Zprávy | Z archivu rubriky


Poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM) ve své disertační práci užil pasáže z jiných zdrojů, aniž by je citoval. Potvrdila to Univerzita Palackého v Olomouci, kde poslanec před osmi lety získal doktorát. Z výsledku kontroly také vyplývá, že většinu teoretické části své práce sestavil jako kompilát z poznatků, které byly v době jejího vzniku známé. ČTK to řekla mluvčí univerzity Gabriela Sýkorová Dvorníková. Obhajoba jeho práce z roku 2011 však podle univerzity již nemůže být zneplatněna. Ondráček ČTK řekl, že o tom nic neví a položil telefon. Mluvčí KSČM Helena Grofová později novinářům řekla, že Ondráček chce záležitost s disertační prací řešit jen s vedením univerzity, a to až obdrží výsledek kontroly plagiátorství písemně. S novináři poslanec odmítl mluvit.

Univerzita jeho práci prověřila podruhé. Poprvé to bylo, když ji odevzdal. Každá závěrečná práce na olomoucké univerzitě se povinně vkládá do programu na odhalování plagiátů Theses od roku 2011. Tehdy však nenašla nic podezřelého. Nyní ji osobně zkontrolovali odborní pracovníci studijního oddělení a pedagogické fakulty. Kvůli podezření z plagiátorství v diplomových pracích loni odstoupila z vlády bývalá ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO) a bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál (ČSSD). V obou případech potvrdily komise na vysokých školách, že jejich práce vykazují prvky plagiátu.

Nezaměstnanost v říjnu dosáhla svého letošního dna a od příštího roku začne v souvislosti se zpomalováním ekonomiky růst, vyplývá z komentářů analytiků. Říjnové snížení počtu nezaměstnaných je podle ekonomů způsobeno čistě sezónními faktory. Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 2,6 procenta. Předtím se tři měsíce za sebou držela na úrovni 2,7 procenta. Bez práce bylo v říjnu 196.500 lidí, což je nejnižší říjnová hodnota od roku 1996. Zaměstnavatelé nabízeli více než 337.000 volných pracovních míst. Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že ochlazení ekonomiky se na trhu práce projeví se zpožděním. "Nejdříve bude ubývat počet volných pracovních míst, než dojde k citelnějšímu poklesu zaměstnanosti. S nezaměstnaností pohnou až sezónní faktory související s příchodem zimy. Přesto se může podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu udržet mezi dvěma až třemi procenty ještě řadu měsíců," uvedl.

Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v říjnu v Jihočeském a Pardubickém kraji, a to shodně 1,8 procenta. V Praze činil podíl nezaměstnaných 1,9 procenta. Naopak v Moravskoslezském kraji bylo bez práce 4,1 procenta lidí, což je nejvíce v ČR. Nejnižší podíl nezaměstnaných má tradičně Praha-východ, a to 1,1 procenta. Nejhůře je na tom Karvinsko s nezaměstnaností 6,4 procenta. V žádném jiném okrese se podíl nezaměstnaných nedostal přes pět procent.

Odbory a zaměstnavatelé vyzvali vládu a poslance, aby ve Sněmovně v projednávaném rozpočtu na příští rok přesunuli do školství dodatečně pět miliard korun. Peníze se podle nich mají využít hlavně na platy učitelů. V dopise premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který má ČTK k dispozici, to uvedli šéfové Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Ministr školství Robert Plaga (ANO) novinářům řekl, že by navýšení sumy na platy v rozpočtu neodmítl. "Nestává se často, že by odbory a zaměstnavatelé měli v otázce odměňování společný postoj. Žádáme, aby se poslanci vrátili k vyřčenému slibu a přidalo se na platy (pedagogů) 15 procent," řekl ČTK Středula.

Obsah i způsob výuky by se měl v následujícím desetiletí změnit tak, aby se děti učily méně dat a faktů a lépe je chápaly. Zlepšit by se mělo také vzdělávání dětí z chudších rodin a jejich šance na úspěch ve škole i životě. Vyplývá to z návrhu strategie vzdělávací politiky do roku 2030, který na konferenci v Praze představili zástupci ministerstva školství a expertní tým, který návrh vytvořil. Dokument ještě není finální, ministerstvo by ho mělo dokončit na jaře příštího roku. Podle vedoucího expertního týmu Arnošta Veselého musí vzdělávání reagovat mimo jiné na změny na trhu práce, který od zaměstnanců dnes nevyžaduje tolik konkrétních dovedností, ale stále více spíše schopnost rozhodování, organizování či komunikace. Žáci by se proto podle Veselého měli přestat přetěžovat daty a rozvrh by se neměl rozšiřovat o nové předměty. Financování školství by se podle návrhu strategie mělo zvýšit na průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zatímco výdaje na veřejné vzdělávání v ČR činily v roce 2016 zhruba 3,5 procenta hrubého domácího produktu, průměr zemí OECD byl kolem pěti procent.