Zprávy | Z archivu rubriky

V Česku se loni prodala ojetá auta za 174 miliard korun, což je o 14 procent více, než v předchozím roce. Celkový počet prodaných nebo dovezených ojetin se zvýšil o 15.000 na 765.000 vozů. Oznámila to Asociace obchodu ojetými automobily. Průměrná cena prodávaných vozů z druhé ruky se meziročně zvýšila o 26.000 na 228.000 korun. Přestože cena stále roste, neboť lidé začali po krizi preferovat novější či lépe vybavená auta a jsou ochotni za ně více zaplatit, český vozový park stále stárne. Průměrné stáří vozu registrovaného v českém registru silničních vozidel se v letošním prvním pololetí navýšilo na 14,82 roku. Před sedmi lety bylo o skoro dva roky nižší. Stočený tachometr má zhruba třetina prodávaných ojetých aut.

Více než polovina dovážených ojetých osobních aut je starší deseti let. Přitom každé páté dovezené vozidlo do 11 let stáří prodělalo škodní událost, o níž jeho český majitel pravděpodobně ani neví. U starších vozů lze očekávat poškození ještě častější. Objem prodaných ojetých aut je proti novým zhruba třikrát vyšší. Prodej nových vozů loni poklesl o 3,7 procenta na 261.437 vozů.

Maloobchodní tržby bez prodejů aut v srpnu zpomalily meziroční růst na 3,7 procenta z červencových sedmi procent. Pokračoval dlouhodobý růst prodeje v internetových a zásilkových obchodech. Dařilo se i prodejnám s počítači, sportovními potřebami, oděvy či obuví. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Letošní srpen měl o jeden pracovní den méně než loňský, po očištění tak tržby vzrostly o 4,6 procenta. Meziměsíčně se tržby v maloobchodě očištěné o sezonní vlivy zvýšily v srpnu o 0,1 procenta.

Zataženo až oblačno, na jihu místy, jinde ojediněle déšť. Odpoledne a večer od jihozápadu srážky na většině území. Nejvyšší teploty 11 až 15 °C, na horách kolem 8 stupňů Celsia.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) vyjádřil v úterý obavy z možného tureckého zásahu proti Kurdům v Sýrii. Vyzval k respektování mezinárodního práva, podle něj lze řešit situaci pouze diplomaticky. Turecko chce vojensky vystoupit proti kurdským milicím YPG, které považuje za teroristickou organizaci. Milice společně s Američany bojovaly v Sýrii proti teroristické organizaci Islámský stát. Spojené státy v neděli oznámily, že stáhnou své vojáky z kurdských oblastí na severu Sýrie. "S obavou sleduji plány na přesun amerických jednotek v Sýrii a možný vojenský zásah Turecka. Další násilí odnesou obyčejní lidé. Stále platí, že situaci lze řešit pouze politicky a diplomaticky. Doufám, že nedojde k pokusům o nucený přesun uprchlíků. Mezinárodní právo musí být respektováno," napsal ministr Petříček na twitteru. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ČTK řekl, že hlava státu situaci analyzuje. "Za klíčové samozřejmě považuje, aby v Sýrii konečně zavládl mír a země mohla přistoupit k návratu uprchlíků a rekonstrukci," uvedl mluvčí.

Karlovarský kraj bude jedním z šesti uhelných regionů v zemích Evropské unie, kterým Evropská komise poskytne technickou pomoc s útlumem těžby a změnou hospodářství. O technickou pomoc se ucházelo celkem 41 regionů, z Česka bude Karlovarský kraj jediný. Oznámila to hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Cílem dvouleté mise bude vytvořit podmínky pro přechod regionu na nové zdroje energie, zajištění stabilního zásobování domácností teplem, udržení sociální soudržnosti a vznik nových pracovních míst. Těžba uhlí v Sokolovské pánvi má skončit podle dosavadních plánů asi za 20 let. Konec těžby ale může urychlit růst emisních povolenek a dalších nákladů.

Karlovarský kraj patří společně s Ústeckým a Moravskoslezským krajem ke třem regionům, které jsou hospodářsky velmi závislé na těžbě uhlí. Sokolovská uhelná a její dceřiné společnosti zaměstnávají v Karlovarském kraji zhruba 3000 lidí, v navázaných firmách pracuje dalších asi 2000 lidí. Asi třetina obyvatel kraje odebírá teplo z některého ze zdrojů Sokolovské uhelné.

První prodej bytů v rodinných domech bude osvobozen od daně z nabytí nemovitosti. Počítá s tím novela zákonného opatření z roku 2013, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Sazba daně z nabytí je teď čtyři procenta a od roku 2016 ji platí kupující. Předtím ji hradil prodávající.

Prezident také podepsal novelu zákona o lécích. Počítá mimo jiné s tím, že léčebné konopí bude z větší části hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Pojišťovny budou hradit nejvýše 30 gramů pro jednoho pacienta měsíčně ve výši 90 procent ceny léčebného konopí. Případné vyšší množství by podléhalo souhlasu revizního lékaře. Novela také přináší změnu v přehledu o lécích pacientů. Sdílení údajů mezi poskytovateli zdravotní péče by mělo podle vlády zajistit bezpečnější a kvalitnější předepisování léků

Další prezidentem podepsaná novela se týká mezd placených zastupitelů obcí a krajů, kteří jsou zároveň členy Parlamentu nebo vlády. Sníží se na dvě pětiny.

Cisterciácké opatství Vyšší Brod nemá restituční nárok na víc než dva tisíce hektarů státních lesů. Nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí pražského Vrchního soudu, že půda patří podniku Lesy České republiky. Cisterciáci pozemky původně získali v restituci v roce 2017, státní podnik ale s rozhodnutím nesouhlasil a obrátil se na soud. Ten rozhodl, že pozemky byly řádu odebrány na základě Benešových dekretů a restituce se jich proto netýká. Představený kláštera Justin Berka řekl, že Cisterciáci proti rozhodnutí podají ústavní stížnost.

Zástupci krizového štábu zdravotníků se nedohodli s premiérem Andrejem Babišem z hnutí ANO a ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem za stejné hnutí na zvýšení výdajů na zdravotnictví. Obě strany se znovu chtějí sejít příští týden. Babiš si chce mezitím ověřit informace, které od krizového štábu dostal. Ten dlouhodobě prosazuje uvolnění 14 miliard korun z rezerv zdravotních pojišťoven ve prospěch domácí péče, zdravotních sester v sociálních službách a nemocnic. Premiéra Babiše v pátek čeká jednání o zdravotnictví se zástupci komunistické strany, která se přiklání k požadavkům krizového štábu. Podle výsledků schůzky se pak KSČM rozhodne, jestli ve sněmovně podpoří státní rozpočet.

Po skoro dvou letech vyšetřování a výslechů se sněmovní vyšetřovací komise k privatizaci OKD rozhodla podat trestní oznámení na čtrnáct lidí. Vyplývá to z její závěrečné zprávy. Dokument schválila osmičlenná komise jednomyslně. Trestní oznámení míří například na podnikatele Zdeňka Bakalu a Viktora Koláčka, kteří byli s OKD spojeni. Ale také na exministra financí Bohuslava Sobotku a bývalé ministry průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého a Milana Urbana. Komise podá oznámení i na advokáta Radka Pokorného - ten měl údajně v roce 2006 vypracovat pro ministerstvo financí zavádějící dokument, na základě kterého privatizaci posvětila Evropská komise. Pokorný a také Urban na dotaz Českého rozhlasu jakoukoli vinu odmítli. Bohuslav Sobotka pokládá trestní oznámení kvůli privatizaci zbytku státních akcií OKD za politicky motivované a nepodložené. Uvedl, že svědomí má čisté.

Závěrečnou zprávu vyšetřovací komise teď projedná Poslanecká sněmovna. Podle předsedy komise Lukáše Černohorského z Pirátské strany zmiňovaná trestní oznámení podá jménem komise i v případě, že by sněmovna zprávu neschválila.

Evropská fotbalová unie (UEFA) odmítla přeložit páteční zápas Česka s Anglií v pražském Edenu. O změnu termínu utkání kvalifikace o postup na mistrovství Evropy požádala britská policie kvůli obavám z násilností svých fanoušků. Informoval o tom deník Guardian. Vstupenky na fotbalový zápas mezi Českem a Anglií budou mít necelé čtyři tisíce hostujících fanoušků. V Praze se má ale pohybovat zhruba dvojnásobek anglických příznivců. Britská policie se obává, aby se neopakovaly výtržnosti z loňského přípravného duelu proti Nizozemsku v Amsterodamu. Pro Anglii to byl zatím poslední zápas v pátek večer a kvůli nepokojům v ulicích bylo tehdy zadrženo více než sto anglických fanoušků.