandardní, že mu soudce Robert Pacovský neposlal dokument poštou. Také pětidenní lhůtu na nástup považuje bývalý politik za velmi krátkou. "Současný postup jen potvrzuje to, že je soud podjatý," prohlásil. Za nezvyklé považuje někdejší hejtman i to, že Nejvyšší soud doposud nerozhodl o jeho stížnosti na podjatost senátu pražského vrchního soudu, který pravomocný verdikt nad Rathem v červnu vynesl. Kromě vězení mu uložil desetimilionový peněžitý trest a sedmiletý zákaz působit v samosprávě. Část trestu si už exhejtman odseděl ve vazbě. V kauze bylo kromě Ratha obžalováno dalších deset lidí. Také některé z nich uznal soud vinnými.

Rath figuruje i v takzvané druhé větvi korupční kauzy. Podle obžaloby domlouval spolu s Kottovými úplatky za zmanipulování tendrů za stovky milionů korun. Obžalovaní jsou i další podnikatelé, manažeři a několik firem. Soud začal tuto větev projednávat letos v lednu.

Na lánském zámku se dnes uzavře dvoudenní summit prezidentů Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. V druhý jednací den se k hlavám států visegrádské skupiny (V4) připojili i prezidenti Srbska a Slovinska Aleksandar Vučić a Borut Pahor. Debatovat by měli zejména o perspektivě rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu. V první den summitu český prezident Miloš Zeman jednal se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou, s hlavou polského státu Andrzejem Dudou a s maďarským prezidentem Jánosem Áderem o ambicích V4 za nového rozložení sil v EU poté, co z unie odejde Británie, která patřila v řadě oblastí mezi tradiční spojence střední Evropy.

Prezidentský summit je součástí ročního českého předsednictví visegrádské skupině, které začalo v červenci. Česko si jako jeden z hlavních cílů svého předsednictví stanovilo upevňování postavení zemí V4 v EU i v Severoatlantické alianci a posilování soudržnosti obou těchto organizací. Chce také podporovat proces rozšíření unie o státy západního Balkánu.

Počet obyvatel České republiky byl loni nejvyšší od konce druhé světové války. Přírůstek o téměř 40.000 lidí na 10,649.800 obyvatel k závěru roku způsobila především zahraniční migrace. Na tiskové konferenci o tom informoval Český statistický úřad. Průměrný věk Čechů byl loni 42,3 let, přibylo především seniorů. Do manželství v roce 2018 vstoupilo 54.470 párů, tedy nejvíce za posledních deset let. Populace Česka za posledních deset let vzrostla o 182.300 lidí. "Na zvyšujícím se počtu obyvatel se podílí převážně zahraniční migrace. Ta loni zajistila 38.600 nových obyvatel z celkového přírůstku 39.700 osob. Přirozená měna přispěla k růstu populace pouze ze tří procent," uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček. Nejvyšší přírůstek stěhováním zaznamenali statistici u Ukrajinců a Slováků. Obyvatel přibývá hlavně ve skupině lidí starších 65 let. Seniorů přibylo o 46.400 na 2,09 milionu. Počet dětí do 14 let, který roste od roku 2008, se zvýšil o 22.400 na 1,69 milionu. Naopak lidí v produktivním věku od roku 2009 ubývá. Na konci loňského roku tato skupina čítala 6,87 milionu lidí.