Zprávy | Z archivu rubriky

Pracovat v zahraničí by chtělo 16 procent Čechů, 12 procent Maďarů a až 40 procent Poláků produktivního věku. Výsledky studie poskytla ČTK společnost PricewaterhouseCoopers. Takový pohyb pracovních sil by podle PwC mohl pomoci zmírnit rostoucí nedostatek kvalifikovaných pracovníků v členských státech Evropské unie. Studie odhaduje, že pokud by neexistovala žádná imigrační omezení, chtěly by se z Polska, ČR a Maďarska do zemí Evropské unie do roku 2006 přestěhovat asi 1,6 až 2,4 miliónu lidí v produktivním věku. Tato míra pohybu pracovních sil je mnohem vyšší, než uváděla většina dosavadních studií zkoumajících možné dopady volného pohybu pracovních sil po rozšíření Evropské unie. PwC je přední světovou organizací poskytující odborné poradenské služby. Zaměstnává přes 150.000 lidí ve 150 zemích.

Dva muži arabského původu s libanonskými cestovními pasy, kteří se školili na trenažéru Českých aerolinií (ČSA), rozhodně podle české tajné služby nejsou teroristy a nejsou na ně nijak napojeni. Mluvčí ČSA Daniel Plovajko v sobotu rozhlasové stanici BBC řekl, že tajné služby to zjistily již minulý týden. Deník Mladá fronta Dnes přinesl ve svém sobotním vydání informaci, že si muži loni zaplatili hodiny na trenažéru Boeingu 737 Českých aerolinií. Podle Plovajka nyní tajné služby prověřují všechny piloty i renomovaných zahraničních aerolinek, kteří se na trenažéru školili.

Vedoucí školicího střediska Miloš Kvapil pro Mladou frontu Dnes uvedl, že si Libanonci výuku objednali jako zpestření dovolené v České republice a platili hotově. To podle deníku vzbuzuje podezření. Jak dále uvádí, oba Libanonce, ale i další klienty ze zahraničí, si nechaly ČSA prověřit cizineckou policií. Prověrka ukázala, že nikdo z podezřelých cizinců není na seznamu mezinárodně hledaných osob, píše dále list. Po útocích na USA se však ukázalo, že v seznamech tehdy nebyl ani žádný z teroristů, kteří později útok spáchali, připomněl deník. Kvapil k tomu podotkl, že po událostech z 11. září ČSA proškoluje pouze vlastní piloty a letce z leteckých společností, které si lekce zaplatí.

Školení na trenažéru věrně simuluje let s letouny Boeing, a to i v případě požáru motorů. Lze na něm navolit start a přistání na mnoha velkých světových letištích a také let s plným či prázdným strojem. Hodinová lekce zájemce stojí 400 dolarů (přibližně 15.000 korun).

Premiér Miloš Zeman soudí, že po zářijovém teroristickém útoku na cíle v USA zesílily argumenty pro nákup stíhaček pro českou armádu. Miloš Zeman to řekl v rozhovoru pro sobotní vydání deníku Právo. Uvedl, že nadzvukové stíhačky mohou být účinným nástrojem boje proti mezinárodnímu terorismu. Premiér také uvedl, že chce, aby se diskuse o nákupu stíhaček účastnily všechny parlamentní strany "bez výjimky". Současně ale prohlásil, že nevidí důvod, "proč by se jí účastnily ministrany typu ODA". ODA je členem čtyřkoalice a nyní má zastoupení pouze v Senátu.

Vláda již dříve vypsala tendr na dodávku 24 až 36 nových stíhaček, které nahradí dosluhující stroje sovětské výroby. Nové stroje by spolu s bojovými letouny L-159 měly tvořit páteř českého letectva. Z původních pěti nabídek ale zbyla již jen jedna na letouny JAS 39 Gripen, které vyrábí britsko-švédské konsorcium společností Saab a BAE Systems. Soutěž opustily americké zbrojovky Boeing a Lockheed Martin s letouny F-18/A Hornet a F-16, evropský EADS s Eurofighterem a francouzský Dassault Aviation s Mirage 2000-5.

Premiér rovněž v listu prohlásil, že se na rozdíl od prezidenta Václava Havla domnívá, že Rusko se může stát členem NATO. "Nevidím NATO jako organizaci budovanou v současné době proti Rusku. Vidím ji jako organizaci budovanou proti terorismu," řekl. Prezident Havel naproti tomu ve středu prohlásil, že rozšíření Severoatlantické aliance o Rusko by nepřispělo k upevnění vztahů mezi Západem a Východem.

Zeman také odmítl páteční výtky ODS, podle nichž vláda zneužívá politickou a bezpečnostní situaci po teroristických útocích v USA k vlastnímu prospěchu. ODS si myslí, že vláda má spíše přispívat k uklidnění atmosféry ve společnosti, a ne "předčasně řinčet zbraněmi" a "lacině se předvádět" ve sdělovacích prostředcích.

Teroristické útoky na Spojené státy spustily stejně jako v řadě zemí i v České republice lavinu anonymních výhrůžek. Vyplývá to z informací policejního prezidia a krajských ředitelství policie. Nejčastěji anonymové oznamují uložení bomby, a to hlavně ve školách, bankovních domech a na soudech, kde se proto zpřísnila bezpečnostní opatření. V uplynulých dnech se objevila i upozornění na kontaminaci pitné vody a na ohrožení vodáren. Anonymní oznamovatelé se vystavují nebezpečí trestního stíhání pro šíření poplašné zprávy. Z dřívějších statistik vyplývá, že policistům se podaří u více než třetiny případů pachatele odhalit.

Ministr školství Eduard Zeman zatím neví, odkud získá dvě miliardy korun, aby o ně mohl navýšit rozpočet vysokých škol. Ve čtvrtek po dlouhotrvající kritice rektorů přislíbil, že se bude snažit peníze získat ze státního rozpočtu. "Stále ještě je reálná naděje, že se tyto prostředky podaří najít. Odkud budou, zatím není zřetelné, možností je několik," řekl v sobotu novinářům po semináři sociálních demokratů o školské politice.

Ministr Zeman, kterému vysoké školy hrozí stávkou, trvá na tom, že rektorům peníze neslíbil, pouze jim řekl, že o tyto finance bude usilovat. Poslance, senátory, starosty a školské pracovníky, kteří se sešli na semináři, přesvědčoval o tom, že resort školství plní závazky, které ČSSD dala.

Poslanecká sněmovna by se přepracovaným návrhem zákona mohla v prvním čtení zabývat na přelomu listopadu a prosince. Původní verzi zákona vrátila sněmovna vládě na jaře k přepracování. Učinila to přes varování ministra školství, že tím vzniknou problémy. Ministr tvrdil, že jeho resort nestihne zákon přepracovat a udělá pouze dílčí novely. Ústřední výkonný výbor ČSSD ale koncem června rozhodl, že ministr má zákon znovu předložit co nejdříve. Podle vedení ČSSD má mít podobu, která by zajišťovala rovnost přístupu ke vzdělání.

Sídlu Radia Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL) v centru Prahy skutečně hrozil teroristický útok. České bezpečnostní složky získaly o hrozbě konkrétní informace a na jejich základě byla přijata bezpečnostní opatření u budovy rozhlasové stanice. Po jednání meziresortního krizového štábu to řekl ministr vnitra Stanislav Gross. "Jelikož jsou určité informace o možnosti, jak by tento teroristický útok mohl být proveden, tak byly vytipovány směry, odkud by mohl být proveden," řekl ministr Gross. Do směru případných útoků proto armáda rozmístnila obrněné transportéry.

Meziresortní krizový štáb nezakázal lety malých letadel. Nebudou-li se ale piloti chovat ukázněně, krizový štáb ve spolupráci s ministerstvem dopravy zákaz létání znovu zavede. Na tiskové konferenci řekl ministr vnitra Stanislav Gross, který apeloval na piloty malých letadel, aby zakázané zóny respektovali. Štáb k debatě o případném znovuzavedení zákazu letu přistoupil podle Grosse "po několikerém narušení zakázaných prostorů, kdy nám přelétávala letadla některé jaderné elektrárny, případně jiné zakázané prostory". O víkendu malá civilní letadla dvakrát narušila tuto zónu nad jadernou elektrárnou Dukovany. Ministr dopravy Jaromír Schling ve čtvrtek prohlásil, že ve středu vlétlo neohlášené ultralehké letadlo do omezeného prostoru nad temelínskou jadernou elektrárnou. Tiskový mluvčí Temelína ale informaci odmítl, protože podle něj šlo o pravidelný a plánovaný měsíční přelet nad tranzitním plynovodem.

Bezpečnostní opatření zatím přišla státní pokladnu jen za mzdové příplatky pracovníků bezpečnostních složek na 30 miliónů korun. Celkové náklady zatím nejsou spočítány. Příplatky za přesčasy a víkendové služby dostávají nejčastěji policisté, armáda a hasiči. Na jednání meziresortního krizového štábu přijali jeho členové řadu konkrétních opatření, kterými chtějí zvýšit schopnost čelit biologickému útoku. Štáb dále vyhodnotil práci speciální skupiny, která monitoruje a analyzuje všechny podezřelé bankovní účty a transakce. Dosud nebylo zjištěno dost informací k tomu, aby bylo možno identifikovat jednotlivá konta. Další jednání krizového štábu je naplánováno na příští pátek.

Předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus se s velvyslanci tří arabských zemí v České republice shodl na tom, že v diskusi o teroristických útocích na USA je třeba se vyvarovat zkreslujícího zjednodušování. "Já jsem ubezpečil pány velvyslance, že nikdo z nás není tak hloupý, aby dělal jednoduchá rovnítka mezi slovem arabský svět a terorismus nebo islámské náboženství a teroristické akty, že my tyto věci vidíme daleko jemněji," řekl novinářům po schůzce Klaus. V Poslanecké sněmovně se setkal s delegací zástupců arabských zemí, kterou vedl palestinský velvyslanec Samí Abdal Fattáh. Jejím členem byl i velvyslanec Alžírska Šaríf Mizjání a představitel Egypta Abdar Rahmán Muhammad Músá. Fattáh novinářům řekl, že teroristické útoky nemají nic společného ani s Araby, ani s islámem, jak o tom informovala některá média. Za hlavního podezřelého ze spáchání útoků USA považují saudskoarabského teroristu Usámu bin Ládina, který se pravděpodobně skrývá v Afghánistánu. Politici se však neshodli na tom, zda má smysl uspořádat mezinárodní konferenci, která by se problematikou terorismu a jeho příčin zabývala. Zatímco Fattáh uvedl, že ke svolání konference Arabové opakovaně vyzývali už v minulosti, Klaus je k ní skeptický.

Případná žádost USA o pomoc Severoatlantické aliance na Balkáně se nedotkne českých vojáků, kteří do 15. září působili v misi SFOR v Bosně a nyní se vracejí do vlasti. Řekl to mluvčí ministra obrany Milan Řepka. Upozornil, že americká žádost se týká situace, kdy USA budou své vojáky z Balkánu potřebovat jinde a NATO je nahradí jinými jednotkami. Poslední čeští vojáci mají z Bosny odejít v prosinci. Česká vláda se rozhodla ukončit účast v misi SFOR v Bosně a Hercegovině a posílit účast v misi KFOR v Kosovu, kde hodlá vytvořit společnou jednotku se Slováky. V Bosně působil český kontingent tvořený asi 600 vojáky 5. mechanizovaného praporu pod britským velením v mnohonárodní divizi Jihozápad. Soustředěním se jen na jednu mírovou misi na Balkáně se resort obrany pokusil snížit finanční náklady na práci českých vojáků v zahraničí.