Zprávy | Z archivu rubriky


Zahraniční výbor Evropského parlamentu schválil návrh rezoluce o rozšíření EU, která v části věnované České republice obsahuje jediný kompromisní odstavec ohledně Benešových dekretů. Vyjadřuje se v něm očekávání, že pokud by se zjistilo, že česká legislativa obsahuje diskriminační ustanovení plynoucí z dekretů, Praha takové normy do vstupu zruší.

Podmiňovací způsob, který schválil zahraniční výbor Evropského parlamentu u formulace o Benešových dekretech, premiéru Miloši Zemanovi vyhovuje. "Jsem přesvědčen, a analýza, kterou jsme udělali, prokázala, že žádné diskriminační opatření v dekretech není, a proto není důvod cokoli změnit. Proto si myslím, že tato formulace je přijatelná," řekl premiér během jednání vlády. Na kompromisním znění se ve výboru dohodli zástupci všech politických klubů. Je ještě mírnější než původní návrh zpravodaje pro Českou republiku, křesťanského demokrata Jürgena Schrödera. Přijaty nebyly žádné návrhy změn. Na červnové schůzi projedná rezoluci plénum Evropského parlamentu, text už by se ale neměl změnit. Analýza, o níž se Zeman zmínil, vznikla z popudu české vlády poté, co se diskuse o údajně diskriminačním charakteru dekretů přenesla na evropskou úroveň. Podle materiálu, který shrnuje oficiální postoj Prahy, se sporné dekrety takzvaně zkonzumovaly okamžikem vydání a v současnosti nemohou vyvolávat nové právní účinky. Je proto vyloučeno, aby diskriminovaly jakoukoli společenskou skupinu. Dekretům, které se vztahují k poválečnému zbavení občanství a majetku sudetských Němců a Maďarů, odpůrci z řad sudetských Němců a některých rakouských kruhů vytýkají, že jsou diskriminační.