Zprávy | Z archivu rubriky


Školské odbory chtějí o tom, jak přesně by se měly od ledna zvýšit platy učitelů, jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Požádaly o schůzku. Nový návrh ministra školství Roberta Plagy (ANO), podle něhož by měli všichni pedagogové do základu výdělku místo slibovaných 2250 korun dostat 2700 korun a zbývajících 900 korun pak do odměn, nechtěly zatím komentovat. Dál zůstávají ve stávkové pohotovosti. Oznámil to předák školských odborů František Dobšík. Návrh na zavýšení pevné části platu učitelů o 2700 korun vítá ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Novinářům řekla, že naopak za nereálné považuje požadavky odborů na růst platů o 15 procent.

Vláda počítá v rozpočtu s desetiprocentním zvýšením platů učitelů. Zatím není jasné, jak se částka rozdělí. Odbory požadovaly původně přidání o 15 procent. Po jednáních souhlasily s deseti procenty, chtěly je ale do tarifů. Plaga navrhl pět procent do základu a pět na odměny. Poté přišel s návrhem, že by všichni měli dostat do základu 1750 korun a zbytek do odměn. Minulý týden pak záměr upravil - tarif se měl zvednout o 2250 korun a odměny o téměř 1400 korun. V pondělí kabinetu podle své mluvčí Anety Lednové předal verzi, podle níž by základ všem měl vzrůst o 2700 korun a na odměny by se využilo v průměru 900 korun. Odbotový předák Dobšík řekl, že oficiální návrh odbory zatím nedostaly a čekají na něj. Spokojeny ale nejsou. "Fixní částka se posouvá. Je to nedůstojná hra pro učitele. Měl by to rozseknout premiér," uvedl předák.

Situace dětí v Česku a naplňování jejich práv se za posledních osm let příliš nezlepšily. Péče o ohrožené děti je dál roztříštěná mezi víc ministerstev. V ústavech stále vyrůstá velký počet chlapců a děvčat a pěstounů je nedostatek. Názor dětí soudy a úřady v potaz vždy neberou. Při představení stínové zprávy o plnění Úmluvy o právech dítěte to novinářům řekli ředitelka Českého helsinského výboru Lucie Rybová a předseda Aliance za dětská práva Miroslav Prokeš. Dokumentem by se měl tento týden zabývat Výbor OSN pro práva dítěte (CRC). Svou zprávu o pokroku mu dala i vláda. Úmluvu o právech dítěte přijala OSN v listopadu 1989. K úmluvě přistoupilo někdejší Československo, platit začala v únoru 1991. Závazky pak při svém vzniku převzalo Česko. Podle zprávy sociální pracovníci řeší víc případů týraných a zneužívaných dětí. Úřady odebírají děti z rodin i kvůli špatnému bydlení, sociální bydlení stále chybí. Zdravotně postižené děti se špatně dostávají ke kompenzačním pomůckám. Pokud potřebují dražší vozík či jiné věci, stát to neřeší a musí se uspořádat sbírka, podotkla Rybová. Dodala, že soudy a instituce stále neberou názor dětí v potaz a opatrovnická řízení bývají neúměrně dlouhá. Prokeš míní, že česká společnost stále přistupuje k dětem spíš jako k objektům a nevnímá je jako partnery. Ohled se bere spíš na práva rodičů, než dětí, dodal.

Letošní Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou Parlamentní shromáždění Rady Evropy společně s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77, získal čínský obhájce menšinových Ujgurů Ilham Tohti a Mládežnická iniciativa za lidská práva, která působí na Balkáně. Oznámilo to Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE) ve Štrasburku. "Tímto vyjadřujeme nejen uznání a podporu novým laureátům této ceny, ale také posíláme vzkaz naděje milionům lidí, které reprezentují a pro které pracují. Lidská práva neznají hranice," uvedla předsedkyně PACE Liliane Mauryová Pasquierová ve Štrasburku. Podobně výběr laureátů zhodnotil i ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. "Současné udělení ceny dlouholetému ujgurskému obhájci lidských práv a skupině mladých aktivistů bojujících za porozumění a smíření na západním Balkáně názorně ilustruje univerzální charakter lidských práv bez ohledu na geografii, náboženství, kulturu, věk či politické uspořádání," uvedl Žantovský v tiskové zprávě.

Čínský akademik Ilham Tohti (49) cenu dostal za to, že se přes 20 let zasazuje za zlepšení situace Ujgurů a dialog mezi etnickými skupinami v Číně. Mládežnická iniciativa za lidská práva (YIHR) byla založena v roce 2003 a snaží se o usmíření na Balkáně navazování vztahů mezi mladými lidmi z různých etnik, oblastí a zemí.

Cena nesoucí jméno někdejšího českého a československého prezidenta, který zemřel v roce 2011, je dotována částkou 60.000 eur (asi 1,5 milionu Kč). Jejím první laureátem se stal v roce 2013 běloruský disident Ales Bjaljacki. Loni ji dostal bojovník za lidská práva v Čečensku Ojub Titijev.

Středočeský krajský úřad ve čtvrtek pravomocně zastavil přestupkové řízení s premiérem a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem týkající se jeho možného střetu zájmů. Deníku Právo to potvrdil Babišův právní zástupce Václav Knotek. Přestupek se podle něj nestal, nebylo prokázáno, že by Babiš ovládal mediální společnosti. Kraj posuzoval Babišovo odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Černošice. Babiš dostal od Městského úřadu v Černošicích pokutu za údajný střet zájmů ve výši 200 tisíc korun. Podle právníků města premiér porušuje zákon o střetu zájmů tím, že jako vrcholný politik zároveň vlastní celostátní média. Krajský úřad ale případ Černošicím vrátil, aby věc znovu projednaly. Ty podle Práva ale zřejmě opět rozhodly o udělení pokuty a případ zastavil až teď kraj. Nebylo prý prokázáno, že by premiér měl na skupinu Agrofert a její média vliv. Podle pondělního vydání týdeníku EURO by proti rozhodnutí středočeského krajského úřadu mohla podat ombudsmanka správní žalobu.

Právě do Agrofertu patří například Lidové noviny nebo deník Mladá fronta DNES. Andrej Babiš Agrofert převedl před dvěma lety do svěřenských fondů. Jakýkoliv střet zájmů dlouhodobě odmítá a tvrdí, že se chová podle zákona.

V pondělí Babiš uvedl, že spor ohledně jeho údajného střetu zájmů skončil a bylo jasné, že to tak musí dopadnout. Celou záležitost označil za pseudoaféru a městský úřad v Černošicích, který původně rozhodl v jeho neprospěch, obvinil z politického posuzování věci.

Transparency International uvedla, že ji zastavení řízení o Babišově střetu zájmů nepřekvapilo - krajský úřad řídí ANO. Požaduje zveřejnit odůvodnění.