Zprávy | Z archivu rubriky


Ministerstvo vnitra plánuje zpřísnit udělování azylu. V novele azylového zákona, kterou zaslalo do připomínek, navrhuje dva nové důvody pro neudělení mezinárodní ochrany - spáchání zvlášť závažného zločinu a ohrožení bezpečnosti státu. Lidé, kteří z těchto důvodů nedostanou status uprchlíka, ale nemohou se vrátit domů kvůli pronásledování a ohrožení ve své vlasti, budou moci podle návrhu využít takzvaný institut strpění. Poté, co si odpykají trest, nebudou vyhoštěni až do doby, než se situace v jejich zemi změní. Nové důvody pro neudělení azylu zavede Česko podle ředitelky odboru azylové a migrační politiky Pavly Novotné v reakci na květnový rozsudek Soudního dvora Evropské unie, na který se český Nejvyšší správní soud obrátil kvůli řízení s recidivistou z Čečenska.

Novelu kvůli institutu strpění kritizoval na svém facebookovém profilu Tomio Okamura (SPD). Podle něj "znamená nemožnost okamžitě vyhostit migranta, který nemá nebo pozbyl nárok na azyl. Fakticky na našem území bude zůstávat každý migrant včetně zločinců, který se k nám dostane," napsal. Proti Okamurovu vyjádření se v otevřeném dopise ohradil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). "Vždy jsem se domníval, že SPD nesouhlasí s tím, aby zločinci dostávali azyl. Tento zákon udělení azylu zločincům znemožňuje, nechápu proto Váš nesouhlas," uvedl. Lidem, kteří využijí institut strpění, totiž po změně situace v jejich zemi nebude muset vnitro dlouze odebírat status uprchlíka, ale bude ho moci poslat rovnou pryč.

V barcelonské dílně Gerharda Grenzinga, který vyrábí nové varhany pro svatovítskou katedrálu, se v pondělí nový nástroj poprvé rozezní. Slavnostní koncert bude v režii varhaníka Josefa Kšici, který je regenschorim svatovítské katedrály a na nové varhany bude hrát i v Praze. Varhany jsou už téměř celé hotové a sestavené. Po koncertě, který ověří všechny možnosti nástroje, se rozmontují, povezou do Prahy a postaví se na kůru pražské katedrály, který ještě čekají stavební úpravy. V Praze se nástroj rozezní příští rok. ČTK o tom za organizátory informoval Šimon Slavík. Na barcelonském koncertě ale nebude nástroj zapojen celý, prostor dílny to neumožní. "Kdyby se rozezněly kompletně, nešlo by v dílně vydržet - je to sice velký prostor, ale není to katedrála," vysvětlil to Štěpán Svoboda, manažer projektu svatovítských varhan.

Myšlenka vybavit katedrálu odpovídajícím nástrojem, který by svým zvukem obsáhl celý prostor, je stará téměř sto let. Až v roce 2017 vznikla nadace na dostavbu nástroje. Po výběrovém řízení se nástroj zhotovuje v barcelonské dílně. Varhany poprvé oficiálně zazní 15. června 2020 na svátek sv. Víta, hlavního patrona katedrály, kdy budou při slavnostní liturgii požehnány pražským arcibiskupem, kardinálem Dominikem Dukou. Na získání peněz pro vznik nových varhan nadační fond vyhlásil sbírku. Trvá téměř tři roky a za tu dobu se většími i drobnými dary podařilo získat 98 procent stanovené částky, tedy 79 milionů korun. Varhany také dostanou ozdobu v podobě skleněných prvků, které budou umístěny mezi píšťalami. Autorem designu je Peter Olah, který mnoho let pracuje v automobilovém průmyslu. Inspiroval se tvarem Panské skály mezi Novým Borem a Kamenickým Šenovem, v regionu spojeném s výrobou skla. Čedičové skále se přezdívá kamenné varhany.

Turecká ofenziva proti kurdským milicím YPG na severu Sýrie jen zhorší situaci civilistů a uprchlíků v regionu. ČTK to napsal ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v reakci na informace o zahájení operace turecké armády. Podle Petříčka je nutné situaci řešit diplomaticky, ministr chce, aby Evropská unie přijala společný postup. Vyzval k diplomatickému tlaku na Ankaru. K řešení by měly přispět i Spojené státy. Také ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) vyzval k diplomatickému řešení situace. Rozhlasové stanici Frekvence 1 řekl, že Turecko by mělo vojenskou akci zastavit.

Česká republika se ztotožňuje se společným postojem Evropské unie, která tureckou vojenskou operaci na severovýchodě Sýrie odsoudila. ČTK to napsal premiér Andrej Babiš (ANO). Zároveň je přesvědčen o tom, že situaci bylo možné předejít, kdyby s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem světové mocnosti aktivně vyjednávaly. Turecko zahájilo operaci v příhraničí Sýrie ve středu. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker poté vyzval Ankaru k zastavení operace, Francie tureckou ofenzivu odsoudila a spolu s Británií a Německem vyzvala ke svolání Rady bezpečnosti OSN. Na dotaz ČTK Babiš uvedl, že osobně po jednání s Erdoganem podpořil pouze plán zajistit až dvěma milionům uprchlíků lepší život doma v Sýrii. "Vystavět domy, školy a nemocnice," poznamenal. "Součástí toho ale nikdy nebyla diskuse o vojenské okupaci severovýchodu Sýrie," doplnil.

Představitelé sněmovních stran odsuzují tureckou ofenzivu proti syrským Kurdům. Vojenskou operaci, kterou Ankara obhajuje vytvořením bezpečnostní zóny pro uprchlíky v severní Sýrii, označují čeští politici za zradu a za porušení mezinárodního práva. "Útok na jiný suverénní stát je nepřípustný, doufám, že RB OSN najde cestu jak věc řešit a místo zbraní budou mluvit diplomaté. Turecko nemůže doložit žádný legitimní důvod ke vstupu svých vojsk na území Sýrie," reagoval na tureckou ofenzivu předseda KSČM Vojtěch Filip. "Je to odporná zrada spojenců, kteří prokázali neuvěřitelnou statečnost v boji s Islámským státem. Teď USA ženou Kurdy do náruče Asada, Ruska a Íránu. Ani tehdy, když USA ustoupily Putinovi a vzdaly v ČR radar, jsem nebyl tolik rozhořčen a znechucen," uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Kurdské milice YPG bojovaly proti teroristickému uskupení Islámský stát (IS), Ankara zahájila ofenzivu proti nim poté, co se z oblasti stáhli američtí vojáci.

Češi aktuálně žijící v Británii zde budou moci i po letošním 31. říjnu bydlet a pracovat, a to i v případě brexitu bez dohody. Za takového vývoje by pro ně stejně jako pro přistěhovalce z dalších zemí Evropské unie bylo klíčové datum 31. prosince 2020, po kterém chce současná britská vláda začít uplatňovat nový imigrační režim. Nejméně do konce příštího roku také lidé z EU budou moci Británii navštěvovat pouze s občanským průkazem. Ochrana práv unijních občanů v Británii a Britů žijících ve zbytku unie byla jedním ze tří hlavních témat při vyjednávání o brexitové dohodě, vedle finančního vyrovnání obou stran a problému kolem irské hranice. V Británii podle zpravodajské společnosti BBC žije přibližně 3,3 milionu přistěhovalců z evropského bloku. Přesný počet českých usedlíků není znám. Britský statistický úřad jej v roce 2017 odhadl na 49.000, podle posledního odhadu českého velvyslanectví v Londýně přesahuje 100.000.

Londýnská ambasáda ČR uvádí, že Češi pobývající ke dni brexitu v Británii legálně, budou mít nadále přístup k sociální podpoře a službám, "a to za přibližně stejných podmínek jako nyní". "To znamená, že jim bude zachován nárok na zdravotní péči, vzdělání, sociální podporu a sociální bydlení, včetně podporovaného bydlení a pomoci v případě bezdomovectví, na stejném základě jako dnes," dodává velvyslanectví. Na požádání o povolení k pobytu budou mít usedlíci z EU čas do 31. prosince 2020. Do té doby jim bude k prokázání oprávnění k pobytu stačit pas či národní průkaz totožnosti. Lidem, kteří mezi tímto datem a dnem odchodu z EU přicestují do Británie s cílem usadit se zde natrvalo, bude vydáváno povolení na tři roky. Na krátkodobé návštěvy Spojeného království bude do konce příštího roku občanům unijních zemí stále stačit občanský průkaz. Jaký režim nastane poté, není v tuto chvíli jasné. Do konce září přijal nový systém britského ministerstva vnitra skoro 1,9 milionu žádostí o povolení k pobytu, z toho 22.200 od českých žadatelů.

Deset dní po úmrtí zpěváka Karla Gotta se budou moci rozloučit lidé v Praze na Žofíně. Palác nad Vltavou a poblíž Národního divadla se otevře v 8:00. Lidé budou moci přicházet až do 22:00, v případě velkého zájmu bude otevřeno do půlnoci. Čeká se účast desítek tisíc lidí. Veřejné rozloučení s oblíbeným zpěvákem budou provázet bezpečnostní opatření a omezení dopravy, posily chystá policie i zdravotníci. Pro uzavřenou společnost pak bude sobotní zádušní mše ve svatovítské katedrále, na kterou dostalo pozvánky několik set lidí. Vláda vyhlásila na den Gottova pohřbu státní smutek. Vlastní rozloučení s Gottem připravují i některá města i obce po celém Česku, do Prahy se chystá také řada německých fanoušků. Spoje posilují mnozí dopravci.

Karel Gott zemřel po těžké nemoci 1. října ve věku 80 let. Jeho pražské bydliště od té doby obklopují stovky svíček, které tam nosí jeho fanoušci. Soustrast rodině vyjádřili mnozí Gottovi kolegové i politici. Přípravu pátečního i sobotního loučení s Gottem má na starosti především jeho rodina. Prezident Miloš Zeman uvedl, že by se rád pohřbu zúčastnil a pokud bude požádán, přednesl by i projev. Sobotní mše v katedrále je pro veřejnost uzavřena, lidé ale budou moci přenos z chrámu sledovat na venkovních obrazovkách. Během obřadu vystoupí Štefan Margita, Lucie Bílá a Eva Urbanová, s proslovem zřejmě vystoupí údajně na Gottovo přání Jiřina Bohdalová. Rakev po obřadu vynese čestná stráž za doprovodu největšího zvonu v zemi Zikmunda.