Zprávy | Z archivu rubriky

Po dvaceti letech českého členství v NATO se zdá vstup země do západního vojenského spojenectví v březnu 1999 jako logický a nevyhnutelný krok, podle pamětníků však věc tehdy nebyla tak jednoznačná. Španěl Jorge Domecq, někdejší ředitel kanceláře tehdejšího generálního tajemníka NATO Javiera Solany, a bývalý alianční mluvčí Jamie Shea se shodují na klíčové roli, kterou hrála americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, připomínají i dlouhodobé úsilí českého prezidenta Václava Havla a diplomatů, jako byl následný český velvyslanec u NATO Karel Kovanda. "Před dvaceti lety to byla doba, kdy jsme naprosto změnili podobu NATO. Vstoupily tři země, které byly po řadu let zcela odříznuty od Evropy, změnili jsme velitelskou strukturu, která byla adaptována na zahraniční mise," vzpomíná Domecq, nynější šéf Evropské obranné agentury (EDA). Mezi zástupci postkomunistických zemí byl Havel podle Shea jednoznačně nejpřesvědčivějším politikem s jasným morálním profilem i výraznými komunikačními schopnostmi. "Dnes se to bere jako daná věc, ale v té době panovala v určitých kruzích v USA i v západní Evropě vůči rozšíření značná skepse," připomíná Shea. Zmiňováno bylo, že bude třeba bránit území států, jejichž armády nejsou často na dostatečné úrovni a tedy pro alianci nemají přidanou hodnotu, panovaly také obavy z možné negativní ruské reakce. Havlova jasná připomínka toho, že samy středoevropské státy si návrat do euroatlantického prostoru přejí, tak byla pro podporu rozšíření podle někdejšího mluvčího NATO velmi významná.

V rozhovoru se zpravodajem ČTK Domecq také připomněl, že jen krátce po vstupu trojice středoevropských států zahájilo NATO svou desítky dní trvající leteckou kampaň kvůli Kosovu. Operace, která byla pro mnohé v Evropě šokem, podle něj ukázala, že noví členové musí umět přijmout odpovědnost za společné rozhodování. "Myslím, že Česko chápalo, jak by bylo krátce po vstupu komplikované zůstat mimo společné úsilí," míní Domecq. "Asi to nebyl úplně ten scénář, který si v Praze při vstupu představovali," vzpomíná někdejší mluvčí NATO Shea, který se nyní věnuje akademické dráze. A pamatuji si, že Česko patřilo mezi země, které s tím měly větší problémy," připomíná někdejší šéf Solanovy kanceláře.

Přes 6000 odběratelů společnosti ČEZ nadále zůstává bez proudu po vichřici, která v neděli a v noci na pondělí zasáhla většinu Česka. Kvůli velkému množství poruch na vedení trvá v osmi okresech na severu Česka kalamitní stav, informovala ráno mluvčí společnosti ČEZ Distribuce Soňa Holingerová. Stovku zákazníků bez elektřiny hlásí distribuční společnost E.ON, která už odvolala kalamitní stav ve všech třech krajích, ve kterých působí. Kvůli následkům vichřice vyhlásil ČEZ v noci z neděle na pondělí kalamitní stav v deseti krajích. V pondělí večer se ale situaci podařilo zlepšit natolik, že v převážné většině krajů byl kalamitní stav zrušen. Distribuční společnost E.ON měla dnes ráno bez proudu pouze 100 odběratelů. Firma už v pondělí večer odvolala kalamitní stav na jižní Moravě a na Vysočině. Česko zasáhl velmi silný vítr, který lámal stromy, trhal střechy a komplikoval dopravu. V pondělí ráno bylo v celém Česku bez proudu kolem 315.000 odběratelů.

Veterináři spolu s policií a celníky odhalili v pražských Štěrboholech nepovolenou bourárnu masa. Provozovatel dokázal prokázat původ masa, neměl ale povolení k provozu. O to sice před časem zažádal, ale ještě jej nedostal. ČTK to sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS). Ve skladu bylo přes 2,5 tuny hovězího masa a provozovateli hrozí až 50milionová pokuta. Většinou je však řádově nižší. Nejde o jediný případ nelegálního zpracovávání masa v Praze v poslední době. Veterináři v únoru informovali, že jedna bourárna fungovala na Bohdalci. Spolu s policií a celníky na místě zajistili téměř 1200 kilogramů hovězího masa, které však na rozdíl od aktuálního případu bylo bez dokladů a značení.

Oblačno až polojasno, ojediněle sněhové nebo smíšené přeháňky. Nejvyšší teploty 4 až 8 °C, v 1000 m na horách kolem -1 °C.

V noci na středu se do části republiky vrátí silný vítr, který může v nárazech dosáhnout rychlosti kolem 70 kilometrů za hodinu. Má být tedy slabší než vichřice Eberhard, která v neděli a pondělí způsobila nejen v Česku velké škody. Foukat má ve středu hlavně v západní polovině Čech, na severu Moravy a ve Slezsku, během večera pak vítr zeslábne, uvádí aktuální výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Energetikům se po silném nočním větru daří obnovovat dodávky elektřiny, k 22:00 bylo bez proudu přes 12.000 míst, přičemž v noci to bylo přes 425.000. Distribuční společnost E.ON Distribuce odvolala kalamitní stav na jižní Moravě a na Vysočině, nadále však zůstává v jižních Čechách. ČEZ zrušil k 22:00 kalamitní stav na většině svého distribučního území, dál platí v osmi okresech na severu Česka. Žádné problémy se silným větrem naopak nezaznamenala Pražská energetika, většina elektrického vedení je totiž v hlavním městě vedena pod zemí.

Hasiči v Česku vyjížděli od nedělního odpoledne do pondělních 10:00 k více než 3600 zásahů spojených se silným větrem. Většinou odstraňovali spadlé stromy a větve nebo zajišťovali utržené střechy, informovala mluvčí hasičského záchranného sboru ČR Nicole Zaoralová. Průměrně hasiči vyjíždějí ke 163 technickým zásahům denně. Například v Železnici na Jičínsku spadl uvolněný plech ze střechy na osobní vůz, v Solnici na Rychnovsku hasiči zajišťovali odtrženou střechu kravína. Střecha skončila v sousedním areálu, kde poškodila jiný objekt. Ve Vamberku uvolnil vítr plechovou střechu i se solárními panely. V Olomouci na nádraží se utrhla větší část střechy z drážního objektu a spadla do kolejiště. Noční vichřice v olomoucké zoo poškodila některé ubikace a výběhy, uteklo osm jelenů sika a daňků.

Vichřice Eberhard poničila v lesích státního podniku Lesy České republiky (LČR) podle prvních předběžných odhadů asi jeden milion metrů krychlových dřeva. Kalamitní dřevo zřejmě ještě více zahltí trh se dřevem, který je v celé střední Evropě pod velkým tlakem dřeva z kůrovcové kalamity.

Údajné ovlivňování mýtného tendru navrhne první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek sám jako mimořádný bod jednání Sněmovny. Chce vysvětlit svoji roli v kauze, uvedla Česká televize (ČT). Počítá s tím, že vystoupí a bude připraven odpovědět na dotazy poslanců a vysvětlit svoji roli v případu. O žádném ovlivňování podle něho nemůže být ani řeč. Policie minulý týden zasahovala na antimonopolním úřadu a v sídle firmy Kapsch, která provozuje v Česku mýtný systém. Nikoho neobvinila. Server Novinky.cz napsal, že policie podezřívá předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Rafaje a ředitele české pobočky Kapsch Karla Feixe z korupce. V této souvislosti se mluvilo o Faltýnkovi, který s oběma jednal. Faltýnek uvedl, že s představiteli firmy i s ÚOHS jednal o mýtném systému z pověření koaliční rady pro dopravu. Uvedl, že jeho cílem bylo vypsání tendru, aby Česko nemuselo řešit co dál s mýtem.

Jednání Jaroslava Faltýnka s účastníky soutěže v mýtném tendru bylo krajně nestandardní, řekl novinářům ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Podle něj Faltýnek ani nikdo jiný do dopravní politiky ministerstva nezasahoval. Současná kauza kolem Kapsche pak podle něj vysvětluje chování firmy vloni na jaře, kdy cítil z její strany tlak, aby nepokračoval ve své funkci. Ťok uvedl, že Faltýnka k jakémukoliv jednání s Kapschem nebo ÚOHS o mýtném tendru nevyzval a nebylo to ani úlohou dopravní koaliční rady. Ta řešila rozšíření mýtného systému na nové úseky. Zasahování Faltýnka do mýtného tendru v rozhovoru pro Mladou frontu a Lidové noviny zkritizoval i premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj není vhodné, aby suploval roli ministra dopravy.

Prezident Miloš Zeman by podpořil posílení mise Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Řekl to v rozhovoru s ČTK u příležitosti 20. výročí vstupu Česka do NATO. Kritizoval také mírové rozhovory s afghánským hnutím Tálibán, přirovnal je k politice appeasementu, kdy mocnosti před druhou světovou válkou ustupovaly nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi. Podle Zemana by dohoda s Tálibánem znamenala, že hnutí znovu ovládne celé území Afghánistánu a vytvoří z něj opět základnu pro mezinárodní terorismus. Mezinárodní společenství podle prezidenta v únavě z dlouhé války podléhá mylné iluzi, že Tálibán už bude hodný. Hlavním přínosem členství v NATO je pro Česko podle Zemana pocit bezpečí. Za jedinou hrozbu pro alianci označil mezinárodní terorismus.

Schválení aliančního bombardování bývalé Jugoslávie v roce 1999 považuje prezident Zeman s odstupem za chybu. Akci Severoatlantické aliance, do které Česká republika několik dnů předtím vstoupila, označil za akt mocenské arogance. Zeman byl v té době premiérem.

Změny ve výsluhách policistů podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) nehrozí. Vláda zaujala odmítavé stanovisko k novele o služebním poměru, kterou připravil poslanec KSČM Zdeněk Ondráček. Kritici návrhu tvrdí, že snížení výsluh by vedlo k masivnímu odchodu příslušníků bezpečnostních sborů ze služebního poměru. Přes odmítavý postoj vlády by se návrhem měla zabývat Sněmovna, není nicméně jasné, kdy se dostane na program některé ze schůzí dolní komory. Skupina poslanců v čele s Ondráčkem navrhla, aby se do příjmů příslušníků, z něhož se výsluhy vypočítávají, nezahrnovaly odměny a příplatek za službu v zahraničí. Tvrdí, že v současnosti se některým příslušníkům udělují odměny účelově s cílem zvýšit základ pro výpočet výsluh. Podle vládních legislativců jde ale pouze o jednotlivé excesy.

Spalničkami se za prvních 69 dní letošního roku nakazilo v Česku víc lidí než za celý loňský rok. Lékaři evidovali k 10. březnu 231 případů, loni za celý rok 203. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu. Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění, které může mít závažné komplikace. Odborníci spojují nárůst počtu případů s odmítáním očkování. Část případů byla také přivlečena ze zahraniční, na Ukrajině jsou desítky tisíc nemocných. Zatímco v lednu přibývalo v ČR kolem deseti nových případů týdně, v únoru to bylo přes 30 a v prvním březnovém týdnu přes 50. Celkem 18 případů bylo importováno ze zahraničí, deset z nich z Ukrajiny. Nemocní jsou v 12 ze 14 krajů, bez nákazy jsou jen Karlovarský kraj a Vysočina.

Pravidla pro chov psů se zpřísní, lidé budou muset hlásit veterinářům chovy od tří fen. Novinku obsahuje novela veterinárního zákona, kterou schválila vláda. Zpřísňování se zavádí kvůli takzvaným množírnám, tedy místům, kde žijí psi nebo další zvířata za účelem zisku z jejich prodeje. Často zde žijí ve špatných životních podmínkách. Oznamovat chov nebudou muset útulky pro zvířata, hotely a penziony pro zvířata, ozbrojené nebo bezpečností sbory, chovatelé loveckých psů nebo chovatelé vodících nebo asistenčních psů. Novela také zavádí možnost chovu hmyzu pro lidskou spotřebu nebo na výrobu bílkovinných produktů.