Zprávy | Z archivu rubriky

Vláda představila takzvaný Národní investiční plán. Jsou v něm předpokládané investice do roku 2050 za 8 bilionů korun. Zhruba 6,2 bilionu, tedy 77,4 procenta, je určeno na investiční akce v dopravě. Druhý největší objem investic, 423,5 miliardy, je u ministerstva průmyslu a obchodu. Jde tak o zhruba pět procent z celkového objemu. Vládní plán řadí dopravu i průmysl mezi investiční strategické oblasti. Mezi další patří energetika, vzdělávání, podnikání a obchod, výzkum a vývoj, investice do regionů, zdraví, kultura nebo bezpečnost. Plán počítá třeba se dvěma novým jadernými bloky v Česku. Dohromady by měly podle vládního dokumentu stát 300 miliard korun. Jeden z bloků by se měl začít stavět za deset let v Dukovanech. Na investice do školství by dle Národního investičního plánu mělo jít do roku 2050 asi 46,3 miliardy Kč, tedy asi 0,6 pct z celkového objemu investic.

Podle opozice není Národní investiční plán realistický, chybí v něm plán financování nebo harmonogram uskutečnění jednotlivých cílů. Představitelé opozice také kritizují další změnu objemu investic. Premiér Andrej Babiš (ANO) nyní uvádí osm bilionů korun, na konci listopadu mluvil o pěti bilionech.

V úterý v poledne se v Česku na 140 sekund rozezní sirény k uctění památky obětí úterní střelby v prostorách Polikliniky Fakultní nemocnice Ostrava. Schválila to vláda. Kromě toho stát dá pozůstalým po obětech 100 tisíc korun, zraněným pak 50 tisíc. Také ostravští městští zastupitelé pro rodiny obětí schválili finanční podporu 100 tisíc korun a polovinu částky dostanou lidé zranění. Stejnou částkou rodinám obětí a zraněným přispěje také Moravskoslezský kraj.

Střelec zahájil palbu bez varování v čekárně traumatologické ambulance nemocniční polikliniky minulé v úterý po sedmé hodině ranní. Čekající pacienty střílel z bezprostřední blízkosti do hlavy a hrudníku. Na svědomí má sedm obětí, poslední z nich ve čtvrtek podlehla zranění hlavy. Další dva zranění muži už byli propuštění z nemocnice do domácí péče.

Zataženo nízkou oblačností nebo i mlhy. Na horách a během dne postupně místy i jinde polojasno. Nejvyšší teploty 4 až 9 °C, při zmenšené oblačnosti a silnějším větru, zejména na východě území kolem 12 °C, na horách kolem 10 stupňů Celsia.

Evropská komise schválila podporu 223 milionů eur (téměř 5,7 miliardy Kč) na nákup vlaků pro rychlostní železnici na jižní Moravě. Za dotaci z fondu soudržnosti pořídí kraj 36 elektrických souprav o celkové kapacitě přes 10 tisíc míst. Jihomoravský kraj o dotaci požádal předloni a peníze k unijního fondu by měly pokrýt 85 procent nákladů na pořízení vlaků. "Mám radost, že díky kohezní politice se mohou obyvatelé Česka těšit z moderního, pohodlnějšího a efektivnějšího cestování vlakem," uvedla komisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreiraová. Dotace je podle ní zároveň jedním z prvních kroků na podporu ekologické dopravy v rámci Evropské zelené dohody. Nové vlaky by podle Bruselu měly na jižní Moravě jezdit do tří let.

Moravskoslezská policie spustila projekt lyžařských hlídek. Speciálně vybavení policisté budou během zimy působit na sjezdovkách, horských stezkách či v okolí chatových osad. Letos zatím jen v Beskydech, od ledna i v Jeseníkách. Každý den budou v terénu minimálně dvě dvoučlenné hlídky, řekl ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel. Letos na jaře policisté ze zájemců z řad členů moravskoslezské pořádkové policie vybírali vhodné adepty. Celkem se jich do projektu lyžařských hlídek přihlásilo 40. Vedení policie ve spolupráci s Horskou službou Beskydy vybralo 15 z nich. Členem týmu je navíc ještě instruktor a velitel. Každý z nich je vybaven zimním oblečením a lyžařským vybavením, připraveni budou také na volný pohyb v terénu, takzvaný skialpinismus.

Vláda schválila novelu zákoníku práce, která obsahuje zavedení sdílených míst, nová pravidla dovolených či podmínky vysílání pracovníků do zemí Evropské unie. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu. Část ustanovení by podle plánu v praxi měla začít platit v polovině příštího roku a část od ledna 2021. Na podobě kodexu se dohodli zástupci vládních stran, odboráři a zaměstnavatelé. Zavázali se, že do textu při projednávání v Parlamentu už nebudou zasahovat a umožní hladké schválení.

Předloha spojuje dvě novely zákoníku do jedné - loňský návrh se sdílenými místy, změnami dovolené a dalšími úpravami a letošní návrh s evropskou směrnicí o vysílání pracovníků. Pokud by Česko evropská pravidla do svých zákonů nepřeneslo, hrozila by mu pokuta. Předpis EU má mimo jiné omezit takzvaný sociální dumping s konkurováním nižší mzdou.

Česká školní inspekce ve výroční zprávě, kterou v pondělí představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal, upozornila na velké rozdíly v kvalitě vzdělávání mezi jednotlivými kraji i školami. Zatímco například v Karlovarském kraji je podle ní desetina učitelů bez kvalifikace, ve Zlínském kraji jsou to dvě procenta. "Problém je velmi hluboký, protože se týká všech stupňů vzdělávání, to znamená mateřských, základních i středních škol," řekl Zatloukal. Rozdíly podle Zatloukala souvisí s velkou decentralizací českého školství, ve kterém působí kolem 3000 zřizovatelů s různými postoji a požadavky ke školám. Nejhůře jsou na tom s kvalitou škol západočeské kraje, obecně lepší situace je na Moravě. Výsledky žáků podle Zatloukala výrazně ovlivňuje socioekonomický statut regionu. Školy podle něj umí pracovat s žáky z dobře postavených rodin. Chudší regiony mají ale s kvalitou vzdělávání potíže. Inspekce proto doporučila ministerstvu školství soustředit se na cílenou podporu škol se znevýhodněnými žáky v chudších regionech.

Podle náměstkyně ministra školství Zuzany Matuškové by zlepšení měla přinést mimo jiné nová strategie vzdělávání do roku 2030, kterou ministerstvo nyní připravuje. Úřad by v dokumentu chtěl určit, jakým způsobem bude meziregionální rozdíly zmírňovat, uvedla náměstkyně. Se Zatloukalem se shodla na tom, že je třeba i větší komunikace mezi resorty. Podle ní by navíc měly posílit spolupráci také samotné školy. Zmírnit regionální rozdíly by výhledově měl i nový způsob financování škol, ve kterém se ministerstvo podle Matuškové bude snažit zohledňovat regionální rozdíly mezi školami.

Ministerstvo obrany kupuje pro armádu dva nové transportní letouny CASA. Zástupci resortu v pondělí podepsali smlouvu. Stroje stojí skoro dvě miliardy korun bez DPH. Podle původních informací měla být zakázka o stovky milionů korun dražší. Součástí tendru je i pořízení náhradních dílů, měřicí techniky a pozemního vybavení. Česko kupuje zařízení od španělského výrobce letounů Airbus Defence and Space. Armáda dlouhodobě avizuje, že dva nové transportní letouny potřebuje kvůli náhradě dosluhujících Jak-40 i kvůli rostoucím požadavkům. Používá je k výcviku, přepravě vojáků na zahraniční mise, jeden stroj také dlouhodobě slouží v pozorovací misi MFO na Sinajském poloostrově.

Ministerstvo zároveň uzavřelo smlouvu na modernizaci čtyř letounů, které už armáda používá. To bude stát 360 milionů korun bez DPH.

O nákupu čtyř letadel CASA za více než 3,5 miliardy korun rozhodla druhá vláda Mirka Topolánka (ODS) v dubnu 2009, kdy už byla v demisi poté, co jí Sněmovna vyslovila nedůvěru. Okolnostmi nákupu se dosud zabývá soud

Na podporu rodin obětí střelby v ostravské nemocnici lidé zaslali více než 2,6 milionu korun. Na účtu nemocnice bylo v pondělí ráno přes 2,4 milionu korun, na účtu Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO), která sídlí v těsné blízkosti nemocnice, kolem 200.000 korun. Na oba účty mohou dárci posílat peníze do 31. března 2020. Sbírku vyhlásila i porubská Základní škola Ivana Sekaniny či Vězeňská služba, pro kterou pracovaly dvě oběti dvaačtyřicetiletého střelce. Minulý týden zabil sedm lidí. Porubská Základní škola Ivana Sekaniny vyhlásila sbírku na pomoc rodině muže, kterého zastřelil útočník, když vlastním tělem chránil svou dvanáctiletou dceru. Podobně jako další sbírky potrvá do konce března příštího roku.

Střelec zahájil palbu bez varování v čekárně traumatologické ambulance nemocniční polikliniky v úterý po sedmé hodině ranní. Čekající pacienty střílel z bezprostřední blízkosti do hlavy a hrudníku. Na svědomí má sedm obětí, poslední z nich ve čtvrtek podlehla zranění hlavy. Další dva zranění muži už byli propuštění z nemocnice do domácí péče.

Policie obvinila bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) z křivé výpovědi v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Informoval o tom server Aktuálně.cz. Bývalý předseda vlády v případu svědčil ve prospěch své manželky Jany (dříve Nagyové), která v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší manželky Radky. Nečasovi hrozí v případě odsouzení až tříletý trest vězení. Kriminalisté začali prověřovat, zda se bývalý premiér nedopustil trestného činu, v srpnu. Nyní podle serveru nashromáždili dostatek důkazů k zahájení stíhání. Podnět policii podali olomoučtí vrchní státní zástupci, kteří Nečasovou v kauze Vojenského zpravodajství obžalovali. O křivé výpovědi mluvila již při vyhlašování prvoinstančního rozsudku soudkyně Pavla Hájková, když ženu uznala vinnou. Řekla, že Nečas jako svědek nemluvil pravdu, čímž se snažil prospět své manželce.

Nečasová, která dříve vedla premiérův kabinet, dostala za zneužití zpravodajců tříletou podmínku a desetiletý, tedy maximální zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Nečas soudnímu senátu tvrdil, že se na zpravodajce obrátil sám, protože se obával o bezpečnost své rodiny.