Zprávy | Z archivu rubriky


Iniciativa Češi pomáhají má seznam zhruba dvou stovek rodin, které by byly ochotny přijmout dětské uprchlíky z řeckých táborů. Vyzvala vládu, aby poskytnutí pomoci umožnila a vytvořila meziresortní skupinu, která by navrhla přesný postup. Na tiskové konferenci to řekl zakladatel iniciativy Jaroslav Miko. Řecko začátkem září vyzvalo všechny ministry vnitra EU, aby jejich země přijaly děti bez doprovodu z řeckých uprchlických táborů. Na dopis upozornil server Hlídací pes. Šéf resortu Jan Hamáček (ČSSD) pak uvedl, že se Řecko jen snaží znovu vyvolat debatu o přerozdělování uprchlíků. Dodal, že v přesouvání sedmnáctiletých bez nároku na azyl po Evropě nevidí smysl. Minulý týden Atény vybídl, aby poskytly konkrétní seznam 40 dětí, které by ČR mohla přijmout. Podotkl, že podobnou žádost zaslal do Řecka už před rokem, odpověď ale nedostal.

"Jsem přesvědčen, že problém, o kterém hovoříme, se rozhodně netýká syrských sirotků ve věku do deseti let. Typický nezletilý bez doprovodu na řecké straně je chlapec ve věku 15+, velmi pravděpodobně z Afghánistánu nebo z Pákistánu. U takových osob je případná integrace velmi komplikovaná," řekl Hamáček. Dodal, že u pakistánských uprchlíků důvod k přijetí nevidí, protože EU má s Pákistánem uzavřenou readmisní dohodu o navracení. "Takže tam by měla řecká strana okamžitě reagovat a vrátit je zpátky do Pákistánu," uvedl Hamáček. Miko řekl, že český ministr vnitra loni žádal o seznam jen syrských dětí a řecká strana odmítla vybírat potřebné podle státní příslušnosti. "Opakuje se ta situace. Ministr znovu žádá o seznam syrských dětí. Řecká strana znovu zopakovala, že děti na základě národnosti separovat nelze," dodal Miko.

Podle vedoucí jednoho z řeckých projektů Lékařů bez hranic Eirini Papanastasiou je v Řecku na 5000 dětských uprchlíků bez doprovodu. V uprchlickém centru na ostrově Samos s kapacitou 650 míst pobývá 7000 lidí, dětí bez doprovodu je tam 300. Vody a jídla je nedostatek, chybí hygienické zázemí. Méně než 13 let je 15 procentům dětí, ostatní jsou starší. Na kabinet chtějí ve Sněmovně tlačit i opoziční politici. Podle nich je absurdní, že desetimilionová bohatá země s humanistickou tradicí za víc než rok pomoc neposkytla.

Policie nespouští systém kamerového rozpoznávání obličejů v Praze, chtěla pouze zahájit diskusi o jeho možném využití na místech s vysokou koncentrací osob. Novinářům to řekl minstr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle něj nyní systém funguje pouze na pražském Letišti Václava Havla, po vyhodnocení pilotního provozu se zváží zavedení i na další mezinárodní letiště v Česku. Server iRozhlas.cz ve středu informoval, že vedení pražské policie požádalo magistrát, aby aktivoval na šesti místech v hlavním městě automatické rozpoznávání obličejů. Policie by tak mohla automatizovaně sledovat a zaznamenávat pohyb osob, které kamery zachytí. Návrh kritizoval primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

"Rozhodně to není o tom, že by pražská policie spouštěla systém face recognition (rozpoznávání obličejů) v Praze. Celý ten problém vznikl tak, že pražská policie provedla vyhodnocení funkčnosti pražského kamerového systému na žádost magistrátu a v rámci svých připomínek nadnesla jeden bod, zda by nebylo vhodné otevřít diskusi o případném uplatnění systému face recognition na místech, kde je vyšší koncentrace osob," řekl Hamáček. Podle něj tím bylo míněno Hlavní nádraží a některé stanice metra. "Rozhodně pražská policie nic nespouští, pouze navrhla pražskému magistrátu, aby se o tom zahájila diskuse," dodal Hamáček. Upozornil, že systém kamerového rozpoznávání obličejů naráží na ochranu osobních údajů. "Pokud bychom měli přistoupit k takové modernizaci, bude to vyžadovat velmi širokou diskusi v rámci české společnosti," řekl.

Ochranné léčení v České republice trpí vážnými systémovými nedostatky, řekla novinářům ombudsmanka Anna Šabatová. Institut ochranného léčení podle ní postrádá propracovaný zákonný rámec, chybějí peníze i personál, zařízení, která poskytují ústavní ochranné léčení, jsou přeplněná. Výsledkem může být snižování bezpečnosti pacientů i personálu, varovala ombudsmanka. O ochranném léčení rozhoduje soud u lidí, kteří spáchali trestný čin například kvůli duševní nemoci nebo ve stavu nepříčetnosti. Nutnost začít systémově řešit tento institut ukázal podle Šabatové pět let starý případ ze Žďáru nad Sázavou. Tam psychicky nemocná žena vtrhla do školní budovy, ubodala studenta a další tři lidi zranila. Tragédie tehdy vyvolala debatu o léčbě psychicky nemocných. Útočnice totiž do února toho roku byla v opavské psychiatrické léčebně, poté ji ale soud propustil z ústavního do ambulantního léčení.

Na ochranném léčení se ale podle ombudsmanky za pět let od tragédie nic nezměnilo. Klesla však ochota soudů propouštět nemocné z ústavní léčby, nemají-li další zázemí. Stát podle ombudsmanky nestanoví kapacitu ani zajištění ochranné léčby, přestože pacientů přibývá. Málo je i ambulancí pro pacienty s ochranným léčením a neexistuje jejich síť. Mnoho lidí je v ochranné léčbě víc než dva roky a žijí třeba na sedmi- až osmilůžkových pokojích. "V takovém prostředí těžko může ta léčba probíhat velmi úspěšně," řekla Šabatová. Léčení se také třeba týdny nedostanou na vycházku, neboť to zákon nijak nezaručuje, na rozdíl od vězňů, kteří mají zákonem zaručenou hodinovou vycházku denně. Navíc chybí personál, který by pacienty doprovodil ven. Ombudsmanka navštívila v letech 2017 až 2019 deset psychiatrických zařízení pro dospělé, pět z nich mělo zaměření na výkon ochranného léčení.

Budoucí správce mýta společnost CzechToll posílí kapacitu míst pro registraci do nového mýtného systému. U hranic a dalších rizikových úseků vytvoří dočasná registrační pracoviště, mezi případnými kolonami se budou pohybovat také registrační auta. Tato opatření by měla zkrátit kolony na nejrizikovějších místech, kde mohou hrozit až čtyřicetikilometrové fronty. Na některých úsecích přesto lze očekávat kolony přes deset kilometrů, řekli na tiskové konferenci zástupci firmy a ministerstva dopravy. Do nového systému se dosud zaregistrovalo 251.000 vozidel, více než 200.000 stále chybí.

Nový mýtný systém založený na satelitní technologii začne na stávajícím rozsahu zpoplatněných silnic platit od neděle 1. prosince. Podle dopravního modelu, který CzechToll představil minulý týden, hrozí kvůli pomalým registracím na některých místech kolony až ke 40 kilometrům. Posílení registračních míst by jejich délku mělo zkrátit. Společnost vytvoří u hranic 11 dočasných registračních pracovišť. Podle ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) drtivá většina dopravců o povinnosti registrace ví, přesto vyčkávají na poslední chvíli. Konsorcium firem CzechToll ze skupiny PPF podnikatele Petra Kellnera a slovenské SkyToll zvítězilo v tendru na nový mýtný systém a jeho provozovatele loni. Uspělo s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz. Proti tendru i platnosti mýtné smlouvy protestoval současný provozovatel Kapsch, který v soutěži neuspěl s původní nabídkou přes 13 miliard korun.