Zprávy | Z archivu rubriky

Zákon zakazující prodej v obchodech o stanovených svátcích bude i nadále platit. Nebude se ale už nově vztahovat na velkoobchod. Rozhodla o tom Sněmovna, když odmítla návrh Senátu na zrušení zákona o prodejní době. Stvrdila však původní návrh poslanců ANO a ODS, který ze zákazu vyjímá velkoobchod, tedy obchody pro podnikatele. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Předkladatelé z řad poslanců ANO a ODS argumentují hlavně tím, že uzavření velkoobchodů ohrožuje zásobování těch obchodů, které mohou mít o stanovených svátcích otevřeno. Poukazují například na stravovací provozy, které každodenně potřebují z velkoobchodů především čerstvé nebo rychle se kazící potraviny.

Oblačno až zataženo, od západu místy občasný déšť nebo přeháňky. Na východě zpočátku polojasno. Odpoledne od západu ustávání srážek a postupně polojasno až skoro jasno. Nejvyšší teploty 13 až 17 °C, na severovýchodě kolem 19 °C, na horách kolem 9 stupňů Celsia.

Církevní restituce se danit nebudou. V úterý o tom rozhodl Ústavní soud. Řekl to soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Pokud by Ústavní soud zdanění nezrušil, podléhaly by finanční náhrady za církevní restituce od příštího roku 19procentní dani. Podle soudu by bylo dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené komunistickým režimem proti základním principům demokratického právního státu. Zdanění prosadila vláda ANO a ČSSD s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal v květnu. Jaromír Jirsa zdůraznil, že žádnému jinému okruhu restituentů se po roce 1989 nestalo to, co církvím, tedy aby stát zpětně zpochybnil jejich restituční nárok. Nález argumentuje také tím, že finanční náhrada má vedle restitučního účelu také další funkci - měla by připravit církve a náboženské společnosti na budoucí ekonomickou odluku od státu. Církve vykonávají řadu činností ve zdravotnictví a sociální oblasti, které stát není schopen sám zajistit, uvedl Jirsa.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi stanovil, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Roční splátka činí přibližně dvě miliardy korun, do konce loňského roku tedy bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun. Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030. V prvních třech letech platnosti zákona činil státní příspěvek na podporu činnosti církví, tedy především na platy duchovních, přibližně 1,44 miliardy korun. Letos to bylo 1,16 miliardy korun.

Rozhodnutí Ústavního soudu je třeba respektovat. Novinářům to shodně řekli ministr vnitra Jan Hamáček, kultury Lubomír Zaorálek (oba ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Na stejné stanovisko se omezil i prezident Miloš Zeman. ČSSD podle Hamáčka vyčerpala možnosti, jak podle jejího názoru špatně konstruované restituce zvrátit. Státní rozpočet si podle Schillerové s výpadkem peněz poradí. Sociální demokracie je podle Hamáčka nadále přesvědčena, že způsob zvolený tehdejší vládou pro vyrovnání s církvemi nebyl spravedlivý vůči ostatním restituentům.

Maximálně spokojeni s nálezem Ústavního soudu jsou představitelé české katolické církve. Kardinál Dominik Duka uvedl, že je rád, že 30 let po pádu komunismu to nejsou komunisté, kdo určuje meze působení církví. "Je to dobrá zpráva pro všechny, kterým leží na srdci svoboda a demokracie," uvedl ve vyjádření, které ČTK poskytla mluvčí České biskupské konference Monika Klimentová.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) a školské odbory se zatím nedohodli na růstu platů učitelů pro příští rok. Odboráři dál počítají s případným vyhlášením jednodenní stávky ve školách. Premiér Andrej Babiš (ANO) vedení odborů přislíbil, že se s ním kvůli platům ještě sejde. Plaga, Babiš a odborový předák František Dobšík to řekli na konferenci Školství 2020.

Vláda v návrhu státního rozpočtu počítá s růstem sumy na platy učitelů o deset procent. Školské odbory žádají navýšení základu výdělku o deset procent a zbytek do odměn. Požadavek podporují i unie a svazy zaměstnavatelů. Plaga plánuje přidat do základu všem učitelům stejně 2700 korun, na odměny by se rozdělilo zbývajících v průměru asi 900 korun. Ministr také uvedl, že pro rok 2021 vláda počítá s navýšením učitelských tarifů o osm procent. Podle Plagy by měla vláda o nařízení o růstu platů rozhodnout do konce října.

Od ledna příštího roku bude mít česká armáda prapor dronů. Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty se prapor bude budovat postupně a zahrne různé velikosti dronů, a to včetně bojových, s jejichž pořízením armáda v příštích letech počítá. Nový prapor bude mít na starosti i analýzu získaných dat. Armáda chce pořídit taky víceúčelové drony, které budou vážit až 600 kilogramů. Budou vybavené průzkumnými přístroji nebo systémy pro elektronický boj. Vojáci na ně budou moct připevnit i zbraně.

Armáda již nyní drony ve výzbroji má, používá je hlavně k průzkumu na zahraničních misích v Afghánistánu nebo v Mali. Nový prapor schopnosti armády v této oblasti centralizuje do jedné jednotky.

Česko musí podle premiéra masivně zbrojit. Andrej Babiš z Hnutí ANO to řekl při příležitosti 100. výročí vzniku generálního štábu. Premiér upozornil na to, že Česko zaspalo ve zbrojení dobu. Poukázal taky na špatný stav vojenské techniky. Podle Andreje Babiše by armáda měla zbrojit kvůli současné situaci v Evropě a na Blízkém východě. S navýšením investic do zbrojení a personálu armády souhlasí taky prezident Miloš Zeman.

Minutou ticha uctili v úterý poslanci památku zesnulého zpěváka Karla Gotta. Stalo se tak hned v úvodu schůze. Předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) původně navrhoval minutu potlesku, protože jak uváděl potlesk doprovázel populárního zpěváka celý život. Členové vedení Sněmovny se ale na Vondráčkově návrhu neshodli. Po tradičním vyjádření piety navzdory tomu potlest zazněl, byť kratší než minutový.

Gott zemřel 1. října ve věku 80 let. Trpěl akutní leukemií. Veřejnost se s ním mohla rozloučit v pátek v pražském paláci Žofín. Na Slovanský ostrov dorazilo skoro 50.000 lidí. O den později se konala ve svatovítské katedrále na Pražském hradě za Gotta zádušní mše. Byla jen pro zvané z řad rodiny, přátel, duchovních nebo politiků. Lidé ale mohli dění uvnitř chrámu sledovat vedle televize také na velkoplošných obrazovkách umístěných na nádvoří u katedrály a na Hradčanském náměstí.

Svíce a květiny, které lidé v uplynulých dnech přinesli před dům zesnulého zpěváka Karla Gotta v pražské ulici Nad Bertramkou, město v noci na úterý nechalo uklidit. Úklid veřejné komunikace měl původně začít v pondělí, na přání rodiny byl ale termín odložen. Gottova rodina informovala, že vzkazy a dárky z pietního místa před vilou si ponechá, další využití svící a květin zvažovala. V úterý se ale chodník před zpěvákovou vilou opět začal plnit dary. Před domem po poledni hořelo několik desítek svíček, na místě byly květiny a vzkazy.

Politika Karla Schwarzenberga, hudebníka a aktivistu Michaela Kocába či diplomatku a herečku Magdu Vášáryovou chce ocenit za rozvoj demokracie Univerzita Palackého v Olomouci při listopadových oslavách 30. výročí sametové revoluce. Řada osobností se oslav, které se konají od 11. do 19. listopadu v Olomouci, také osobně zúčastní, informovala ČTK mluvčí univerzity Gabriela Sýkorová Dvorníková. Historické události připomene i řada besed, výstav a happeningů. Pamětní medaile dostanou ocenění 12. listopadu v Arcibiskupském paláci.

Symbolické ocenění převezmou kromě Schwarzenberga, Kocába či Vášáryové také ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, ombudsmanka Anna Šabatová nebo emeritní rektor Josef Jařab. Mezi pozvanými jsou také herečka Ivana Plíhalová, sestra bratří Mašínů, kteří byli členy ozbrojené protikomunistické odbojové skupiny, Zdena Mašínová, signatář Charty 77 Tomáš Hradílek nebo hudebník Jaroslav Hutka.

Právnická fakulta Univerzity Karlovy spustila v úterý nový web jaktrestame.cz, který v přehledné formě zpřístupnil statistiky o ukládání trestů v České republice. Zájemci díky aplikaci zjistí, jak české soudy od roku 2016 potrestaly pachatele za konkrétní trestné činy, například za vraždu. ČTK o tom informovala Kateřina Mikulcová z oddělení komunikace fakulty, podle níž projekt otevírá prostor pro věcnou diskusi o ukládání trestů. Aplikace nabízí souhrnné statistiky o počtu odsouzených, typech uložených trestů a jejich délce. Doplňuje ji několik textů, mimo jiné o případném zvyšování trestních sazeb.

Zkušenost s podobnými projekty mají v Kanadě, Austrálii či ve Skotsku. Česká verze vznikla ve spolupráci skupiny doktorandů a datových novinářů serveru iROZHLAS.cz. Tvůrci očekávají větší transparentnost i snížení největších extrémů při ukládání trestů. Projekt podpořilo ministerstvo spravedlnosti i Nejvyšší státní zastupitelství. Jeho náměstek Jiří Pavlík současně ale doplnil, že aplikace není kalkulačkou trestů a nelze s její pomocí vypočítat, jaký trest by měl být uložen.

Česká ekonomika by se neměla dostat do recese, zpomalení růstu pod potenciál ekonomiky ovšem může nastat. Vyplývá to z vyjádření člena bankovní rady České národní banky Tomáše Holuba na debatě k brexitu a obchodním válkám. Ve druhém čtvrtletí česká ekonomika vzrostla o 2,8 procenta, což je podle Holuba blízko dlouhodobě udržitelného maximálního růstu tuzemské ekonomiky. Česká vláda letos podle Holuba přispívá svoji rozpočtovou politikou k růstu ekonomiky zhruba 0,5 procentního bodu. V příštím roce ale bude příspěvek vlády k ekonomickému růstu zřejmě menší. "Debaty o rozpočtové politice české vlády sledujeme, ale expanze by měla být příští rok menší, takže ta dávka vitamínů by měla být menší než letos. A zároveň se na vývoji podepíše zpomalení v Německu," uvedl Holub. Dodal, že vývoj z posledních měsíců se zásadně neodchyloval od prognózy ČNB.