Zprávy | Z archivu rubriky


Český státní zástupce může mít mnoho důvodů, proč zastavit stíhání v kauze Čapí hnízdo. Novinářům to řekl šéf Evropského úřadu pro boj s podvody (OLAF) Ville Itälä, podle něhož je s podrobnější analýzou třeba počkat na další informace o českém vývoji případu. Podle ředitele vyšetřovatelů OLAF je pozitivním výsledkem práce úřadu, že na stavbu farmy nakonec nebyly použity evropské peníze. OLAF vyšetřoval okolnosti dotace 50 milionů korun na stavbu farmy Čapí hnízdo, jež měla vazby na holding Agrofert, který patřil současnému premiérovi Andreji Babišovi. Koncem roku 2017 dospěl OLAF k závěru, že existuje podezření na dotační podvod. České ministerstvo financí následně oznámilo, že farma, která jako malý podnik původně získala dotaci, načež opět přešla pod Agrofert, byla vyjmuta z evropského financování. V pondělí státní zástupce podle Deníku N navrhl zastavit trestní stíhání Babiše, konečné rozhodnutí ale ještě nepadlo.

"Podle našich informací se Češi nakonec rozhodli financovat ten projekt prostřednictvím peněz z národního rozpočtu. Pozitivní efekt vyšetřování je ten, že (na projekt) nebyly použity žádné unijní peníze," řekl novinářům ředitel OLAF pro vyšetřování Ernesto Bianchi. Zopakoval, že jeho úřad v této kauze objevil podezření z porušení pravidel EU. Protože však již není projekt financován z unijních peněz, OLAF se jím dále nezabývá. Závěry českého šetření jsou zcela v rukou českých úřadů, kterým OLAF nebude radit, prohlásil Bianchi. Jeho úřad nicméně bude vývoj kolem kauzy dále sledovat.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku letos ve 2. čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 34.105 korun a poprvé tak ve čtvrtletním sledování překonala 34.000 korun. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stoupla mzda o 4,3 procenta. Český statistický úřad zároveň ale upozornil na to, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Růst mezd by měl ve zbytku roku zůstat podle analytiků dál poměrně silný. Rekordní růst z loňska ovšem nelze očekávat, dodali ekonomové. Medián mezd, který představuje mzdu přesně uprostřed rozdělení hodnot mezd, stoupl o 6,9 procenta na 29.127 korun. Podle ekonomů to ukazuje na to, že ve druhém čtvrtletí rostly rychleji výdělky lidem s vyššími příjmy. Zaměstnavatelé tak přestali plošně přidávat všem zaměstnancům. Celkově je silný růst mezd podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila důsledkem situace na trhu práce, kde mzda je důležitá pro udržení zaměstnanců. "A také se zde projevuje politika státu, který v letošním roce zvýšil minimální mzdu a znatelně i platy zaměstnanců veřejného sektoru," upozornil.

Regionálně nejvíce rostla průměrná mzda v Moravskoslezském kraji, a to o 7,8 procenta na 30.818 korun. Výrazně také stoupla v Královéhradeckém kraji o 7,6 procenta na 32.587 korun. Naopak nejnižší růst byl v Praze, a to o 6,3 procenta na 42.297 korun. V Praze jsou zároveň tradičně mzdy nejvyšší. Regionem s nejnižší průměrnou mzdou 29.691 korun zůstal Karlovarský kraj, průměrná mzda tam stoupla o 7,1 procenta. Nejvyšší mzdy brali pracovníci v peněžnictví a pojišťovnictví, jejichž průměr dosáhl 63.852 korun. Zhruba o šest tisíc korun nižší byl plat zaměstnanců v informačních a komunikačních činnostech. Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství. Pracovníci v těchto oborech si ve druhém čtvrtletí vydělali průměrně 19.947 korun. Zaměstnanci v administrativních a podpůrných činnostech brali v průměru 22.654 Kč.

Příčinou úmrtí českého turisty, který v červenci 2016 zahynul během horské túry na Novém Zélandu, bylo podchlazení. V závěrečné zprávě z letošního srpna, kterou dnes zveřejnila novozélandská média, to tvrdí koronerka Anna Tuttonová. Sedmadvacetiletého Čecha tehdy doprovázela jeho třiatřicetiletá česká přítelkyně, která pak měsíc čekala na záchranu v chatě správy národního parku. Tragédie se stala na 32kilometrové trase známé jako Routeburn Track. Český pár se na ni vydal v novozélandském zimním období, kdy je cesta oficiálně uzavřená.

Dvojici na túře 27. července zaskočila tma a špatné počasí. Noc pár strávil ve spacácích pod otevřeným nebem, takže ráno byl promočený a prochladlý. Další den se počasí zlepšilo a Češi v dálce viděli chatu u Mackenzieova jezera, ke které se vydali. Místo po značené trase se rozhodli cestu zkrátit, ale zabloudili. Počasí se opět zhoršilo a Čech si pod vlivem podchlazení začal odkládat oblečení a chovat se iracionálně. Pár poté zasáhla lavina, která Čecha zaklínila mezi větvemi a kamením. Jeho partnerka s ním nebyla schopná pohnout a Čech měl postupně stále větší problémy s dýcháním, až nakonec zemřel. Češka zbytek noci strávila u jeho těla a ráno se pokusila vydat k chatě. Kvůli špatnému počasí ale znovu zabloudila, takže musela venku strávit další noc. Do chaty se dostala vyčerpaná až další den odpoledne. Ač byla chata na zimu opuštěná, zásoby trvanlivých potravin a dřeva na topení Češce zachránily život. Pátrací týmy ji našly 24. srpna. O dva dny později záchranáři vyprostili Čechovo tělo, které bylo na příkré stráni asi dva kilometry od chaty.

Problematiky změn příjmení či určení otcovství se dotkne technická novela zákona o matrikách, kterou na svém jednání podpořila vláda. Novela obsahuje desítky změn, týkají se také párů, které chtějí uzavřít registrované partnerství. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že vnitro ani vláda neakceptovaly připomínku, která plánovala zrušit povinnost přechylovat ženská příjmení příponou -ová. "Podle ministerstva vnitra nejsou pro takovou změnu věcné důvody. Přechylování příjmení je charakteristickým rysem českého mluvnického systému," uvedl v tiskové zprávě Hamáček. Osobně si vicepremiér myslí, že záleží na každém, jak se chce jmenovat. "Do budoucna jsem tedy otevřený debatě o změně zákona, která by pravidla pro přechylování rozvolnila," dodal.

Materiál se také věnuje změnám příjmení, například u dítěte, o nějž pečují pěstouni, nebo v případě manželů, kde chce jméno změnit pouze jeden z nich. Manželé, kteří si po svatbě nechali svá příjmení, by měli mít možnost změnit si příjmení na společné, nebo používat příjmení obě. Dalším cílem novely je promítnout do důsledku obecnější požadavek, podle něhož nebude moci být dítěti nad 15 let změněno jméno nebo příjmení bez jeho souhlasu.

Pirátská strana bude ve Sněmovně navrhovat, aby se ženy mohly v budoucnu rozhodnout, zda budou používat u svého příjmení příponu -ová. Poslanec Ondřej Profant v tiskové zprávě uvedl, že by stát měl umožnit svobodnou volbu formy příjmení, aktuální úpravu považuje za diskriminační.