Zprávy | Z archivu rubriky


V úterý 1. října krátce před půlmocí zemřel jeden z nejpopulárnějších českých zpěváků Karel Gott. Bylo mu 80 let. Zemřel doma v kruhu své rodiny. Oznámila to jeho manželka Ivana Gottová. "S nejhlubším zármutkem v srdci oznamuji, že nás v úterý, krátce před půlnocí, po těžké a dlouhé nemoci, opustil můj milovaný manžel Karel Gott. Odešel doma, v tichém spánku, v kruhu své rodiny," sdělila Gottová. Zpěvák se v posledních letech potýkal se zdravotními problémy. V listopadu mu bylo diagnostikováno nádorové onemocnění mízních uzlin. Gott se podrobil léčbě a v březnu 2016 oznámil, že onemocnění vymizelo. Po dalších komplikacích započal s postupným návratem na pódia. Letos v září oznámil, že trpí akutní leukémií.

Karel Gott je nejslavnějším českým zpěvákem populární hudby. Vydal skoro tři stovky alb, v tuzemsku i v zahraničí, první už v roce 1965, poslední s názvem Ta pravá loni. Na svém kontě má desítky milionů prodaných desek. Například Supraphon eviduje na 1300 nahrávek Gottových písní. Podle stránek fanoušků čítal jeho repertoár přes 2500 písní, včetně různých verzí jedné písně a včetně také asi dvou stovek duetů, které nazpíval například s Helenou Vondráčkovou, Evou Pilarovou, Lucií Bílou nebo Evou Urbanovou. Zhruba třetinu zpěvákova repertoáru pak tvořily songy v němčině, Gott ale zpíval i anglicky, italsky, španělsky, latinsky, rusky, slovensky, maďarsky a dokonce i v jidiš.

Dlouhý je také seznam zpěvákových ocenění. Zlatým a Českým slavíkem se například stal dvaačtyřicetkrát, naposledy předloni. Za minulého režimu byl zasloužilým (1977) a národním umělcem (1985), v roce 2009 mu tehdejší prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy. Současný prezident Miloš Zeman nedávno připustil, že Gottovi udělí vyšší státní vyznamenání.

Ve středu označil prezident úmrtí Karla Gotta za zarmucující zprávu pro celou zemi. "Karel Gott byl skutečný Umělec, který se rozdával druhým. To je vyčerpávající, ale právě to činí umělce umělcem. Karel Gott daroval svůj život generacím, daroval se nám všem," citoval Zemana jeho mluvčí na twitteru. Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje zpěváka Karla Gotta za jednoho z největších Čechů, které měl tu čest zažít. Mistře, vážil jsem si Vás, uvedl na twitteru. Ke zpěvákovu úmrtí se vyjadřují i další politici, Gotta označují za výjimečnou osobnost a vyjadřují soustrast jeho rodině. Kolegové z branže hodnotí Karla Gotta jako profesionála a perfekcionistu, který se prý připravoval stejně zodpovědně na koncert v hale jako na vystoupení v domově důchodců. Nejbižší spolupracovníci na něj vzpomínají jako na kamarádského a vtipného člověka.

Za ztrátu báječného člověka, vynikajícího zpěváka a kolegy označila úmrtí zpěváka Karla Gotta jeho dlouholetá spolupracovnice zpěvačka Helena Vondráčková. Podle režiséra Zdeňka Trošky byl Karel Gott vzácný člověk. "Měl jsem štěstí, že jsem ho léta mohl znát. Karel Gott byl opravdu vzácný člověk, vzdělaný a inteligentní a přitom neuvěřitelně skromný, pozorný a vlídný," řekl Troška ČTK.

Gottův dlouholetý spolupracovník Felix Slováček na dotaz České televize, jak si Gotta bude připomínat, řekl: "Já si ho nemusím připomínat, já ho mám v sobě. Mám ho úplně pod kůží, já ho mám pořád v srdci." Herečka Jiřina Bohdalová kvůli svému pohnutí nechtěla odchod dlouholetého kolegy komentovat. Zemřel československý popový král, největší hlas Česka, fenomenální zpěvák, píší slovenská média. "Davy ho milovaly před sametovou revolucí, milovali ho i po ní. I proto byl každoročně v anketě vyhlašován nejlepším zpěvákem. Mělo Česko ve své historii větší talent? Těžko," uvedl list Sme. "Byl nejznámější popovou hvězdou, která vzešla z Československa. Jeho kariéra přesáhla šest dekád na scéně a prodal miliony nahrávek doma i v zahraničí, zvláště v Německu," napsal list Denník N, který Gotta označil za československého popového krále.

O úmrtí Karla Gotta informují ve speciálních hlášeních také prakticky všechny německé zpravodajské televize i weby. Pro řadu z nich je to zpráva číslo jedna. I polská rádia a televize informují o Gottově úmrtí. Píší, že navždy odešel nejslavnější český zpěvák, legenda, která byla označována za Franka Sinatru východního bloku. Medailonky přinášeji také rakouská média. Označují zpěváka za legendu, jeho hity spojily několik poválečných generací. Úmrtí Karla Gotta zaznamenala v Rusku, kde byl zpěvák velice populární, místní média v čele se státní tiskovou agenturou TASS. Ta českého zpěváka označila za "hvězdu světové populární hudby první velikosti".

Ústavní soud 15. října oznámí, jak rozhodl o návrhu na zrušení daně uvalené na finanční náhrady v církevních restitucích. Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa svolal veřejné vyhlášení nálezu, zjistila ČTK z webu soudu. Veřejné jednání s dokazováním se tedy konat nebude. První návrh na zrušení kontroverzního zdanění podalo 45 senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů, za které jednal Petr Šilar (KDU-ČSL). Později podané návrhy poslanců opozice a senátorů za STAN soud odmítl, avšak dále s nimi počítal jako s vedlejšími účastníky prvního řízení. Podle senátorů je zdanění náhrad nepřípustně retroaktivní, vyvolává daňovou nerovnost a zasahuje do legitimního očekávání církví a náboženských společností. Podle návrhu opozičních poslanců byla novela umožňující zdanit finanční náhrady církvím jen úlitbou vlády komunistům za jejich podporu. Jako třetí v pořadí dorazil k ÚS návrh senátorského klubu STAN. Podepsalo jej 19 členů klubu. Tvrdili, že první senátorský podnět je podložen spíše ideologickými důvody, zatímco oni prý argumentují více v ústavněprávní rovině.

Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, jež dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku. Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Na zámku v Lánech se sešli prezidenti Česka, Slovenska, Polska a Maďarska k jednání o spolupráci zemí visegrádské čtyřky (V4) v EU. Polský prezident Andrzej Duda, hlava Maďarska János Áder a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová postupně dorazili do zámku, kde je uvítal jejich český protějšek Miloš Zeman, poté se všichni čtyři společně zúčastnili před zámkem slavnostního uvítání s vojenskými poctami za zvuku státních hymen. Summit potrvá do čtvrtka, kdy se připojí též slovinský prezident Borut Pahor a srbský prezident Aleksandar Vučič. Hlavy států V4 dnes budou ve dvou blocích jednání, mezi které je vložený slavnostní oběd, mluvit o ambicích V4 za nového rozložení sil v EU po odchodu Velké Británie. Věnovat by se měly hledání příležitostí pro posílenou spolupráci i spojenců pro dosažení konkrétních cílů. Hovořit budou prezidenti také o novém víceletém finančním rámci EU na roky 2021 až 2027 nebo o stavu dopravních infrastrukturních projektů. Česko při jednáních o evropském rozpočtu klade důraz na to, aby neklesalo množství peněz určených na politiku soudržnosti, ze kterých čerpají především státy ve východní části unie.

Prezidentský summit je součástí českého předsednictví ve visegrádské skupině. Česko si jako jeden z hlavních cílů svého předsednictví stanovilo upevňování postavení zemí V4 v EU i v Severoatlantické alianci a posilování soudržnosti obou těchto organizací.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost družstva Svatopluk proti verdiktu Nejvyššího soudu, podle kterého mají někdejší klienti H-Systemu vyklidit domy v Horoměřicích u Prahy. Dosud platil odklad vykonatelnosti, o kterém ústavní soudci rozhodli loni v srpnu. Odmítavé usnesení v těchto dnech soud doručuje účastníkům řízení. Členové družstva Svatopluk tvoří část poškozených z kauzy zkrachovalé stavební firmy H-System. Domky sami dostavěli, neměli ale souhlas konkurzního soudu. Podle verdiktu Nejvyššího soudu má konkurzní správce H-Systemu Josef Monsport právo zpeněžit nemovitosti spadající do konkurzní podstaty ve prospěch všech věřitelů.

Rozhodnutí Ústavního soudu lidi z Horoměřic šokovalo. S nynějším rozhodnutím Ústavního soud nesouhlasí a chtějí se obrátit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Uvedl to předseda družstva Svatopluk Martin Junek. Podle něj byla v České republice dlouhodobě porušována minimálně tři lidská práva, například právo na nerušený rodinný a občanský život.

Společnost H-System uzavřela po svém založení v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. Na podzim 1997 zkrachovala, dokončila jen 34 rodinných domů. Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu o miliardu korun. Majoritní akcionář Petr Smetka si za vytunelování firmy odpykal 12 let ve vězení. Situace členů Svatopluku je specifická tím, že si byty sami na vlastní náklady dostavěli, ovšem bez souhlasu konkurzního soudu.