Zprávy | Z archivu rubriky


Doba, kterou Češi a Češky tráví ve starobním důchodu, se postupně prodlužuje. Od počátku tisíciletí se v průměru protáhla skoro o čtyři roky a čtyři měsíce. Trvá teď průměrně zhruba 24 let a tři měsíce. Vyplývá to z důchodové statistické ročenky, kterou zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle údajů se seniorky a senioři dožívají vyššího věku než dřív. Ministerstvo práce má každých pět let připravovat zprávu o vývoji doby dožití a důchodového systému v ČR. Podle výsledků má kabinet případně navrhnout úpravu věku pro odchod do důchodu tak, aby člověk trávil v penzi čtvrtinu života. Podle letošní ministerské zprávy se život prodlužuje, penze jsou v nynější podobě neudržitelné a dnešní třicátníci a dvacátníci by měli do důchodu chodit o něco později než v 65 letech. Babišova vláda to odmítla s tím, že rozhodovat by měl případně až další kabinet za pět let.

Podle ročenky se v Česku důchod loni pobíral v průměru 24,28 roku. Průměrný senior čerpal penzi 19,26 roku a průměrná seniorka 28,06 roku. Na přelomu tisíciletí se starobní penze vyplácela v průměru zhruba 20 let - mužům asi 16 let a deset měsíců a ženám 22 let a devět měsíců. V době sametové revoluce důchod trval v průměru 16 let a v roce 1970 jedenáct let. Podle ročenky se prodlužuje život. Průměrný důchodce se v roce 2002 dožíval 77 let a důchodkyně asi 79,5 roku. Loni to bylo u penzistů v průměru 79,67 roku a u penzistek 83,58 roku.

Ekoterorismus je v Česku podle předsedy ekologického spolku Děti Země Miroslava Patrika vyprázdněný pojem. A ochrana životního prostředí už nepatří mezi prioritní společenská témata, řekl Patrik v rozhovoru s ČTK. Děti Země slaví 30 let od svého založení. Spolek se zabývá ochranou životního prostředí, vznikl 28. září 1989 v Praze a dnes působí v sedmi pobočkách nebo klubech v pěti městech. Zájem o ochranu životního prostředí a přírody se podle Patrika postupně mění, největší byl podle něj po roce 1989, v posledních letech klesá. "Ochrana životního prostředí nepatří mezí prioritní společenská témata. Existují totiž již dlouho příslušné ekologické zákony, které se úřednictvo snaží správně aplikovat, a také celá řada kontrolních mechanismů, včetně těch mediálních," uvedl Patrik. Ekologické spolky tak podle něj nyní musejí mít lepší odborné a finanční zázemí než dříve a sofistikovaně komunikovat s veřejností.

Mezi úspěchy spolku Patrik řadí to, že pomohl při schvalování takzvaného antifreonového zákona a že stále upozorňuje na ekologické prohřešky v anketách Ropák roku a Zelená perla. Naopak za největší prohru lze podle něj považovat asi fakt, že dálnice D8 z Prahy do Drážďan neprochází přes CHKO České středohoří dlouhým tunelem, jak ekologové prosazovali. Členy spolku někteří politici označují za ekoteroristy, a to kvůli tomu, že svými připomínkami brzdí či brzdili některé velké stavby.

Senátní žaloba na prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení ústavy k Ústavnímu soudu nedorazí. Sněmovna podle očekávání souhlas s jejím předložením nedala. Návrh nepodpořili poslanci vládních ANO a ČSSD spolu se zástupci KSČM a SPD, kteří mají spolu ve Sněmovně pohodlnou většinu. Podle nich žaloba nebyla důvodná. Souhlas s žalobou vyslovilo jen 58 ze 130 poslanců, potřeba bylo 120 hlasů. Hlasování bylo veřejné, dolní komora odmítla návrhy, aby se hlasovalo tajně, nebo po jménech. Řada poslanců zejména z ANO a ČSSD, ale i z ODS se z jednání omluvila, část se na hlasování nepřihlásila. Senát a opozice ve Sněmovně chtěly žalobou s pomocí ústavních soudců vymezit mantinely prezidentské funkce. Spojovacím prvkem osmibodové žaloby byla, jak řekl senátor Václav Láska (SEN 21), Zemanova snaha změnit nynější parlamentní systém na poloprezidentský. Kritici hlavě státu vytýkali zejména otálení s výměnou ministrů, údajné ovlivňování soudců nebo vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Ohradil se proti nařčení, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou.

Hnutí STAN chce navrhnout novelu ústavy, která by dala Ústavnímu soudu možnost závazně vykládat sporné ústavní normy. Zástupci hnutí to uvedli na tiskové konferenci poté, co Sněmovna odmítla senátní návrh žaloby na prezidenta Miloše Zemana. Podle STAN by změna ústavy do budoucna předešla dalším ústavním žalobám a ústavním stížnostem. Piráti, kteří rovněž hlasovali pro žalobu, hodlají pokračovat v odborné debatě o odpovědnosti prezidenta. TOP 09 pokládá za nejhorší, že ohledně pravomocí hlavy státu přetrvává možnost dalších spekulací.