Zprávy | Z archivu rubriky

Tenistka Petra Kvitová prohrála i druhý zápas na Turnaji mistryň v čínském Šen-čenu. Devětadvacetiletá Češka podlehla Švýcarce Belindě Bencicové 3:6, 6:1, 4:6, přesto má v naději na postup z Červené skupiny, pokud ve čtvrtek porazí světovou jedničku Ashleigh Bartyovou z Austrálie. Ve hře jsou totiž všechny čtyři hráčky včetně náhradnice Kiki Bertensové, která dnes Bartyovou přehrála.

Zavedení povinných občanských průkazů pro děti od šesti let se jeví jako nejvhodnější varianta, jak zabezpečit identifikaci v souvislosti s rušením rodného čísla jako hlavního identifikátoru při komunikaci s úřady. Novinářům to řekl náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. Jako identifikátor by podle něj v budoucnu mohlo sloužit číslo průkazu, ze kterého na rozdíl od rodného čísla nelze vyčíst další osobní údaje. Občanský průkaz mohou rodiče dětem mladším 15 let nechat vystavit i nyní. Změna podle Mlsny vychází z deset let starého rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Kromě toho, že by rodné číslo nemělo být používáno jako klíčový identifikátor v komunikaci občana se státem, by také nemělo být zapisováno do občanských průkazů. Minulý týden vláda navrhla tříletý odklad platnosti rozhodnutí, sněmovní výbor pro veřejnou správu lhůtu doporučil o rok zkrátit. Jednou z výhod používání čísla občanského průkazu je podle Mlsny to, že by se měnilo v čase tak, jak si lidé postupně průkazy obměňují. To by zároveň bránilo zneužití čísla průkazu.

Stanovení věkové hranice šesti let podle Mlsny nemusí být definitivní. "Vycházeli jsme z toho, že hranice šesti let je zakotvena i v jiných agendách," řekl náměstek. Platnost průkazu by měla být stejná jako nyní, tedy pětiletá. Občanské průkazy dospělých mají platnost dvojnásobnou. Úřady by průkazy měly vydávat zdarma. Občanské průkazy by děti, stejně jako dospělí, nemusely nosit stále s sebou. "Žádný zákon v České republice neukládá povinnost mít občanský průkaz u sebe," připomněl Mlsna.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) na schůzce s čínským velvyslancem Čang Ťien-minem odmítl čínskou kritiku za svou účast na recepci tchajwanského zastoupení v Praze. Zdůraznil, že Peking musí respektovat, že je Česko suverénní země a nemůže k němu přistupovat z pozice síly. Čínská citlivost k otázce jedné Číny vychází z obav z možného rozpadu země, řekl Kubera novinářům po jednání s velvyslancem. Kubera uvedl, že si s Čangem vyměnili názory, žádný závěr z debaty ale nevyplynul. Čínský velvyslanec podle předsedy Senátu prezentoval pozici Pekingu k otázce celistvosti Číny. "Z čínské strany je potřeba větší velkorysosti. My chápeme jejich pozici, ale oni zase musí chápat naši," řekl Kubera. Uvedl, že ví, že Peking nepovažuje Tchaj-wan za samostatnou zemi, zároveň to ale neznamená, že by jako šéf jedné z českých parlamentních komor neměl s tchajwanskými představiteli mluvit. Už na počátku října upozorňoval, že Tchaj-wan je pro Česko třetím největším asijským obchodním partnerem.

O zrušení povinné maturity z matematiky, kterou mají gymnazisté skládat od jara 2021 a ostatní středoškoláci od jara 2022, se chystá ve středu jednat vláda. Zabývat se bude návrhem školské novely, podle níž by studenti stejně jako dnes dál měli mít možnost zvolit si, zda chtějí vedle češtiny dělat státní zkoušku z matematiky, nebo z cizího jazyka. Společná maturitní část by od roku 2021 zahrnovala navíc už jen testy. Sloh a ústní zkoušku by znovu hodnotila škola. Ministr školství Robert Plaga (ANO) na začátku roku původně navrhoval roční odklad povinné maturity z matematiky u studentů gymnázií a lyceí, tedy sjednocení termínu pro všechny maturanty na rok 2022. Svůj návrh upravil a teď počítá se zachováním nynější možnosti volby mezi matematikou a cizím jazykem.

"Přes veškeré kroky ke zvýšení znalostí žáků v matematice panuje u maturitní zkoušky z tohoto předmětu značná neúspěšnost," uvedlo ministerstvo. Autoři novely poukazují na to, že nyní si matematiku mladí vybírají dobrovolně. Kdyby z ní museli maturovat povinně všichni, neúspěšnost by se ještě zvedla, míní autoři novely. Podle nich se proto nejdřív musí změnit výuka matematiky tak, aby ji studenti dokázali používat v praxi. Matematiku si letos na jaře vybrala zhruba pětina maturantů. Neuspělo 15,5 procenta z nich. Výdaje by se měly podle ministerstva školství po novele snížit asi o 18,66 milionu korun. Resort také očekává, že ubude žádostí o přezkoumání hodnocení písemných prací z češtiny a jazyků.

Mezi stovkou měst, která mají nejlepší nemocniční péči na světě, se umístila také Praha. Žebříček sestavila startupová firma Medbelle, která při jeho vytváření brala v úvahu nejen kvalitu lékařské péče, ale také její dostupnost pro všechny občany a infrastrukturu v dané lokalitě. Nejlépe dopadlo Tokio, na druhém místě skončil Boston, třetí byl Londýn a čtvrtá Paříž. Do první stovky se těsně dostala i česká metropole, která je na 99. příčce; žebříček uzavírá Dubaj. V dílčích přehledech si Praha vedla dobře především v dostupnosti lékařské péče.

Zatímco pod kvalitu péče spadala v průzkumu spokojenost pacientů nebo třeba úspěšnost léčby rakoviny, do položky infrastruktura byl zahrnut počet špičkových nemocnic a předních lékařských univerzit v určitém městě, počet nemocničních lůžek na obyvatele nebo počet zdravotních sester, chirurgů a psychiatrů na obyvatele. O dostupnosti péče vypovídala cena léků či otázka, zda zdravotnická zařízení slouží všem občanům, nebo pouze bohatým a privilegovaným.

Sametovou revoluci v roce 1989 hodnotí kladně dvě třetiny Čechů a 56 procent obyvatel Slovenska, pro něž má větší význam například Slovenské národní povstání a vznik samostatného Slovenska. Lépe než v Česku tam lidé hodnotí vstup do Evropské unie, ukázal společný průzkum českého Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a sociologických ústavů akademií věd obou zemí. Na Slovensku je větší náklonnost k předchozímu režimu, což podle jednoho z autorů výzkumu Roberta Klobuckého může vyplynout z modernizace Slovenska během druhé poloviny 20. století. Do budoucnosti jsou Slováci větší optimisté než Češi, a to i v pohledu na vývoj ekonomiky, shrnula na tiské konferenci v Praze další výsledky socioložka Pavlína Tabery.

Na dotaz, zda změna režimu v roce 1989 stála za to, odpovídají Češi pozitivněji než obyvatelé Slovenska (73 procent k 59 procentům). Tehdejší systém vnímá negativně 55 procent oslovených v Česku, na Slovensku 33 procent. Otázky kladli sociologové v září tisícovce obyvatel Česka a tisícovce obyvatel Slovenska.

Události listopadu 1989 jsou po období první československé republiky druhou nejpříznivěji hodnocenou událostí české historie za posledních 100 let. Vyplynulo to z výsledků průzkumu mezi občany staršími 15 let, který zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Čím starší byli respondenti, tím méně vyslovovali v případě listopadu 1989 nerozhodné odpovědi a více se k událostem stavěli negativně. Hodnocení revoluce je pak pozitivnější u lidí s vyšším vzděláním, vyššími příjmy a u lidí, kteří pozitivně hodnotí současnou ekonomickou situaci. Listopadovou revoluci z roku 1989 hodnotilo ve výzkumu jednoznačně kladně 34 procent respondentů, spíše kladně se o ní vyjádřilo 32 procent účastníků. Jednoznačně záporný či spíše záporný názor dohromady vyslovilo celkem 12 procent odpovídajících. Listopad 1989 tak v odpovědích předčil vznik samostatné České republiky (18 procent jednoznačně kladných odpovědí, 32 procent spíše kladných), vstup do NATO (19, 30), vznik a činnost Charty 77 (17, 30) či vstup do Evropské unie (19, 26).

Vedení KSČM se nedistancovalo od výroků místopředsedy strany Stanislava Gropiče, podle nějž obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod. Předseda strany Vojtěch Filip po pravidelném jednání užšího vedení strany nicméně uvedl, že každý člen by měl být zdrženlivý ve svých prohlášeních a dbát na to, aby byla v souladu s oficiální linií strany. Personální důsledky pro Grospiče, který je ve Sněmovně předsedou mandátového a imunitního výboru, vyvozovat nehodlá.

Grospič o událostech z roku 1968 hovořil v Českém rozhlasu před hlasováním, kterým ve čtvrtek Sněmovna podpořila vyhlášení 21. srpna významným dnem. Jeho slova poté odsoudili představitelé jiných stran. "On i v tom svém vlastním výroku vyslovil lítost nad oběťmi, takže jsme přesvědčeni o tom, že to rozvíření a vytržení z kontextu je spíše kampaň proti němu," řekl Filip na adresu Grospiče. Dodal, že právo na názor nikomu z KSČM brát nehodlá. Šéf komunistů znovu odkázal na stanovisko strany k srpnu 1968, na jehož vypracování se v roce 1998 podílel. V dokumentu se hovoří o postupu vojsk Varšavské smlouvy jako o "násilném zásahu", nikoliv okupaci.

Rypadlo hnědouhelného Lomu Vršany na Mostecku obsadili aktivisté. Protestují proti tomu, že ČEZ zamýšlí prodat elektrárnu Počerady společnosti Se.ven Energy finančníka Pavla Tykače. Na místě je policie. Osm lidí vylezlo na skrývkový bagr dlouhý 75 metrů a vysoký 31 metrů, který byl v tu dobu mimo provoz. Policie ČTK na místě řekla, že aktivisté přes výzvy odmítají slézt a hrozí jim pokuta. Jedna z aktivistek, která nechtěla být jmenována, řekla Českému rozhlasu, že je na místě osm lidí. Důvodem jejich protestu je nesouhlas s nečinností a protiaktivními kroky v souvislosti s klimatickou krizí. Účastníci na vyzvání policie nereagují. Jejich požadavkem prý je, aby s nimi udělala rozhovor Česká televize. Aktivisty policie sundávat z bagru nebude, protože je to nebezpečné. Místo zajistila, aby zabránila v přístupu dalším aktivistům.

Senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) podal žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie, ve které se dožaduje, aby soud uložil Evropské radě nastavit pravidla proti střetu zájmů prezidentů a premiérů členských států. Piráti to uvedli v tiskové zprávě. Wagenknecht varuje, že kvůli střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO) může hrozit zneplatnění budoucího evropského rozpočtu, pokud se bude Babiš jednání o financích účastnit. Rada je podle Wagenknechta nejvyšší a politicky nejsilnější orgán EU, nicméně jako jediný nemá pravidla proti střetu zájmů nastavena. Premiér možnost střetu zájmů opakovaně odmítá a uvádí, že vracení peněz nehrozí.

Senátor Wagenknecht varuje, že by v budoucnu nemusely být ohroženy jen dotace pro české příjemce, ale i pro ostatní příjemce v EU. Soudní dvůr proto žádá, aby konstatoval nečinnost Evropské rady v otázce střetu zájmů. Rada by pak podle jeho návrhu měla bezodkladně přijmout opatření, aby střetu zájmů u premiérů a prezidentů členských států zamezila. Wagenknecht se minulý týden obrátil i na české soudy s návrhem na vyslovení neplatnosti založení Babišových svěřenských fondů. Vychází z toho, že podle občanského zákoníku je svěřenský fond nástrojem pro správu cizího majetku, nikoli vlastního majetku. Podle něho je Babiš prostřednictvím svěřenských fondů s vlastním majetkem úzce spojen.

Středověký deskový obraz s námětem Zvěstování Panně Marii, který odborníci připisují Mistru Vyšebrodského oltáře, půjde do aukce. Měla by se konat ještě letos, kdo dílo bude dražit, zatím není jasné. ČTK to sdělila Pavlína Stránská, mluvčí Nadačního fondu Richarda Fuxy, který nedávno objevené středověké dílo vlastní. O získání díla do svých sbírek projevovala zájem Národní galerie Praha (NGP) pod vedením Jiřího Fajta i jeho nástupce. "Nadační fond pro dílo získal povolení k trvalému vývozu do zahraničí, díky kterému ho budou mít možnost zakoupit i zahraniční sběratelé či investoři. O dílo měla zájem Národní galerie Praha, ale kvůli nekončícím diskusím o ceně se jednání zastavila na mrtvém bodě," uvedla Stránská.

NGP obraz na jaře představila veřejnosti, koupit ho chtěla za 65 milionů korun. Ministerstvo kultury dílo neprohlásilo za kulturní památku, jak navrhoval Národní památkový ústav. Podle současného majitele potvrdilo autentičnost díla a autorství Vyšebrodského mistra až pět odborných expertíz a čtyři posudky včetně jednoho od aukční síně Sotheby´s stanovily hodnotu díla na 65 až 70 milionů korun. Vyšebrodský cyklus se považuje za vrchol deskového malířství v Čechách z doby krátce před rokem 1350.