Zprávy | Z archivu rubriky


Na zámku ve Valticích v pondělí společně zasedala česká a slovenská vláda. Ministři obou zemí se potkali už posedmé, řešili především problémy Evropské unie, NATO, klimatickou politiku i otázku migrace. Dohodli se také na spolupráci v oblasti dopravy a obrany. Například při nákupu armádních vozidel, ale také při výrobě munice. Z jednání ministrů dopravy zase vzešlo společné prohlášení o spolupráci na vybudování vysokorychlostní trati, která spojí Prahu s Bratislavou.

Premiér Andrej Babiš po jednání zopakoval svůj apel na změny ve fungování Evropské rady. Měla by jednat častěji a diskutovat o tématech, která si sama vybere. Slovenský premiér Peter Pellegrini podotkl, že Česko i Slovensko mají nárok na to, aby se staly hybatelem lepšího fungování EU. Babiš i Pellegrinina tiskové konferenci hovořili také o potřebě hlubšího jednání evropských členů Severoatlantické aliance.

Zástupci obou vlád probírali například i nedostatek zdravotnického personálu, možnost poskytovat v pohraničí zdravotní péči pro pacienty obou zemí, ale také daňové systémy obou zemí.

Andrej Babiš a Peter Pellegrini po společném zasedání také informovali, že 30. výročí sametové revoluce oslaví představitelé České republiky a Slovenska spolu s kolegy z visegrádské čtyřky, tedy Maďary a Poláky, v neděli dopoledne v Praze, odpoledne na Slovensku. V Praze zahájí vzpomínkové akce slavnostní večer 16. listopadu v Národním divadle. V neděli v české metropoli premiéři zemí V4 otevřou dopoledne výstavu v Národním muzeu, později je čeká oběd v Kramářově vile. Pak se přesunou na Slovensko na ceremoniál u památníku Brána svobody u soutoku řek Dunaje a Moravy pod hradem Děvín na kraji slovenské metropole u hranic s Rakouskem. Připomenou si tak podle Pellegriniho oběti a perzekuci těch, kteří přes přísně chráněnou hranici utíkali. Po slavnostní večeři je podle slovenského premiéra připraven galaprogram ve slovenském Národním divadle, do nějž byli pozvaní všichni nejvyšší ústavní činitelé za posledních 30 let bez ohledu na stranickou příslušnost a vystupování.

Evropa bez Železné Evropy aneb 30 let svobody - byl název unikátní konference, kterou v nové budově pražského Národního muzea pořádal Český rozhlas. Pozval na ni významné postavy konce osmdesátých let minulého století, kdy ve střední a východní Evropě padl komunismus. Cílem konference bylo přiblížit události roku 1989 zejména mladému publiku, které nemá s pádem komunistického režimu osobní zkušenost. Přímý přenos vysílal Český rozhlas Plus.

Dopolední část o roku 1989 zahájil Michael Žantovský připomínkou Václava Havla. "Václav Havel byl výjimečný nejen statečností, ale také pokorou, s kterou dokázal 40 let snášet příkoří, křivdy a status občana 2. kategorie bez hněvu a nenávisti," uvedl. Po něm na konferenci vystoupila jedna z klíčových postav polského přechodu od totality k demokracii Adam Michnik. Další osobnosti pak vzpomínaly na průběh revolucí v jednotlivých zemích střední Evropy.

Český exprezident Václav Klaus ve svém projevu označil pád komunismu za pozitivní a nejdůležitější událost moderních českých dějin. Připomněl, že rok 1989 přinesl svobodu, demokracii, suverenitu a volný trh. Všechny tyto hodnoty ale podle něj nyní ohrožují nové ideologie. Mluvil o nebezpeční multikulturalismu, genderismu a transnacionalismu. Podle něj je obtížné proti těmto ideologiím bojovat, protože nemají jednotící jméno. Bývalý polský prezident Lech Walesa apeloval na hledání nového uspořádání v době globalizace. Komunismus se podařilo porazit, ale je třeba vyřešit nové výzvy jako základy Evropy, její ekonomika a nalezení odpovědi na populismus, řekl Walesa. Diplomatka Magda Vášáryová připomněla, že prožila 40 let v totalitě a 30 v demokracii. „Kolem roku 1980 jsem udělala největší chybu svého života, ztratila jsem naději," řekla. "Mladým lidem a studentům vzkazuji: Ať se děje cokoli, nikdy neztraťte naději, že je možný svobodný život a svobodná existence," vzkázala Vašáryová.

Druhá část konference byla věnovaná třiceti letům, které následovaly po listopadu 1989. Politolog Jacques Rupnik například varoval před ústupkem od demokracie. "Vidíme návrat k nacionalismu, migrační krize není příčinou, ale zviditelnila to," řekl. Visegrád se podle něj obrátil proti svému původnímu záměru návratu do Evropy.