Zprávy | Z archivu rubriky


V srdci událostí, které před 30 lety zahájily pád komunistického režimu v tehdejším Československu, na pražské Národní třídě i na řadě dalších míst Česka si v neděli Češi připomenou začátek sametové revoluce. Vzpomínkové akce Dne boje za svobodu a demokracii jsou spojeny také s rokem 1939, kdy proti studentům zakročili němečtí nacisté. Den v hlavním městě zahájí tradičně pieta u Hlávkovy koleje věnovaná uzavření vysokých škol nacistickými okupanty 17. listopadu 1939 a smrti studenta Jana Opletalova a dalších jeho kolegů. Později si lidé připomenou zejména události staré 30 let kladením kytic a svíček k desce na Národní třídě a shromážděním na Albertově. Kulaté výročí do centra hlavního města přinese také řadu volně přístupných koncertů, přednášek, výstav, projekcí a besed. Chystají se také průvody doprovázené multimediálními projekty.

Prezident Miloš Zeman letos zamíří už na sobotní pietní akce do Bratislavy, v neděli chce událostem v soukromí věnovat "tichou vzpomínku". Také Babiš se chystá výročí uctít na Slovensku, dopoledne ale v Praze bude hostit kolegy ze sousedních zemí. Protest na pražskou Letnou letos už na předvečer oslav 16. listopadu svolal spolek Milion chvilek.

Akce, které na oslavu 17. listopadu pořádají v Praze a dalších desítkách měst občanské iniciativy, zastřešila jako v minulých letech platforma s názvem Festival svobody. Zahrnuje slavnost Korzo Národní, která letos poprvé obsadí celou Národní třídu, a nabídne koncerty, divadlo, autorská čtení, výstavy nebo program pro děti. V podvečer se pak na Václavském náměstí uskuteční Koncert pro budoucnost, kde vedle zpěváků vystoupí řečníci. Například v Brně akce připravují studenti, univerzity i divadla. Lidé tam budou moct 30 let svobody uctít či oslavit při debatách, koncertech i v lampionovém průvodu.

Mezi nejpopulárnější potenciální kandidáty na prezidenta patří podle průzkumu agentury STEM/MARK současný premiér Andrej Babiš (ANO), moderátor a herec Marek Eben nebo senátor a kandidát z minulých prezidentských voleb Jiří Drahoš. Babiš ale zároveň s Václavem Klausem mladší patří mezi potenciální kandidáty, které nejvíce lidí volit odmítá. Nejmenší odpor voličů budí podle průzkumu generál Pavel, kterého nebylo ochotno volit 29 procent respondentů. Většina oslovených respondentů považuje prezidentský úřad za důležitý, jeho pravomoci by ale neposilovali. Podle průzkumu zná pravomoci českého prezidenta dobře jen každý sedmý oprávněný volič.

Podle Jana Buriance ze STEM/MARK lidé nechtějí, aby byl prezident jen kladeč věnců, váhají ale, zda by měl být exekutivní politickou silou nebo protiváhou dalších politiků. Podle agentury voliči očekávají, že by budoucí prezident měl mít zkušenosti s praktickou politikou, ale do prezidentské kandidatury by měl vstupovat jako nestraník. Nejlépe by měl být z diplomacie nebo ekonomie. Muže jako hlavu státu preferují častěji lidé starší 60 let, voliči současného prezidenta a ti, kteří chtějí pravomoci prezidenta posílit. Naprostá většina oslovených se shodla, že by prezident měl spojovat společnost a nepoužívat vulgární výrazy. Výzkum byl podle agentury uskutečněn telefonickým a online dotazováním. Zúčastnilo se ho 820 lidí nad 18 let.

Jako o možných uchazečích o příští prezidentské klání se v poslední době mluví například o kandidátech z roku 2018 Drahošovi, Fischerovi a Hilšerovi, kandidaturu také nevyloučili generál Pavel nebo předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Prezident Miloš Zeman označil za dobré potenciální kandidáty vedle Středuly také šéfa Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého. Sám by volil Babiše. Premiér několikrát možnou kandidaturu odmítl. Naposledy se k případné kandidatuře přihlásil hudebník a někdejší politik Michael Kocáb. Na začátku roku nevyloučil kandidaturu bývalý prezident Václav Klaus. Domnívá se ale, že to je úkol pro nové generace. Naopak znovu se o prezidentský úřad nechce ucházet Michal Horáček, který se zúčastnil minulé volby.