Zprávy | Z archivu rubriky


Cestu někdejších východoněmeckých občanů za svobodou připomíná ode dneška pamětní deska na nádraží v Praze Libni, odkud se před 30 lety dostalo zvláštními vlaky do tehdejšího západního Německa na 13.000 lidí. Ti předtím museli strávit až týdny v areálu západoněmeckého velvyslanectví, než jim komunistická vláda bývalé Německé demokratické republiky povolila vycestovat. Desku odhalili někdejší spolkový ministr Rudolf Seiters, který patřil mezi vyjednavače o osudu uprchlíků, a jeden z nich, nynější ředitel Drážďanského symfonického orchestru Markus Rindt. Ten v rámci vzpomínek na tehdejší události připomenul napětí a nejistotu, která mezi uprchlíky panovala. Atmosféru přiblížil přítomným i německý vlak s dobovými vagóny, který přijel do Prahy z Drážďan podobně jako před 30 lety.

Německá ambasáda v rámci festivalu Cesta za svobodou, který přilákal stovky lidí, uspořádala i sérii debat, koncerty a videoprojekce. Pamětníci z řad uprchlíků a pracovníků ambasády vzpomínali především na to, jak bylo sídlo velvyslanectví zaplněno uprchlíky do posledního místa včetně schodišť, půdy a kotelny, stejně jako zahrada velvyslanectví, v níž vzniklo stanové městečko.

Dvě desítky historických automobilů východoněmecké výroby se sjely na Malostranské náměstí v Praze. Jejich řidiči tak připomněli exodus občanů někdejší Německé demokratické republiky (NDR) před 30 lety, kteří se rozhodli zemi opustit přes západoněmeckou ambasádu v Praze a své vozy zanechali v ulicích Malé Strany. Mezi automobily podle očekávání dominovaly trabanty a wartburgy z automobilky v Eisenachu. Automobily si přišel prohlédnout rovněž německý velvyslanec Christoph Israng. Podle dobových odhadů na Malé Straně obyvatelé socialistického Německa zanechali na 1600 automobilů. Automobily byly postupně odtahovány na záchytná parkoviště a vraceny na území NDR. Do listopadového pádu Berlínské zdi emigrovalo přes západoněmeckou ambasádu v Praze na 15.000 lidí.

Kajakářka Kateřina Kudějová skončila na mistrovství světa ve vodním slalomu v Seu d'Urgell čtvrtá, od medaile ji dělilo 99 setin sekundy. Titul získala Slovinka Eva Terčeljová, která dosáhla životního úspěchu, stejně jako vítěz závodu kanoistů Francouz Cédric Joly. Čeští reprezentanti se do finále nedostali, devatenáctiletý Vojtěch Heger však kanoistům díky 13. místu v semifinále zajistil účastnické místo na olympijských hrách v Tokiu. Kudějová zajela v semifinále druhý čas, v boji o medaile se však mistryně světa z roku 2015 musela sklonit před třemi soupeřkami, které předvedly rovněž bezchybnou jízdu. Nejrychlejší byla Terčeljová, jež zvítězila o 42 setin před australskou hvězdou Jessicou Foxovou, která obhajovala titul z předchozích dvou let. Před Kudějovou skončila ještě Novozélanďanka Luuka Jonesová.

Keňanka Ruth Chepngetichová se stala mistryní světa v maratonu, který vyhrála v čase 2:32:43. Další medaile v nočním závodě na šampionátu v Dauhá získaly obhájkyně titulu Rose Chelimová z Bahrajnu (2:33:46) a Helalia Johannesová z Namibie (2:34:15). Česká reprezentantka Marcela Joglová při premiéře na MS předčila očekávání a obsadila dvacáté místo v čase 2:52:22. Závod ve velkém teplu a dusnu nedokončilo 28 vytrvalkyň. Joglová, která se měla papírově pohybovat na chvostu pole, rozeběhla závod poměrně odvážně a držela se zhruba v polovině. Řada soupeřek odpadala a dvaatřicetiletá Češka nakonec uzavírala druhou světovou desítku. Byla šestou nejlepší Evropankou.