Zprávy | Z archivu rubriky


Sametovou revoluci v roce 1989 hodnotí kladně dvě třetiny Čechů a 56 procent obyvatel Slovenska, pro něž má větší význam například Slovenské národní povstání a vznik samostatného Slovenska. Lépe než v Česku tam lidé hodnotí vstup do Evropské unie, ukázal společný průzkum českého Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a sociologických ústavů akademií věd obou zemí. Na Slovensku je větší náklonnost k předchozímu režimu, což podle jednoho z autorů výzkumu Roberta Klobuckého může vyplynout z modernizace Slovenska během druhé poloviny 20. století. Do budoucnosti jsou Slováci větší optimisté než Češi, a to i v pohledu na vývoj ekonomiky, shrnula na tiské konferenci v Praze další výsledky socioložka Pavlína Tabery.

Na dotaz, zda změna režimu v roce 1989 stála za to, odpovídají Češi pozitivněji než obyvatelé Slovenska (73 procent k 59 procentům). Tehdejší systém vnímá negativně 55 procent oslovených v Česku, na Slovensku 33 procent. Otázky kladli sociologové v září tisícovce obyvatel Česka a tisícovce obyvatel Slovenska.

Události listopadu 1989 jsou po období první československé republiky druhou nejpříznivěji hodnocenou událostí české historie za posledních 100 let. Vyplynulo to z výsledků průzkumu mezi občany staršími 15 let, který zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Čím starší byli respondenti, tím méně vyslovovali v případě listopadu 1989 nerozhodné odpovědi a více se k událostem stavěli negativně. Hodnocení revoluce je pak pozitivnější u lidí s vyšším vzděláním, vyššími příjmy a u lidí, kteří pozitivně hodnotí současnou ekonomickou situaci. Listopadovou revoluci z roku 1989 hodnotilo ve výzkumu jednoznačně kladně 34 procent respondentů, spíše kladně se o ní vyjádřilo 32 procent účastníků. Jednoznačně záporný či spíše záporný názor dohromady vyslovilo celkem 12 procent odpovídajících. Listopad 1989 tak v odpovědích předčil vznik samostatné České republiky (18 procent jednoznačně kladných odpovědí, 32 procent spíše kladných), vstup do NATO (19, 30), vznik a činnost Charty 77 (17, 30) či vstup do Evropské unie (19, 26).

Neratovice budou mít kostel, ve městě žádný není. Podobu stavby navrhl architekt Zdeněk Fránek. Postavena by mohla být za dva až tři roky, stát to podle odhadů bude 80 až 90 milionů korun. Jednu třetinu dá Arcibiskupství pražské, stejný podíl přidá neratovická farnost a na zbytek by se měli složit dárci. Farnost už na výstavbu kostela spustila sbírku, informovala ČTK Tereza Horňasová z Fránkovy architektonické kanceláře. "K církvi se na území farnosti hlásí odhadem kolem 3000 lidí. Na pravidelné nedělní bohoslužby do kostelíků v přilehlých obcích jich pravidelně chodí více než dvě stovky a často musejí stát venku," uvedl neratovický farář Peter Kováč, který se snaží prosadit stavbu kostela už několik let.

Architekt Zdeněk Fránek navrhoval například moderní kostely v Litomyšli a v Černošicích u Prahy. Neratovický kostel budou tvořit dvě soustředné klenby. Do prostor mezi nimi architekt zakomponoval zázemí jako učebny, klubovny, toalety a podobně. Pod celým objektem navrhl společenskou místnost, kostel má sloužit i jako komunitní centrum. Kostel obklopí velký park s jezírkem a dětským hřištěm, na jehož návrhu se budou podílet i studenti mělnické střední zahradnické školy. Plány na stavbu kostela v Neratovicích jsou staré desítky let, zastavila je politická situace v padesátých letech minulého století, později normalizace a po roce 1989, kdy už byly vykopány a vylity základy nového kostela, smrt pátera Kubého, který byl organizátorem celé stavby.

Dotace na podporu veřejné městské regionální dopravy šly hlavně na výměnu starých vozů za nové, nikoliv na zvýšení počtu spojů, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které dotace vyplácí, je hlavním smyslem podpory zvýšení podílu ekologických vozidel hromadné dopravy. Zvýšení počtu cestujících je jen jeden z vedlejších cílů. NKÚ prověřilo projekty za více než 12,5 miliardy korun vyplacených z Integrovaného regionálního operačního programu v letech 2014 až 2018. Kontroloři také upozorňují, že dopravci vykazovali naprosto nereálné údaje, o kolik se díky dotacím zvýšil počet přepravených osob. Jeden z příjemců například použil dotaci na nákup tramvají, ale do počtu přepravených osob počítal i ty, které jezdily autobusy.

MMR uvedlo, že zvýšení počtu spojů není hlavním cílem dotačního programu. "Hlavním smyslem podpory není rozšíření četnosti spojů, jak se domnívá NKÚ, ale zvýšení podílu nízkoemisních či zcela bezemisních vozidel hromadné dopravy," uvedl náměstek ministryně pro místní rozvoj Zdeněk Semorád. Kontroloři upozornili také na to, že část nově zakoupených elektrobusů byla vybavena naftovým topením. "S takto vyprodukovanými emisemi se ovšem při hodnocení projektů nepočítalo," upozorňuje NKÚ. Ekologický přínos dotací podle úřadu snižuje i to, že příjemci dotací neměli zákaz prodat stará, méně ekologická dál. "Jeden příjemce tak například prodal stará vozidla linkovému dopravci," uvádí NKÚ. Ministerstvo se kritice brání argumentem, že při hodnocení a kontrolách projektů sleduje primární pohon vozidla. "Co se týká využití naftového nezávislého topení v některých vozidlech, jedná se spíše o výjimečné případy, kdy se tak rozhodl dopravce," dodal Semorád.