Zprávy | Z archivu rubriky


Národní památkový ústav (NPÚ) pořádá 10. ročník Hradozámecké noci, která se koná ze soboty na neděli na českých a moravských hradech a zámcích. Podle pořadatelů akce představuje památky v netradiční době a s netradičním programem jako místa neustále živá, na něž má smysl se vracet. Hlavním objektem byl vybrán hrad Grabštejn na Liberecku. Do Hradozámecké noci se letos zapojilo 96 památkových objektů. Hlavní objekt letošní Hradozámecké noci Grabštejn v minulosti patřil rodině Clam-Gallasů, které zároveň patří letošní cyklus Po stopách šlechtických rodů. Během Hradozámecké noci se návštěvníci Grabštejnu mohou těšit na hravé kostýmované prohlídky s historkami ze života jednotlivých členů rodiny.

V programu jsou připraveny prohlídky sklepení bez průvodce i komentované prohlídky hradní kaple svaté Barbory s navazujícím komorním koncertem, dobová hudební, taneční, šermířská vystoupení, provazochodci, historická módní přehlídka a ukázky práva útrpného. Na závěr prohlídek čeká ochutnávka dobové zmrzliny a program zakončí ohnivá show a ohňostroj. Celodenní program, který vyvrcholí právě na Grabštejně, nabídne hrad a zámek Frýdlant a zámek Lemberk. Netradiční program ale nabídnou i další památky. Do Hradozámecké noci se každoročně zapojují hrady, zámky, kláštery, kostely, ale také vily nebo paláce. Letos na zámku v Duchcově připravili únikovou hru ze zamčeného zámku.

Růst české ekonomiky ve druhém čtvrtletí podle údajů Českého statistického úřadu byl v rámci Evropy nadprůměrný. Pomohla spotřeba domácností, která ztlumila vliv zpomalující německé ekonomiky. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Ve druhém pololetí již ale kvůli vývoji v zahraničí, především brexitu a slabému výkonu ekonomiky Německa, lze očekávat zpomalení růstu. Ten by se mohl za celý letošní rok pohybovat kolem 2,5 procenta, uvedli ekonomové. Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 2,7 procenta, stejně jako v prvních třech měsících letošního roku.

"V rámci Evropy je růst české ekonomiky stále nadprůměrný. Na jedné straně jsou sice rychle rostoucí ekonomiky jako Rumunsko (4,6 procenta), Maďarsko (5,1 procenta) či Polsko (4,1 procenta). Na opačném pólu se ocitlo Německo, kde růst zpomalil na pouhých 0,4 procenta, a stagnující Itálie," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Hlavním tahounem růstu podle ekonoma Komerční banky Františka Táborského zůstala spotřeba domácností. "Dobrá kondice tuzemských domácností tak prozatím tlumí stagnaci německé ekonomiky a obecně nepříznivé vnější prostředí," uvedl. Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek uvedl, že ve třetím čtvrtletí může ekonomickou aktivitu ještě do jisté míry udržovat předzásobování před brexitem. "Čtvrté čtvrtletí ale bude pro firmy ve zpracovatelském průmyslu bez ohledu na formu či načasování brexitu poměrně těžké," uvedl. Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila lze současný růst stále považovat za solidní, i když česká ekonomika je již za vrcholem hospodářského cyklu a postupně zpomaluje, což je podle něj do značné míry ovlivněno vývojem v zahraničí.