Zprávy | Z archivu rubriky

Podpora hnutí ANO v listopadu mírně klesla, nicméně ji má mezi politickými stranami nadále největší. Z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplynulo, že ANO si proti říjnu pohoršilo o tři body na 30 procent. S velkým odstupem za ním skončila ODS s podporou od 14 procent lidí a Piráti s 13,5 procenta. KSČM a ČSSD si shodně připsaly devět procent. Nad pěti procenty potřebnými pro vstup do dolní komory ještě skončili lidovci a SPD, vzhledem k váhavosti voličů ale podle CVVM nelze říct, jestli by se do Sněmovny dostali. Vedle ANO se statisticky významněji změnila podpora jen u STAN, které si od října polepšilo o 1,5 bodu na čtyři procenta.

Podle volebního modelu od letošního června setrvale mírně narůstá podpora hnutí Trikolóra. V listopadu hnutí Václava Klause mladšího podpořilo 3,5 procenta občanů, o měsíc dříve model ukázal tříprocentní podporu. CVVM provedlo průzkum v první polovině listopadu mezi tisícovkou lidí s volebním právem. Pokud by se v tomto období konaly volby, zúčastnilo by se jich podle svého vyjádření 61 procent občanů ČR.

Hřebenový Hotel Labská bouda u Špindlerova Mlýna v Krkonoších bude až do konce dubna příštího roku kompletně uzavřen. Nebude tak fungovat ani restaurace, ani bufet, řekla ČTK spolumajitelka Labské boudy Klára Sovová. Podle ní s tím musí počítat turisté a lyžaři, kteří vyrazí do této oblasti na hřebenové túry. "Hotel Labská bouda je od 1. listopadu do 30. dubna uzavřen. Důvodů je více, rekonstrukce topení a také nedostatek personálu. Turisté by s tím měli při plánování túr počítat," řekla ČTK Sovová. Železobetonový kolos v nadmořské výšce 1340 metrů u Labské louky prochází v posledních letech postupnou rekonstrukcí.

Minulou zimní sezonu byla situace podobná. Několik turistů, kteří s tím nepočítali, tam mělo komplikace. Byli podchlazení a měli problém se bezpečně dostat dolů. Zasahovala i horská služba. Labská bouda severozápadně od Špindlerova Mlýna je v zimě tradičně oblíbenou zastávkou běžkařů a skialpinistů. Zatímco dnes ráno bylo v podhůří okolo osmi stupňů Celsia, na Labské boudě mlha a dva stupně nad nulou. Labská bouda postavená na přelomu 60. a 70. let je v první zóně Krkonošského národního parku.

Pražské letiště odbavilo v prvních deseti měsících letošního roku celkem 15,2 milionu cestujících, což je meziročně o více než šest procent více. Vyplývá to z údajů Letiště Praha. Počet cestujících se na pražském letišti každoročně zvyšuje od roku 2013. Nejvytíženějším měsícem roku byl letos srpen, kdy letiště odbavilo téměř dva miliony lidí. K nejvyhledávanějším destinacím patří tradičně Londýn. Často se létá také například do Paříže, Amsterdamu nebo Moskvy.

Letiště je v současnosti už na hraně své maximální kapacity. Do budoucna proto plánuje rozsáhlé investice za desítky miliard korun. Jednou z největších bude rozšíření druhého terminálu, které nedávno schválilo ministerstvo financí. Investice za 16 miliard korun by měla být hotová do roku 2028. K dalším připravovaným projektům patří například nová paralelní dráha, která by se měla začít stavět v roce 2025.

Vláda představí Národní investiční plán do Vánoc. Na setkání s představiteli českého stavebnictví to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle něhož plán představuje celkový potenciál investic v Česku. Loni uvedl, že plán zahrnuje přes 17.000 projektů za 3,45 bilionu korun na roky 2019 až 2030. Dnes toto číslo upravil na 20.000 projektů za pět bilionů korun. Podle Babiše růst české ekonomiky zpomaluje. Vláda proto podle premiéra vytvořila Národní investiční plán, aby zajistila další podporu růstu HDP vedle exportu a spotřeby. Plán podle něj shrnuje, jaké investice jsou v Česku v nadcházejících letech potřebné. "To není pro nás. To je pro další vlády, aby vůbec věděly, jaký ten potenciál je," podotkl premiér.

Čtyři z pěti nezletilých na světě se příliš málo pohybují, a ohrožují tak své zdraví. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Dívky mají podle studie všeobecně méně pohybu než chlapci. WHO doporučuje dětem a mladistvým aspoň hodinu fyzické aktivity denně. V Česku je podle dokumentu o něco lepší situace, než je celosvětový průměr. Zpráva WHO je založená na datech z roku 2016 o 1,6 milionu mladých ze 146 zemí světa.

V Česku se nedostatečně pohybuje 73 procent chlapců a 82 procent dívek. Nejlepší situace v regionu střední a východní Evropy panuje podle studie na Slovensku, které má průměr 71,5 procenta (65,5 procenta u chlapců a 78 procent u dívek). Nejhorší je situace v Jižní Koreji, kde své zdraví nedostatečným pohybem ohrožuje 94 procent nezletilých, nejlépe na tom jsou mladí v Bangladéši (66 procent).

Ocenění Česká hlava získali kromě laureáta hlavní národní ceny egyptologa Miroslava Bárty tři vědci a jedna firma. Odborná porota udělila cenu například za definování nové kategorie protinádorových léčiv či výrobek z recyklovaných polymerů. Bárta vede několik let práce na vykopávkách v archeologické lokalitě v egyptském Abúsíru, je dlouholetým ředitelem Českého egyptologického ústavu. Má za sebou řadu archeologických objevů i publikací. Letos na jaře se stal prorektorem Univerzity Karlovy pro vnější vztahy. Vyučoval i na vysokých školách v Berlíně, Lipsku a na Pensylvánské univerzitě.

Cenu Invence má evoluční biolog Jan Brábek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za definování nové kategorie protinádorových léčiv - takzvaných migrastatik. Nyní používaná cytostatika cílí hlavně na potlačení růstu a dělení nádorových buněk, migratatika by v budoucnu měla zabránit jejich metastázování. Brábek upozornil, že za 90 procent úmrtí pacientů s pevnými nádory může tvorba metastáz. Laureátem ceny Doctorandus za přírodní vědy je Daniel Bím z Ústavu fyzikální chemie Akademie věd ČR. Jeho výzkum má využití například při vývoji katalyzátorů s vyšší účinností. V doktorandské kategorii za technické vědy byl oceněn Vojtěch Mrázek z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického. Mrázek se ve své disertační práci zabýval vpravením chyb do digitálních obvodů, k čemuž využil evoluční algoritmy, které upravují obvod tak, aby se postupně zlepšovaly jeho parametry, například spotřeba.

Cenu Industrie získala firma CIUR z Brandýsa nad Labem. Firma vyvinula technologii, která efektivně recykluje PVB folie používané v bezpečnostních sklech. Jejich následné využití je problematické kvůli zbytkům skla, firma však dovede naprostou většinu skla oddělit. Výsledkem je výrobek Substabit, který se přimíchává do asfaltu na vozovkách a zlepšuje jejich odolnost.

U dětí v Česku podle odborníků v posledních měsících strmě roste zájem o čínskou sociální síť TikTok, nejčastěji ji používají děti kolem 13 let. Rodiče ji ale podle průzkumů většinou neznají. Informace zazněly na odborné konferenci Dítě v síti. Většina sociálních sítí jako Facebook nebo YouTube je přístupná od 13 let, děti ale zákaz často obcházejí. Aplikace na vytváření a sdílení krátkých videí TikTok získala podle publicisty Daniela Dočekala za dva roky fungování přes miliardu uživatelů, polovinu z nich za poslední rok. Podle průzkumu České děti v kybersvětě z počátku letošního roku síť používala téměř třetina dotázaných dětí.

Strmě rostoucí zájem o TikTok v Česku demonstroval Dočekal na počtu sledujících Ondyho Mikuly. První český přispěvatel TikToku, který přesáhl milion sledujících, jich letos v říjnu měl už dva miliony a před několika dny 2,7 milionu. Rostoucí zájem o tuto síť zaznamenali i politici. Sociálně sítě podle průzkumů využívá více než polovina dětí ve věku sedm až 12 let, přestože pravidla jejich používání povolují tyto služby až od 13 let.

Česká republika se v hodnocení udržitelného rozvoje umístila na osmém místě mezi zeměmi Evropské unie. Stejně jako loni je premiantem pokud jde o míru ohrožení chudobou, zhoršení naopak zaznamenala v boji s klimatickými změnami. Vyplývá to z aktuální Evropské zprávy o udržitelném rozvoji (Europe Sustainable Development Report), která poměřuje úspěch jednotlivých států při dosahování 17 cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů. Česko podle zprávy skončilo první mezi zeměmi střední a východní Evropy a zanechalo za sebou také některé původní země EU, například Velkou Británii, Belgii nebo Nizozemsko.

"Zpráva ukazuje, že Česká republika se v přístupu k udržitelnému rozvoji neztratí ani mezi nejvyspělejšími státy světa. Cíle udržitelného rozvoje zcela plníme v oblasti chudoby, velmi dobře si vedeme i v oblasti vodního hospodářství, slušně jsme na tom v udržitelnosti našich měst nebo ochraně přírody. A rezervy máme v ochraně klimatu, zejména kvůli vysokým emisím skleníkových plynů při výrobě energie," shrnuje výstupy zprávy náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

Bronzovou plastiku Plamen pro Palachův pylon u Národního muzea vyrobí za 3,7 milionu korun sochař Antonín Kašpar. Do tendru vypsaného Národním muzeem se přihlásil jako jediný. Pylon, tedy třicetimetrový ocelový sloup jako podstavec pod sochu stojí před budovou bývalého Federálního shromáždění v Praze, kde dnes část muzea sídlí. O objektu do nedávna jen málokdo věděl, že byl před čtyřmi desítkami let jako připomínka Palachova činu z roku 1969 zamýšlen. Při dostavbě objektu s tím počítal její autor Karel Prager. Důkaz jeho původního určení byl teprve nedávno objeven v Pragerově archivu. Autoři v 70. letech pravý smysl památníku zamlčovali. Původně měl být osazen žulovou plastikou Miloslava Chlupáče nazvanou Plamen, což ale úředníci počátkem 70. let zakázali. Praha by tak po dlouhých letech měla dva Palachovy památníky. Před několika lety byla na Alšově nábřeží odhalena skulptura amerického architekta a sochaře českého původu Johna Hejduka. Tento památník nazvaný Dům syna a Dům matky tvoří dvě geometrické plastiky, také znázorňující stylizované plameny.

Praha se umístila na 13. místě ze 113 světových měst v žebříčku kvality života. Pořadí měst určila konzultační společnost D&L Partners. V něm bere v potaz různá kritéria, mezi která patří kromě hrubého národního produktu také třeba dostupnost bydlení a lékařské péče či přístup ke vzdělávání. Zvláštní důraz je přitom kladen na společenskou a ekonomickou spravedlnost. Na prvním místě žebříčku se umístil Curych následovaný Vídní. Tato dvě města se přitom umísťují na čelních pozicích podobných průzkumů dlouhodobě. Praha získala výjimečně dobré postavení v žebříčku především díky bezpečnosti a počtu lékařů. Hlavní město má podle D&L Partners jednu z nejhustších sítí ordinací na celém světě.

Žebříčku dominují evropská města, která obsadila 15 pozic z první dvacítky. K nim se připojila čtyři města ze severní Ameriky a pouze jediné asijské, a to Tchaj-pej. Nepříliš dobře se v žebříčku umístilo deset nejbohatších světových měst. Londýn obsadil 33. příčku, New York až 38. místo. Podle autorů žebříčku tento výsledek naznačuje, že nejbohatší města nemusí být z určitého pohledu považována za nejúspěšnější. Na posledním místě se v žebříčku umístila Káhira.

Kvalitu života ve městech posuzovala společnost D&L Partners na základě třech pilířů. První z nich se týkal výše příjmů, včetně toho, jaké v městech panují nerovnosti a jaké mají obyvatelé příležitosti například v přístupu ke vzdělání. Druhý pilíř se zabývá tím, jak se mohou různé skupiny obyvatelstva podílet na chodu společnosti. Třetí pilíř pak měří kvalitu infrastruktury, dostupnost bydlení či dostatek pracovních příležitostí.