Zprávy | Z archivu rubriky


Ve věku 78 let v Praze zemřel poslední československý premiér Jan Stráský. Informaci Deníku potvrdil ČTK s odvoláním na rodinu Jan Havelka, čestný předseda Klubu českých turistů, v jehož čele Stráský dříve stál. Před revolucí pracoval jako úředník ve Státní bance československé (SBČS), kde se také na začátku 70. let poznal s Václavem Klausem. V květnu 1991 se zapojil do vrcholné politiky, když byl jmenován místopředsedou české vlády a měl na starosti hospodářské reformy. Vrcholné chvíle Stráského působení v politice pak přišly po volbách v červnu 1992, v nichž byl zvolen poslancem České národní rady za koalici ODS-KDS. V červenci 1992 přijal roli premiéra rozpadající ho se Československa, které se 1. ledna 1993 rozdělilo na dva samostatné státy. Během několika měsíců roku 1992, kdy vykonával část pravomocí hlavy státu, musel v roli premiéra řešit nevyhnutelné rozdělení státu, ale jeden den v týdnu si vyhradil i na všechna oficiální setkání, která z jeho prezidentských kompetencí vyplývala. Ze všeho nejméně rád pak vzpomínal na udělování prezidentských milostí, jejichž příprava často zabírala celý víkend. "A já subjektivně říkám, že to bylo vůbec nejtěžší, co jsem kdy v životě dělal. A to jsou milosti," řekl Stráský v roce 2012 v rozhovoru s ČTK. Po odchodu z politiky stál v čele Národního parku Šumava.

Bývalý prezident a premiér Václav Klaus vzpomíná na zesnulého Jana Stráského jako na dlouholetého přítele, s nímž prožil mnoho osobních i politických událostí svého života. "Byl to člověk, o kterém jsem opakovaně říkal, že kdybych měl s někým sám putovat na severní pól, vybral bych si jeho," uvedl Klaus v prohlášení. I když věděl o jeho vážném zdravotním stavu, přesto ho zpráva o úmrtí Stráského podle jeho slov překvapila a velmi rozesmutnila. Připomněl i chvíli, kdy se cesty dávných kamarádů a blízkých spolupracovníků rozešly - v roce 1997 patřil Stráský mezi členy ODS, kteří vyzvali Klause k odchodu z čela vlády.

Základní rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 80.000 korun na 300.000 korun. V případě vícerčat se příspěvek zvýší ze současných 330.000 korun na 450.000 korun. Sněmovna vládní novelu schválila, okruh rodin s nárokem na vyšší rodičovskou ale nerozšířila. Novela nyní zamíří k posouzení do Senátu. Vyšší příspěvek budou dostávat podle předlohy rodiče novorozenců a dětí do čtyř let, kteří budou příspěvek k lednu ještě pobírat. Přesná částka bude záviset v těchto případech na předchozím příjmu a na potomkově věku, tedy na počtu měsíců, které zbývají do čtvrtých narozenin dítěte. Navýšení rodičovské prohloubí příští rok rozpočtové výdaje odhadem o 8,6 miliardy korun.

Sněmovna zamítla několik poslaneckých pozměňovacích návrhů, podle nichž by měli na vyšší rodičovskou nárok všechny rodiny s dětmi do čtyř let věku. Tedy i ty, které už příspěvek vyčerpaly. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) už dřív poukazovala na to, že takový návrh od začátku prosazovala, avšak "ze všech stran poslouchala, jak rozhazuje". Výslednou předlohu označila za koaliční kompromis, který není dokonalý. "Ale pomůže 80 procentům všech rodin, kterých se rodičovská týká," řekla.

Vládní novela obsahuje i další změny. Počet hodin, na který mohou rodiče dávat své děti do dvou let do školky či jinam na hlídání - a nepřijít přitom o rodičovskou - by se měl od ledna zdvojnásobit. Zatímco nyní je to 46 hodin měsíčně, nově by to mělo být až 92 hodin v měsíci.

Tabákové výrobky i lihoviny od příštího roku zřejmě podraží. Návrh vlády na zvýšení spotřební daně schválila Sněmovna. Zvýší se také poplatek za vklad do katastru nemovitostí z nynějších 1000 korun na 2000 korun. Pojišťovny budou muset v souladu s vládním návrhem zdanit část svých technických rezerv a rezervy budou nově daňově uznatelné jen v menší míře než dosud. Sněmovna však proti vládnímu návrhu zachovala osvobození od energetické daně u plynu určeného pro vytápění v domovních kotelnách. Vládní návrh na zvýšení daní nyní dostane k projednání Senát, ale je velmi pravděpodobné, že ho vrátí zpět Sněmovně. Ve Sněmovně jeho projednávání prodlužovaly rozsáhlé kritické projevy opozice, kterou za to vláda obvinila z obstrukcí.

Vláda návrh na zvýšení spotřební daně obhajuje omezením dopadů účinků návykových látek na zdraví obyvatel. Mezi její argumenty patří i to, že vzhledem k růstu příjmů jsou cigarety i alkohol více dostupné. Opozice ji obviňuje z toho, že jí jde jen o hledání peněz do státního rozpočtu. V případě půllitrové láhve 40procentního alkoholu vzroste spotřební daň z nynějších 57 korun na 64,50 Kč. Unie výrobců lihovin už dříve uvedla, že v takovém případě zdraží láhev o 9,10 Kč. Piva ani vína se zvýšení sazeb netýká.

V případě zdanění hazardu se sazby zdanění loterií podle schválené podoby předlohy zvyšují z nynějších 23 procent až na 35 procent. Sazby zdanění ostatních druhů hazardu, třeba z automatů nebo tombol, zůstávají na dosavadní úrovni. Hráči budou zdaňovat výhry až od jednoho milionu korun. Vláda původně navrhovala limit 100.000 korun.