Zprávy | Z archivu rubriky


Ceny Paměti národa, kterými obecně prospěšná společnost Post Bellum oceňuje účastníky zlomových momentů minulého století, letos putují do sousedních postkomunistických zemí. Ocenění získal také Miroslav Hampl, jenž pomáhal jako mladík vězňům v uranových dolech. U příležitosti 30. výročí sametové revoluce převzal na slavnostním večeru v Národním divadle ocenění i polský disident a bývalý lídr hnutí Solidarita Wladyslaw Frasyniuk. Ceny pro maďarského politického vězně László Regéczy-Nagye a německého politického vězně Dietricha Kocha převzali jejich příbuzní. Stejně tak převzali příbuzní ocenění pro slovenskou herečku Dalmu Špitzerovou, která přežila holokaust a účastnila se Slovenského národního povstání.

Miroslav Hampl (1932) nastoupil jako devatenáctiletý mladík v květnu 1952 do jáchymovských uranových dolů, aby si odpracoval roční brigádu v těžkém průmyslu. S mnohými politickými vězni se spřátelil. Doručoval jim dopisy, balíčky či teplé prádlo. Jednomu z nich pomohl na svobodu - na důl pronesl civilní šaty a převlečeného politického vězně provedl přes bránu. Jemu se útěk na Západ nepodařil - udal ho kamarád a on putoval na tři roky do lágru Ležnice v Horním Slavkově.

Post Bellum předává ocenění od roku 2010. Kandidáty na ocenění vybírají historici a badatelé z příběhů uložených ve veřejně přístupné internetové sbírce Paměť národa, kterou založilo Post Bellum v roce 2001. Mezi laureáty jsou váleční veteráni, političtí vězni, odbojáři, přeživší holokaustu, perzekvovaní spisovatelé či představitelé undergroundu, skauti, příslušníci církví a mnozí další.

Sametovou revoluci z listopadu 1989 ode dneška na vstupních schodech do liberecké radnice připomíná speciální schod z liberecké žuly. Je na něm Havlův citát a poděkování lidem, kteří se před 30 lety vzepřeli totalitě. Jak uvedl primátor Jaroslav Zámečník (SLK), symbolické je podle něj i umístění památníku na schodech radnice. "Na kterých se v posledních 130 letech psala historie tohoto města. A její součástí je i demonstrace před 30 lety právě zde na náměstí Dr. Edvarda Beneše a na těchto schodech, odkud mluvili řečníci," dodal primátor. Na čelní straně schodu je Havlův citát: "Život je radostná spoluúčast na zázraku bytí" a z boku poděkování: "Všem, kteří se v listopadu 1989 vzepřeli totalitě".

Krátká modlitba za svobodu, kterou vedl plzeňský biskup Tomáš Holub, zahájila v Plzni celodenní happening. Zhruba dvě stovky lidí se sešly na jednom z hlavních míst oslav na Anglickém nábřeží, kde vznikla improvizovaná "Plzeňská kavárna". Po městě se budou až do večera pohybovat tisíce lidí na besedách, výstavách, vzpomínkových setkáních, koncertech a divadelních představeních. Park v centru Brna u Místodržitelského paláce dostal jméno po Danuši Muzikářové, osmnáctileté studentce zastřelené v srpnu 1969 při ročním výročí okupace z roku 1968. Pojmenování navrhla signatářka Charty 77 Simona Hradílková, která se narodila v roce zastřelení Muzikářové. Podle ní je obrovským symbolem, že park dostal jméno v den 30. výročí pádu komunistického režimu, který má smrt Muzikářové na svědomí. Hradílková spolu s primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS) zároveň odhalily pamětní desku v parku, který leží pří Rooseveltově ulici a podchodem z parku je vidět na Moravské náměstí, kde byla Muzikářová zastřelena.

V Litoměřicích v rámci výročí 30 let od sametové revoluce skauti odhalili na náměstí sochařské dílo. Na Mírovém náměstí je umístěna bronzová trikolora jako symbol 17. listopadu 1989. Samotnému odhalení díla předcházela bohoslužba v téměř zaplněném kostele Všech svatých, která byla pojata jako poděkování za 30 let svobody. Na Karla Kryla a sametovou revoluci vzpomínali návštěvníci Expozice Karla Kryla v Kroměříži. Kryl se ve městě narodil. "Potkala jsem se s ním v roce 1990, když jsme organizovali jeho první koncert. Měla jsem možnost si s ním projít město, bylo to nesmírně zajímavé, byl to vzácný člověk. Jeho rodina zažila v Kroměříži těžké časy, Kryl proto sám na město nevzpomínal rád," uvedla průvodkyně Jana Knapková. Komorně laděná expozice připomíná Krylovy písně, ale i jeho milostnou poezii.

První lavička Václava Havla v Moravskoslezském kraji vznikla v Čeladné. Jde o dvě křesla a stůl, kterým roste lípa vysazená loni na počest 100 výročí založení republiky. ČTK to řekl mluvčí beskydské obce Vladislav Sobol. Lavičky Václava Havla je projekt pamětních míst věnovaných prezidentu Havlovi. Lavičky jsou již na řadě míst v republice i zahraničí. Ta v Čeladné má pořadové číslo 32. Obyvatelé města ji odhalili u příležitosti oslav 30 let od Sametové revoluce. Lavička je umístěna u restaurace Na Rozcestí v Čeladné. "Jednou jsme seděli s přáteli a diskutovali, jak je česká společnost rozdělená," řekl provozovatel restaurace Ondřej Vala. Vzápětí podle něj vznikl nápad na vybudování Lavičky Václava Havla v Čeladné právě u restaurace, která byla postavena v roce 1908 na rozcestí solné cesty u Uher, cesty z Frýdku a cesty na Hukvaldy.

Budování Laviček Václava Havla je celosvětovým projektem, který inicioval velvyslanec ČR v USA Petr Gandalovič spolu s architektem a designérem Bořkem Šípkem. Záměrem tohoto projektu, koordinovaného a zaštiťovaného Knihovnou Václava Havla, je vytvoření sítě míst ve veřejném prostoru, jež mohou přispět k setkávání a vedení skutečného dialogu - míst, kde bude možné diskutovat a přemýšlet v duchu ideálů a životních postojů Václava Havla. Vůbec první byla instalována v říjnu 2013 v kampusu Georgetown University ve Washingtonu.