Výrazné zmenšení rozlohy tuzemských polí, které plánuje
ministerstvo zemědělství, může podle vědce Bořivoje Šarapatky z
Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci přispět k
lepšímu zadržení vody v krajině. Ale bez dalších opatření bude
mít jen omezený efekt. Je třeba dořešit protierozní vyhlášku.
Ministerstvo počítá s tím že souvislá plocha jedné plodiny na poli
bude moci být od roku 2021 maximálně na 30 hektarech. Rozhodnutí
ministerstva je podle Zemědělského svazu ČR evropsky ojedinělé.
Hospodaření bude náročnější, přibude přejezdů po půdě, řekl
ČTK mluvčí svazu Vladimír Pícha. Průměrná velikost zemědělského
podniku v ČR je nejvyšší v EU, činí 133 hektarů.
"Tvorbou velkých bloků nám v poválečném období zmizela
krajinná zeleň," upozornil Šarapatka. Zatímco ještě krátce po
válce remízky a zeleň na mezích zabírala 2,5 procenta v zemědělské
krajině, tak nyní její podíl činí pouze 0,5 až 0,7 procenta.
"Zeleň, která z krajiny vymizela, je přitom stanovištěm pro řadu
organismů a zároveň může zadržovat vodu," řekl Šarapatka.
Ministerstvo zemědělství chce plánovanou změnu na zmenšení ploch
polí prosadit ve vládním nařízení. Od příštího roku bude ale
zmíněné omezení už platit na polích ohrožených erozí. Pokud to
zemědělci nedodrží, stát jim zkrátí dotace. V případě, že by
pozemky byly větší, bude nutné je oddělit ochranným pásem, který
bude široký aspoň 22 metrů a bude na něm tráva nebo pícniny. Další
možností je střídat na pozemku více plodin, každou na ploše menší
30 hektarů. Opatření se dotkne podle úřadu zhruba 3000 zemědělců,
kteří hospodaří na milionu hektarů půdy.